Doučování na maturitu

Je skvělé, že v dnešní době je stále spousty lidí, kteří pracují na svém vzdělání, i když už jsou x let v práci a de facto je nic nenutí. Jistým způsobem mi to opravdu imponuje a přijde mi to do jisté míry roztomilé. V telefonu jsem se dozvěděla, že je elektrikář a maturitu si dodělává čistě pro svůj pocit. Dle rozhovoru na tom jazykově nebyl vůbec špatně, takže pro mě málo práce s pravděpodobným úspěchem.
Navrhla jsem první konzultaci v mé kanceláři a potom se zkrátka uvidí, kde budou mezery. Vím, že skloubit zaměstnání a školu byl i pro mě docela oříšek, natož pro někoho, kdo je ze školy 30 let.

P: Pane Novák, který den by se Vám hodil?
N: Budu rád, kdyby to mohly být úterky a čtvrtky, manželka má nějaký babinec, tak ten čas smysluplně využiju.
P: Dobře, očekávám Vás v úterý v 15:00 na adrese, kterou Vám pošlu sms zprávou. Buďte přesný. Nashledanou.

Zavěsila jsem. Cítím jistou dávku nadřazenosti, není to myšleno nijak hanlivě, ale ten muž zněl v telefonu, jako kdyby mu bylo 20. Nesmělý, nevýrazný, ale hlas hluboký a vřelý, takový táta od rodiny ( děti budou v podobném věku jako já), který bude nejspíš trošku pod pantoflem. Jsem opravdu zvědavá, kdo příjde. Vždy si snažím dotyčného představit podle vyjadřování a tónu hlasu, ale ne pokaždé se úplně trefím.

Je úterý, rozloučím se se studentkou a mám přesně 20 minut než přijde pan Novák. Připravim si podklady, poklidím stůl a půjdu se převléknout. Přece jen Lindu vídám skoro denně, takže džíny mi jistě odpustí, ale pan Novák přijde poprvé, takže bych se měla trošku upravit. Sundám si tričko a džíny a prohlížím se v zrcadle. Dneska jsem zvolila svou oblíbenou černou barvu prádla. Krajkové kalhotky klasického střihu a hodně průsvitnou podprsenku s pásky, které lemují moje pevné trojky. Obléknu si tmavou usedlou sukni do pasu, která končí v půlce lýtek, žádné vzrůšo a sahám po černé košili. Zarazím se. Dneska bych mohla být trošku mrcha, uvidíme jak je pan Novák pevný v kramflecích. Sáhnu po jemné tenké halence bílé barvy. Obléknu si ji, zakasám si ji do sukně a vlasy hodím ledabyle do drdolu. I když jsem vysoká, boty na podpatku si neodpustím, navíc k té sukni jsou docela vyzývavé. Za dvě minuty by tady měl být, skvělé načasování.

Je 15:07 a já už jsem opravdu naštvaná. Nesnáším nedochvilnost. Svírám propisku v dlani a cvakam s ní, jako bych ji chtěla rozdrtit.
15:12 slyším zvonek, konečně. Pan Novák se nám dostavil.

P: Dobrý den, vstupte. První patro, třetí dveře vlevo.

Nenechala jsem ho ani nadechnout. Slyším kroky v docela rychlém tempu.

N: Dobrý den paní Pelcová, strašně se omlouvám, v práci se to nečekaně protáhlo.

Jsem překvapená, vešel relativně upravený muž v džínách a kožené, černé bundě. Může mu být okolo 45 let, v celku pohledný, udržovaný. Jdu směrem k němu a podávám mu ruku na pozdrav.

P: Sára Pelcová, těší mě.
N: Novák Martin, také mě těší a ještě jednou se omlouvám.
P: Posaďte se. Jste si jistý pane Novák, že chcete jít k maturitě, když na naši schůzku nejste schopný přijít v čas? Pokud spolu máme pracovat na Vaši přípravě, už se to nebude opakovat.

Asi jsem trošku zlá, ale je dospělý, on to zvládne, říkám si.

N: Slibuji Vám, že ve čtvrtek přijdu radši mnohem dříve, aby se to již neopakovalo.

Sedím za svým stolem a upřeně se na něj dívám, je opravdu pohledný. Lehký rozcuch, evidentně se před chvílí sprchoval. Mám ráda muže co pracují rukama, připadá mi to strašně sexy, zejména když mají montérky, to je pro mě konec. :-)

P: Dnes to bude rychlovka. Tady máte podklady, projděte si to a ve čtvrtek mi řeknete v čem si nejste jistý. Podle toho stanovíme počet hodin, které spolu strávíme.
N: Dobře, moc Vám děkuji a ještě jednou se Vám omlouvám za ten pozdní příchod, nestává se mi to.

Můj přísný výraz pookřeje a letmo se na něj usměju. Přece jen mi ho bylo po chvilce trochu líto. Byl nervózní. Očima zkoumal každý kus mé kanceláře.
Vstanu, přejdu směrem k němu a opřu se o roh stolu, který je asi půl metru od jeho židle. Z rozjímání ho vyrušil zvuk mých podpatků.

P: Ve čtvrtek mi prosím přineste nějaký krátký sloh na libovolné téma. Máte nějaké otázky?

Opěrky židle svíral tak silně, že mu zčervenaly klouby na rukou. Všimla jsem si, že mi během našeho rozhovoru nestydatě kouká na prsa a zkoumá, kam ty pásky podprsenky vedou. Jakoby mě svlékal očima. Líbí se mi to. Vždycky jsem byla ráda, když muže dostávám do rozpaků.

P: Pane Novák, máte otázky?
N: Pardon, zamyslel jsem se. Nemám. Ve čtvrtek tu budu včas.
P: To doufám.

Sesbírá si potřebné dokumenty, vstává ze židle a podává mi ruku na rozloučenou. V té chvíli mu složka zůstává v ruce, ale všechny papíry letí na zem.
Oba dva se instinktivně sehneme k zemi a snažíme se je sesbírat.
V tom se dotkl mé ruky, řekla bych že omylem, ale trvalo to pár vteřin. Zarazilo mě to, jelikož mnou projel zvláštní pocit. Bylo mi to příjemné navíc ten chlap tak krásně voněl. Miluju, když muž voní.
Cítila jsem, jak mě svírá mě dobře známý pocit. V podbřišku se mi rozlilo příjemné teplo a mě pouhý dotek ruky přivedl do velké míry nadrženosti.

N: Pardon, omlouvám se Vám, nechtěl jsem…
P: V pořádku, nic se nestalo. Ve čtvrtek buďte přesný. Nashledanou
N: Nashledanou.

Otočil se a odchází. Pokud se otočí, líbím se mu. Jen co jsem tu myšlenku dokončila, pan Novák se otáčí a věnuje mi ještě jeden pohled.

Ano, líbím se mu. Bylo to opravdu zvláštní a moje nadrženosti se tím ještě znásobila. Naštěstí to byl poslední student, který měl dneska přijít. Tedy student. On to byl opravdu pohledný a urostlý muž. Sice jsem v těch lodičkách byla o něco vyšší, ale myslím, že když si sednu na stůl, náš výškový nepoměr se ztratí. Bože, na co to myslím. Jdu si dát studenou sprchu.

Slyším zvonek a pan Novák jde v předstihu. Jaké milé překvapení. Musím přiznat, že jsem se na něj docela těšila. Trocha testosteronu v záplavě studentek je žádoucí. Vítám ho podáním ruky a rovnou mu nabídnu čaj nebo kávu. Mimochodem jsem se oblékla ještě vyzývavěji než posledně, použila jsem svůj oblíbený parfém, kterému muži neodolají a kundičku jsem si oholila do hladka s malým trojúhelníčkem, jako bych snad něco očekávala. Že by to byla hra na kočku a myš? S kalhotkami jsem se dnes neobtěžovala.

N: Čaj prosím.

Otočím se k němu zády a ohnu se do svého sekretáře pro krabičku s čaji. V odraze lakovaného nábytku vidím jeho upřený pohled na můj zadek, který sukně obepíná opravdu těsně. Je patrné, že kalhotky nemám a z povzdálí slyším tichý povzdych. Jdu k němu s krabičkou ať si vybere čaj a odcházím do kuchyně.

P: Připravte si sloh prosím.

Trošku se mu třesou ruce, je nervózní, ale já vlastně taky. To se mi nestává. Nehnutě sedí na židli a já se nakloním přes jeho rameno, abych viděla na papír s textem. Pročítám si první řádky a vidím slovo "košily".
Ruku mu položím na rameno a druhou rukou škrtání hrubku červenou propiskou.

On si ke mě přivoněl. Vážně to udělal? Svou dlaň mi položí na ruku se slovy omluvy.
Periferně vidím, jak se mu regulérně vyboulil poklopec u kalhot a já se rozechvěla. Musel si toho všimnout. Co se to sakra děje. To napětí, to mrazení. Radši jsem odešla do kuchyňky pro horkou vodu na čaj. Opřela jsem se dlaněmi o linku, chvěla se mi kolena a snažila jsem se uklidnit.

Pan Novák je student, opakuji si v hlavě dokola. Je to student, je to student.

Srovnám si sukni a sebejistým krokem vcházím zpět do kanceláře. To napětí by se dalo krájet. Je to otázka času, kdy po něm vyjedu. Z hlavy se snažím dostat tyhle myšlenky. Zároveň mám pořád před očima toho ptáka v těch kalhotách. A zase tak krásně voní. Zblázním se.
Jsem přece profík, jsem profík sakra.

Položím čaj na stůl a vracím se pro svou kávu, jsem tak nervózní.

P: Přejete si med, cukr nebo citrón?
N: Cukr prosím.

Otáčím se a v tom pan Novák vstává také.
N: Pomůžu Vám.

V té chvíli jsme do sebe lehce vrazili tak nešikovně, že jsme si skoro dali pusu.
Zůstali jsme nehybně stát. Asi ani jeden nechtěl poodstoupit a ten okamžik byl tak opojný, jako když si dáte sklenku červeného na ex. Sakra co teď?

Cítím upřený pohled pana Nováka a zároveň vnímám, jak mě dlaněmi drží kolem pasu a čeká, jak se zachovám. Konečky prstů zarývá do mého těla s takovou dychtivostí, že je jasné, že bych měla zakročit a ustoupit. Chci udělat krok zpět, ale nemůžu. Drží mě tak pevně.

P: Martine, já….

Už jsem tu větu nedokončila. Jeho strniště mě škrábe na tvářích a ve změti polibků narůstá náš chtíč. Jeho rty pracují precizně a přesně, letmé polibky střídají ty vášnivé a já cítím, jak vlhnu. Vlastně bych řekla, že mi moje chtivost skrápí stehna. Bože to je chlap. Zdál se být tak nesmělý a myslím, že teď mi jasně ukazuje, kdo je tady šéf.

Jedním pohybem shrne papíry ze stolu a vysazuje mě na něj. Stojí mezi mými stehny a vášnivě mě líbá. Dlaní mě lehce chytá pod krkem a já předu jako kotě. Prsty druhé ruky mi zajíždí mezi stehna a zjišťuje jak moc jsem mokrá. A do ucha mi šeptá: Hodná holka. Přesně tak jsem to chtěl, abyste mě čekala bez kalhotek.

Jeho slova jsou past. K prstům si přímo přede mnou přivoněl a strčil si je do úst. Pak to zopakoval a moji šťávičkou mi přejel po rtech.
Svým jazykem jsem to poslušně olízla a bylo mi jasné, že pan Novák chce svou poslušnou holčičku. Tiskne se ke mě tak dychtivě, že občas mi uklouzne hlasité zasténání.
Posouvá si mě na hranu stolu. Jednou rukou mi hbitě strhne moji blůzu a s velkým zaujetím sleduje moje trčící bradavky přes krajkovou podprsenku.

N: Takže Vy jste si myslela, že mě budete hned první den svádět? Že mě budete provokovat? Že si mě vychutnáte jen proto, že jsem se lehce opozdil?
P: Přesně tak, protože jste se opozdil a já to nesnáším.
N: Přijměte mou dodatečnou omluvu.

V tom mě povalil na stůl. Ani nevím, kdy si rozepl kalhoty, které měl shrnuté lehce pod zadkem. Cítila jsem jeho tvrdé péro, jak se dotýká mého stehna. Opět jsem zasténala.

Šlo vidět, že byl mnou fascinovaný. Stále mi šeptal, že jsem jeho čubka. Dlaněmi si užíval moje prsa, které líbal se stejnou dychtivostí, jako moje rty. Laskal moje tělo doteky. Místy jsem byla v úplném opojení. Tak nádherně líbal. Byl něžný a perverzní zároveň, přesně takhle to mám ráda. Vyhrnul mi sukni, abych mohla dát nohy od sebe. Díval se. Stál přede mnou s trčícím ptákem, který jakoby mi mával na pozdrav. Prsty mi projíždí moji kundičku, ale nezajel dovnitř. Laskal mě okolo, hrál si, jakoby se kochal moji prcinkou a užíval si její záhyby.

Byla jsem vzrušená na maximum. Vytáhla jsem si prsa z krajky a začala jsem se hladit. Pan Novák zbystřil. Přistoupil ke mě blíž. V té chvíli se dotýkal svým tvrdým čurákem moji dychtivé kundičky.
Chtěla jsem ať si mě na to tvrdé péro nabodne. Pořád mě hladil pouze prsty a ptákem se letmo dotýkal mého vchodu. Asi se zblaznim. Nedalo se to vydržet. Chtěla jsem si sednout, abych na něj pořádně viděla Okamžitě mě povalil zpět.

N: Tak krásné voníte. Tak moc mi chutnáte. Smím?
P: Ano, smíte.
N: Poroste, okamžitě!

Ty slova byla jako zásah elektřinou. Věděl jak na mě.

P: Prosím, moc Vás prosím.

Usmál se, věděl, že jsem jeho, že mě má přesně tam, kde chtěl. Role se nám krásně otočily. Přiznám se, že pozice lascivní čubky se mi líbí.

Ležela jsem nehnutě na stole, karty byly rozdány. Čekala jsem jako poslušná subinka na povel. Mezitím jsem cítila, jak mi kundičku hladí tím naběhlým čurákem. Pode mnou byla louže mého vzrušení. Tohle jsem dlouho nezažila. Kundička se mi stahovala chtíčem a já jsem byla jako omámená.

N: Jste tak nádherná. Nikdy se mi nesnilo, že bych mohl vidět takto krásnou ženu mně oddanou.

V té chvíli jsem cítila jazyk na mém klitorisu. Ten chlap ví co dělá. Jemné doteky jazykem, tak něžné, letmé, chlípné. Ten pocit je tak intenzivní.
Jazykem projíždí celou moji štěrbinku, občas přidá prsty a na chvíli se zastaví těsně u zadečku. Láska mě jazykem a čeká, zda bude moct slíznout mé vzrušení ze všech záhybů mého těla. Je tak něžný. Miluju spojení něhy a dominance, tak jak to dělá on. Vlastně si nepamatuji, kdy si mě někdo takhle zkrotil. Má mě zcela ve své moci, oddanou a chtivou.

P: Lížete jako pán Bůh
N: To proto, že jste moje.

Vychutnává si ze mě každou kapku, je tak nenasytný. A já už vím, že tohle nebude naposled, kdy tomuto muži chci roztáhnout nohy na povel a podlehnout mu.
Je okouzlující.

Moje sténání se rozléhá po celé místnosti. Hodinu mě napíná a dráždí, jako kdyby to mělo být naposled. Vím, že se mi blíží můj orgasmus. Chytám se okraje stolu, protože to bude něco velkolepého. Cítím jak ve mě škube a stahuje se mi kundička. Jeho pohled je spalující. V jeho očích se zrcadlí plameny touhy, které co nevidět zkropím a uhasím.

Desku stolu drtím mezi prsty a on mě nádherně prstí. Těsně před mým vrcholem mi klitoris vezme mezi rty.
Je to tady, proboha, chci umřít. Za hlasitého sténání ze mě vytryskne pramen mého orgasmu, který ho zkropí od hlavy až k patě. Třesu se tak moc, že se ke mě přivine a láskyplně obejme. Cítím se v bezpečí. Políbí mě, tak sladce a šeptá mi, že budu jeho. Popravdě, teď bych mu podepsala cokoliv, i to, že mu budu splácet auto i hypotéku.

Najednou mě prudkým pohybem ze stolu zvedá, otočí mě a jako svoji čubku mě ohne přes stůl. Sukni mi vyhrne až na prsa a můj zadek svírá v rukou. Hladí mě po stehnech a druhou rukou si mě přitáhne za vlasy. Prohnu se a ještě víc vyšpulím zadeček vstříc jeho péru.

N: Strašně se omlouvám, že jsem tehdá dorazil pozdě.

V té chvíli ho do mě na krajíček zasune. Mám tendenci mu jít naproti, ale nedovolí mi to. Pomalu mě plní svým čurákem. Miluju ten pocit spojení.

Doteď nechápu jakto, že tohle vše vydržel, tak dlouho odolávat. Je tak velký? Nebo já tak úzká? Každopádně je opatrný a projíždí si mě opravdu kousek po kousíčku. U toho mě plácá po zadečku a s každým dopadem jeho ruky chci ať mě nestydatě omrdá.

Pouští moje vlasy a oběma rukama mě pevně chytne za boky. Celou dobu tak krásně vzdychá. S každým přírazem mi připadá, že ho chci víc a víc. Chci ať mě mrdá a vychutnává si moje tělo. Chci ať mi říká co mám a nemám, co smím a co ne, chci být jeho hračkou a poslušnou čubkou.

Postříkaný zadeček mi utřel svých slohem, což mi přišlo opravdu úsměvné. Oblékli jsme se a ve mě se probudila dávno zapomenutá stydlivost. Oči mám zapíchlé do země a nevím co teď. Jak se mám jako rozloučit? To mu mám účtovat tohle sezení? Nemám mu radši přinést ručník? Sakra co mám dělat.

Chytl mě za bradu a díval se mi do očí. Zdálo se, že ten pohled už není o tom, že mě omrdal, ale o tom, že mě chce určitě ještě vidět.
Políbil mě, rozloučil se a odešel.

Já jsem se konsternovaně posadila do své židle, dívám se na místo, kde se to vše odehrálo. To je spoušť.

Vstanu a seberu ze stolu ten sloh, který přinesl.
Prolétnu ho jen zběžně, ale u předposledního řádku zbystřím.

Bylo tam napsáno:

Za to, jak jste si mě vychutnala první den Vám mohu slíbit, že já si Vás vychutnam dnes.