Adam a les (Fantasy povídka, část 4)

Adam nedobrovolně cestoval s oběma temnými elfy už několik dnů. Od vzrušující příhody první noci se nic takového už neopakovalo. Zvíře si Krásku velmi hlídal. Elfové byli téměř neunavitelní a Adam měl co dělat, aby jim, uvázaný za obojek na krku, na cestě stačil. Dost ho děsila představa, že se vzdaluje od palouku, který je jeho jediným pojítkem se světem lidí. Pomalu ztrácel přehled o cestě zpět, ale ještě se nevzdal. Stále přemýšlel, jak se z téhle situace dostat. Věděl, že Kráska je náruživá a že se na něj občas dívá dost jednoznačným způsobem. Musí toho nějak využít. To, že stále myslel na tu nádhernou a vznešenou elfku z palouku, do které se tak beznadějně na první pohled zamiloval, mu pomáhalo udržet se na nohou. Jakmile se odsud dostane, tak se vrátí k palouku a pokusí se ji vystopovat, aby jí řekl, co k ní cítí. Až když se mu vysměje, tak ji poprosí, aby ho tím magickým slovem vrátila z palouku zpět do jeho světa. Alespoň to mu dluží.
Adam monotónně dával jednu nohu před druhou, začínala mu být zima i když svítilo slunce a bolest hlavy mu vystřelovala do levého spánku. Čím dal lepší, pomyslel si. Šel dál a ve svých myšlenkách se vrátil k palouku a k ní.
Byla opřená o ten nakloněný kmen uprostřed, bez kalhot a dráždila se přesně, jak si pamatoval. Ve své představě měl odvahu a vešel na palouk rovnou. Nesrazila ho žádná magická síla, jako před několika dny. Přišel téměř až k ní. Pozoroval, jak má roztažené nohy a v podřepu si prsty dráždí klitoris. Přes koženou halenku bylo vidět, jak má ztuhlé bradavky a téměř bílé vlasy ji splývaly z ramen. Měla zakloněnou hlavu a se zavřenýma očima a pootevřenými ústy se snažila soustředit na záchvěvy, které jí projížděly celým tělem, ve snaze dosáhnout orgasmu. Měla dokonalé tělo ve tvaru přesýpacích hodin, k tak útlému pasu naprosto obrovská a pevná prsa. Jak pomalu zrychlovala, začala občas zasouvat prsty dovnitř a Adam slyšel její vzdechy, přesně jak si je pamatoval. Jak se pomalu blížil k ní, praskla pod jeho botou větvička. Elfka otevřela oči a podívala se na něj. S úsměvem, aniž by od něj odtrhla pohled nebo dala ruku z rozkroku, k němu natáhla druhou ruku a Adam se také usmál a za tu ruku ji chytil. Přitáhla si ho k sobě a on si kleknul před ní, mezi její roztažené nohy. Najednou byl nahý a zblízka se jí díval do očí. Měla takový rošťácký úsměv a kousala se do spodního rtu, jak bylo jasné, že jí jeho pohled vzrušuje. Adam pomalu pohledem sjel dolů a viděl, jak mu stojí jen několik centimetrů od jejího klína. Z toho pohledu mu v něm cuklo a ona se jeho vzrušení srdečně a šťastně zasmála. Její smích zněl tak jasně, pozitivně a byl plný života, že Adamovi znovu poskočilo srdce a uvědomoval si stále jasněji, že ji miluje. Pohladila ho po tváři, tak lehce jako by ho hladil ten nejjemnější vánek. Znovu se ztratil v jejích hlubokých očích. Po chvilce mu pohledem naznačila, ať se podívá dolů a Adam viděl, jak se rukou roztahuje, připravená na to, aby ho do ní konečně zasunul. O tomhle okamžiku Adam snil od té doby, kdy ji poprvé spatřil. A konečně k němu dojde. Ten pohyb pánve, kdy se k ní blížil se zdál nekonečný. Jako by ho měl každou chvíli zasunout a ucítit, jak je pro něj krásně vlhká, ale čím více se ten okamžik blížil, tím jako by pomaleji plynul čas. Adam si uvědomoval že uplynuly minuty a jeho podvědomí začínalo protestovat. Něco je strašně špatně. Adam se pokusil odvrátit pohled, ale zjistil, že nemůže pohnout hlavou. S vypětím všech sil se zoufale podíval elfce do obličeje. Ten byl bez výrazu, vypadala jako socha a pohled měla nepřítomný, upřený jakoby skrze něj. Adam si pomalu začínal uvědomovat nateklé ruce a bolest v ramenou. Snažil se vzpomenout si, jak se dostal tam, kde je. Jeho vzpomínky byly přeházené a nedávaly smysl. Penis mu už dávno ochabl. Najednou se všude kolem něj setmělo. Elfka se rozplynula a místo jejího obličeje se objevil obličej Zvířete, který Adamovi něco chladného držel u spánku a jeho výraz spolu s vyceněnými zuby vyzařoval výsměch a až primitivní sadismus. Co ovšem bylo nejděsivější, tak i určitou dávku vzrušení. Adam zamrkal a rozhlédl se. Za ruce nahý visel v okovech ze stropu malé kobky, která byla zjevně součástí nějaké větší jeskyně. Vchod do kobky dveře neměl, okovy zjevně postačovaly. Na stěnách viděl stopy zaschlé krve, ale podlaha byla čistá, až na žlab u stěny kobky, kterým líně protékala zakalená voda. Zvíře na něj vycenil špičaté zuby ještě víc, odtáhl jakýsi temný krystal od jeho levého spánku a bez dalšího otálení odešel z kobky do jeskyně. Tu část jeskyně, kam Adam ještě dohlédl, osvětlovala pochodeň. V jejím svitu, než Zvíře zašel za roh, Adam viděl jak si temný krystal přiložil ke spánku a tělem mu projel záchvěv, který si zjevně užíval. Adam chvíli zkoušel odolnost okovů, ale po čase to vzdal a dokázal jen odevzdaně viset a čekat, co dalšího mu osud přichystá.
Z letargie ho vytrhl příchod další osoby. Ruce a ramena vůbec necítil. Byl zavěšený jen na nich už hodiny a špičkami se dokázal podpořit jen když se úplně propnul. A to jeho unavené svaly moc nezvládaly. Kráska přišla do kobky a namířila si to rovnou k němu. Letmo mu pohlédla do očí. Teprve teď si uvědomil, jak je elfka drobná. Sahala mu sotva po prsa a jak byl Adam pověšený, tak jeho klín byl těsně pod jejími drobnými a pevnými prsy. To, že nosila jen bederní roušku by jindy Adama hodně vzrušilo, ale byl už moc vyčerpaný, jak fyzicky, tak psychicky a vůbec se mu z toho pohledu nepostavil. Kráska na něj vycenila ústa plná ostrých zubů upilovaných do špičky a vzala jeho penis do ruky. Snad poprvé v životě se Adam bál toho, až ho začne nějaká žena kouřit, a to za svůj život měl v letech, kdy moc nevydělával, zážitky z nevěstince, na něž hrdý nebyl. S každým jejím pohybem rukou měl Adam pocit, že mu okovy zlámou zápěstí a když ne zápěstí, tak minimálně vykloubí paže z ramen. Věděl, že by měl být k něčemu. Když o něj Kráska ztratí zájem, jeho již tak malé naděje na to, že ho pustí nebo jí uteče, klesnou na nulu. Kráska ho obejmula kolem boků, zavěsila se na něj a olízla mu penis po celé délce. Adam téměř vyjekl bolestí. Temná elfka ustoupila a sjela ho pohledem plným pohrdání a výsměchu. Už pomalu odcházela, ale pak se dlouze a nepřítomně zahleděla Adamovi do klína, a zjevně zvažovala co dál. I když skoro nestál, téměř se vyrovnal tomu, čím byl obdařen Zvíře. A Kráska to zjevně chtěla zkusit. Podívala se ven z kobky a po chvíli přišla ke kolu, na němž byl namotán řetěz, za který byl Adam zavěšen. Uvolnila kovovou pojistku a spustila Adama tak, že mohl stát na zemi, a dokonce mohl mít ruce v úrovni hlavy. Úleva byla okamžitá. Kráska na chvíli odešla a když se Adamovi začal konečně vracet cit do paží a ramen, přišla zpátky.
Bez toho, aby mu věnovala pohled ho znovu chytila za penis a po celé délce ho olízla z obou stran, tak že byl celý od jejích horkých slin. Byla tak drobná, že si ani nemusela k Adamovi klekat, stačilo jí se jen trochu předklonit. To už s Adamem začalo něco dělat a velmi pomalu se mu začal zvětšovat. Adamovo vzrušení trochu pozdržel fakt, že se elfka několikrát zhluboka nadechla a vydechla. Než se ale stačil zamyslet k čemu to dělá, elfka otevřela pusu, zuby šikovně schovala za rty a začala si Adamův penis strkat do pusy a pak dál do krku. Jeho překvapení jí pomohlo ho tam dostat až po koule ještě ve stavu, kdy úplně nestál. Adam se snažil, aby se mu nepostavil úplně, měl pocit, že jí tím musí ublížit, ale to, jak byla horká a jak ho jazykem dráždila na spodní straně penisu mu nedávalo moc možností. Elfka to vydržela téměř až do konce. Těsně před tím, než se mu postavil úplně ho musela z pusy vytáhnout a musela se o Adama opřít, když se vydýchávala. Jak ho v předklonu objímala kolem boků, zaslechl takový nevěřící smích, který v této kobce zněl hrozně nepatřičně. Kráska se potichu smála a ten smích se v ničem nepodobal jeho předchozím krutým variantám. Tohle byl smích plný úžasu a opatrné radosti. V jeskyni mimo kobku se ozval Zvíře, který něco nahlas pronesl. Elfka ihned vstala, utřela si pusu a prsa od slin, hrubě otřela i Adamovi penis a vyrazila pryč. Těsně před tím ale ještě letmo Adama pohladila po boku, což ho zanechalo zmateného a zamyšleného po další hodiny, kdy se v jeho kobce nic jiného neudálo.