Kdo bude poslušná čubka?

Ticho a tmu pokoje prořízne ostré a táhlé pípnutí smsky.
Katka už jen v polospánku s sebou trhne. Šíleně se lekne, srdce ji buší jako o závod, jako by běžela. Blbost, neběhá, ale možná by měla začít, aby Čeňkovi za chvíli stačila.

...Jencek te dnes vezme, jeden borecek mu odrekl termin. Vyzvednu te :-* …

Tak dnes? Dnes ji tělem projede ta štiplavá bolest malých jehliček, prorážejících barvu pod kůži.
Na pořad. Aby nezapomněla?
Ne, protože tahle bolest ji dělá svým způsobem dobře.
Displej telefonu ukazuje 6.30, začíná se těšit. Rukou si sáhne na krk. Ještě pořád je citlivý, ještě pořád cítí ten pevný stisk.

…

Zabouchne nohou vchodové dveře, neobtěžuje se s klikou i když udělat tohle Čeněk, minimálně po něm křikne ať s nimi nemlátí jako cikánka s děckem.
Vede si teď toho nadrženého samečka k sobě domů, je to už dobře týden, co spolu nešukali. Ta jedna rychlovka ve zkušební kabince večerního nákupáku se ani nedá počítat. Vlastně ji jen rychle vyhrnul letní červené šaty ani se jí neptal, neměla šanci cokoliv namítnout, neměla šanci protestovat. Pár tahy si ji zkušeně navlékl na ptáka, ve kterém mu už solidně cukalo. Tak tak ho po pár tazích stihnul vytáhnout a Katku otočit do dřepu. Stříkal už ve chvíli, než ji péro stihl naplno vrazil do pusy. Malá kapka přece jen ukápla do velkého rozevřeného výstřihu.
"Hm, tohle jsou velmi praktické šaty, ty bereme a to černé prádlo taky. Bez něho ti to sice sluší víc, ale ještě se nám bude hodit," vydechl Čeněk, když vymáčkl poslední kapku a otřel žalud Katce o rty. Prstem pak smáznul i tu poslední zbloudilou stopu semene a celou záležitost považoval za vyřízenou.
"Ty jo, jsem snad nějaký fast food nebo co? " zlobila se na něj jen na oko Katka a oblékala se do legín.

Čeněk v chodbičce zakopne o malou skříňku, ale ani to neregistruje. Katku drží za ruku a vede ji dál do bytu. Až ji to překvapí, chová se tu jako doma. Kdo tu dnes bude pánem?
"Kde ho máš?" neurvale po ní hodí pohledem, ten rum v baru mu dal zabrat, možná o kousek víc, než by se teď hodilo.
"Koho?" nechápe Katka. Koho by tu měla mít? Začíná jí tahle jeho posedlost sexem ve více lidech vadit. Dnes jsou tu jen oni dva. Ona bohyně a on sameček co jí bude plnit pomyšlení. Aspoň takhle si to myslí. Evidentně jen ona.
"No to krajkový...to prádlo přece," uvelebí se Čeněk pohodlně na gauči. Ruce roztáhne do stran po opěradle gauče. Semišového, temně zeleného, s velkým opěrkami.
Katka se neubrání smíchu, vážně teď vypadá jako velký kápo a vůbec netuší, že dnes večer ji ještě bude prosit jako malej kluk.
"Moment, ale nesmíš mi tu usnout Čeněčku," rozepíná si košilové džínové šaty, svezou se ji ke kotníkům a umě z nich vyklouzne.
"Sakra nemůžeš mi říkat nějak normálně? Si budu myslet, že jsem tu s matkou. Jmenuji se Čeněk. Velký Čeněk s velkým Č." Katka před něj na stůl postaví sklenici vody s šumivým céčkem.
"Než se upravím, vypij to, udělá ti to dobře,"a odchází do ložnice.
Čeněk neprotestuje, není opilý, spíš nadržený ani se nesnaží bouli na kalhotech skrývat. Toho rumu nebylo zase tak moc, jak si Katka myslí. To by taky mohl v posteli vybouchnout jako odpálena petarda a to by teda děsně nerad.
Teď když ví, že ho Katka potěší černým krajkovým prádlem, stáhne kalhoty nebo by si čuráka musel asi uškrtit, jak moc mu tlačí na látku kalhot. Takhle mu dá volnost.
Sedí stále pohodlně na gauči s nohama od sebe a péro mu stojí jako stožár. Má chuť si ho pohonit,ale zároveň se bojí, aby pak nebyl hotovej rychleji než stáhne Katce poslední krajku.
Přesto ho vezme do té své velké potetované tlapy a pomalu přejíždí po celé délce nahoru a dolů, několikrát.
Jeho tělo je poseto spousty drobných černých chloupků. Ruce i hrudník i nohy.
Druhou rukou si zlehka podebere zespodu koule. Klín nemá oholený do hladka, ale i přesto je jasně znát, že si dal s úpravou práci.
"Bohyně," užasle hledí na Katku v černém prádle, které doplnila o samodržící silonky ve stejné barvě a stojí teď zapřena ve futrech dveří.
Vlasy spletené do dlouhého copu, který ji sahá jen kousek nad zadek. Rty obtáhlé tmavě červenou rtěnkou. Bude se krásně rozmazávat. Při téhle myšlence Čeňkovi škubne v ptákovi až ho to probere že zamyšlení i rumového opojení.
"Projdi se mi tu kočičko," přeskočí mu při té prosbě hlas, až si musí významně odkašlat.
Sleduje Katku jak pomalu prochází středem místnosti a vlní boky jako by šla do rytmu hudby, která vubec nikde nehraje a přesto by přísahal, že ji slyší.
Schválně se před ním dvakrát otočí, ale nepřijde mu na dosah ruky. Má v ní stejně pořád svýho ptáka a o poznání razantněji si ho honí.
"Pojď blíž,"stoupne si, to aby si ji mohl přitáhnout k sobě. Chytne ji za ramena a přitiskne se. Tak aby zřetelně cítila jak moc je z ní nadržený.
Líbá ji, chytá v zátylku a stiskne prsty v šíji. Nechává se unést a sílu on teda má.
"Hm.."chce Katka něco namítnout, jen aby krapet sevření povolil, ale má plnou pusu Čeňkova jazyka.
Líbá božsky, to se mu musí nechat a stejně tak dobře i šuká.
Čeněk ale pochopí a přesune ruku na její cop. Bože, jak tohle ho vzrušuje, omotá si vlasy kolem dlaně a tahem dolů donutí Katku zvrátit hlavu hodně dozadu.
"Chci tě šukat, Kati" zní urputně a vede si tuhle samičku v černých krajkách na ten sytě zelený semišový gauč.
"Roztáhni nohy," řekne dřív než stihne Katka cokoliv namítnout. Nechtěla protestovat, chtěla jen hodnotit to barevné sladění. Černá s temně zelenou. Zkrátka, že ladí k té sedačce, ale tohle by Čeněk asi stejně nepochopil.
Sedí teď s roztaženýma nohama, opřenýma o gauč a nabízí se mu.
Čeněk je poživačný, ale dál nehnutě klečí před ní a jediný pohyb, který ruší tu strnulou scenérie je ten jeho ruky. Honí si dál tvrdé péro. Stihl si ještě nasadit erekční kroužek, takže žíly má už pořádně naběhlé a ptáka jako kládu.
Katka si toho všimne a i když ví, že jestli ho do ní vrazí, bude počítat andělíčky a prosit za odpuštění, stejně ho chce v sobě až po koule.
Přejíždí si teď přes látku titěrných kalhotek, které stejně jako by neměla.
Druhou rukou si zmáčkne prso. Nic to s ní nedělá, ale ví, že Čeňka tím vystřelí zase o dráhu výš a to už ji sakra vzrušuje.
"Jsi jako děvka, Kačeno. Nabízíš se mi sama ani moc nemusím prosit." mlsně k ní přistoupí Čeněk a nasaje vůní roztaženého klína.
"Ne děvka, ty jsi čubka. Děvka to dělá pro peníze, ale čubka pro radost. Jsi mrdavá čubička," a silně ji stiskne pičku mezi rty. I přes kalhotky už pořádně teče.
"Lízej mě, pořádně, ještě…" drží se Katka zapřená rukama o kolena a hlavu zvrácenou do záklonu přes opěradlo gauče.
Uslyší praskání látky, látky těch titěrných kalhotek, Čeněk se nenamáhal se svlékáním spodního prádla. Jedním tahem jej roztrhl a zajistil si tak dokonalý přístup k pičce . Stejně ho baví společně nakupovat, pořídí ji nové a hned několik.
Mohl by ji teď lízat a prstit do vyčerpání. Katčina i svého. Vodit ji po hraně a věnovat veškerou pozornost Katce. Ale je tak strašně moc nadržený, že by to déle už neustál. Možná tím kroužkem, děkuje v duchu za tip Matějovi, možná tím rumem.
Chce ji šukat, přirážet, chce ji držet za ty široké boky a slyšet, jak její kunda mlaská, když ji tam bude vrážet žilnatého čuráka.
Klečí úplně u sedačky a neptá se na svolení, chytne Katku za krk a žaludem pronikne přes branku. Miluje tenhle okamžik. Oba ho milují.
Katce okamžitě naskočí husí kůže a jeji lačná kundička dychtí po přírazu. Čeněk tohle moc dobře ví, takže péro zase o kousek povytáhne, aby pak znovu, pomalu, snad po milimetru pronikl.
Katka ho chytne za ruku, co má teď ještě spíš jen o krk opřenou.
"Vyšukej mi mozek z hlavy," přeje si. Vědoma si všech rizik Čeňkova stisku.
"Jsi si opravdu jistá?" Spíš jen formálně se jí Čeněk zeptá, aby ji pak pořádně nabodl.
Katka nestihne vykřiknout, svírá ji pevně hrdlo a šuká na té temně zelené sedačce uprostřed setmělého pokoje.
Katka se během chvilky propadá kamsi dolů, možná spíš nahoru, sama neví. Slyší se jak spíš jen ztěžka dýchá, než aby mohla sténat vzrušením a přesto je to celé tak neuvěřitelně vzrušující a lákavé.
Čeňkův stisk je vážně pevný, ví ale přesně kolik si může dovolit, aby ji neublížil.
Šuká ji zběsile a s přírazy ji vůbec nešetří, koule mu naráží v pravidelných intervalech o Katčinu prdel. O tu božskou prdel, po které by ji teď chtěl plesknout a ošukat.
Nestihne si ji ale otočit, Katka je vydrážděná na maximum a přes sevřené hrdlo se nevzmůže na jediné slovo.
Pička se ji začne stahovat kolem Čeňkova péra až to znatelně cítí a celé její tělo se teď klepe. Čeněk povolí sevření prstů a Katka tak vykřikne do ticha noci.
Prožívá tak silný orgasmus jako ještě nikdy před tím.
Kolik vteřin? Neví ani jeden z nich. Čeněk ji jen drží a užasle hledí na její tělo zmítající se v křeči orgasmu.
Dobrých pár vteřin oba úplně mlčí. Ticho ruší jen pravidelné tikání hodin nad televizí.
Tik, tak, tik, tak, tik…
"Bože," první promluví Katka. Čeněk se snad bojí, jestli ji neublížil.
"Bože?" nevěřícně na ni pořád hledí a snaží se vzpamatovat z toho, co právě prožili.
"Jo, bylo to neuvěřitelně silné a luxusní," je schopna se už normálně hýbat Katka a nakloní se k Čeňkovi, aby ho políbila.
Pořád klečí u pohovky, jen se k němu nahne a obejme ho kolem krku. Okamžitě si ji přitiskne k sobě. Cítí jak moc ji ještě tluče srdce po divokém orgasmu.
"Tak a teď se postarám já o tebe, když jsi mi ty dopřál takovou péči," hladí ho po tváři a uvědomí si, že ji ten krk pekelně bolí. A ještě pěknou dobu bude.
"Jak by jsi se o mě chtěla postarat, kočičko?" vzpamatovává se Čeněk, ale než se stihne nadechnout nebo snad cokoliv namítnout, stojí už Katka za ním.
Jemně mu prsty přejíždí po zádech, nehty ho škrábe až mu po nich zůstávají červené cestičky. Není to moc, ale je to neuvěřitelně příjemné. Předkloní se a opře o gauč.
V zádech je teď malinko prohnutý a Katka ho dál škrábe na zádech, zajíždí na krk i do vlasů, několikrát tohle opakuje a když se malinko vic nahne, tiskne se k Čeňkovi tak, že i přes tenkou krajku podprsenky cítí její tvrdé bradavky.
Škrábe ho na bedrech a on jí pod rukama roztává jak čokoládový bonbon mezi prsty.
"Hmmm…" vrní blahem a užívá si tuhletu jedinečnou pozornost, že ani nepostřehne jak Katka šikovně usedne na malý polštářek a má najednou dokonalý přístup k jeho zadku.
Roztáhne rukama obě půlky a projede mu ho jazykem. Několikrát nahoru a dolů. Nejen v klíně je Čeněk upravený, tady si dal ještě víc záležet.
Drží ho pevně za zadek, líže ho a ani se nezeptá a jazykem pronikne do toho pevného svěrače.
"Božeeeeeee," tetelí se blahem a rozkoší Čeněk. Žádná žena mu ještě takhle o zadek nepečovala. Katčin jazyk je pomalý, něžný, nespěchá, netlačí, jen příjemně hladí. Velice pomalu přejíždí několikrát nahoru a dolů, nahoru a dolů, pořád.
Udělá si malinko místo, aby mohla pomalu a opatrně obkroužit prstem už dost mokrou a připravenou dírku. Nemusí ani moc tlačit a ukazováček vklouzne dovnitř jako by tam odjakživa patřil.
Dá mu chvíli čas, aby si přivykl , ale Čeněk ho skoro nepotřebuje, napíchne se ji na něj ještě o malinko vic a pak zase a znova.
Katka mu začíná pravidelně šukat zadek. Prst malinko ohne dolů, to aby mohla trošičku přitlačit na tom správném místě.
"Ooooooo…. šukej mě, Kačeno," vzdychá Čeněk na celý pokoj.
Je jasně znát, jak ho to bere, jak si to užívá, jak se jí teď on nastavuje jako čubka.
Na protější stěně pokoje lampa vykresluje pohyblivé stíny jejich postav.
Skoro to vypadá, jako by tam nebyli sami.
Katka malinko zrychlí a projíždí teď Čeňkovi zadek uz dvěma prsty. Postaví se k němu bokem tak, aby měla přístup i k jeho péru, pořád staženému kroužkem.
Je tvrdé jako kámen, ja i tak velké a když ho Katka sevře do druhé dlaně, je to už na Čeňka moc.
" Přestaň...prosíííím, přestaň...nebo se ti výstříkám na ten epesní gauč," naléhá Čeněk, přestože ví, že Katka se jen tak zastavit nedá.
Dál mu šuká zadek a honí péro, ještě pár tahů, ještě malinko.
Začnou se mu klepat nohy a v tu chvíli ho Katka pustí a pomalu vytáhne i prsty ze zadku.
Čeněk dál ale klečí opřený o gauč, neříká nic, aby se pak po pár vteřinách pohodlně usadil na ten zelený semiš, přitáhl si Katku blíž k sobě a vrazil ji svého žilnatého čuráka mezi temně rudé rty.
Neprotestovala, věděla, že tohle už bude otázka vteřin, kdy Čeněk hrdelně vykřikne a vycáká ji pusu semenem.
Přidržel si ji o pár vteřin déle, ptáka měla až v krku, ale tohle dá, tímhle mu tu radost udělá.
Za cop ji pak hlavu zvedne a dívá se jeden druhému do očí.
Mlčí.
Vteřiny, minutu, možná.
"Jsi neuvěřitelná čubka, Kati," skloní se k ní, aby ji políbil.
"Nápodobně drahý," odpoví mu na to, hned co jí dá prostor se nadechnout.

…

Sčeše si vlasy do vysokého culíku, do uší černé pecky, ty jí ladí k černému tílku a džínám.
Za ucho i za druhé trochu parfému, tuhle letní vůní miluje.
Rty přetáhne jen leskem.
Dívá se na sebe do zrcadla, oči jí těkají střídavě na krk, který pořád ještě pekelně bolí, ale připomíná tu divokou noc a střídavě na levé rameno, kde už za pár chvil dopadnou jehličky Jenckova strojku, aby ji napořád vtiskl trochou té černé barvy pod kůži.
Z rozjímání ji vytrhne až prozvoněním, Čeněk je tady.

"Jsi mrcha, Kateřino!" ještě stihne říct té holce v odrazu zrcadla.