Vzpomínka I

Když vyšla po schodech do horního patra Starbucks, bylo kafe to poslední, na co jsem měl chuť. Ale na stole už jsem měl 2 identické šálky espressa a přeci jenom to bylo naše třetí setkání. Nebylo kam spěchat. Přivítal jsem R. a za chvíli už jsme byli ponoření do rozhovoru. Normální setkání. Až na to, že jsme se poznali na seznamce. A oba máme doma rodiny. Ale v té chvíli šlo všechno stranou.

Jak se pozná ta správná sexuální energie mezi mužem a ženou? I když po třetím setkání v našich rozhovorech nebyl sex tabu, tak jsme se pořád nedostali ani k pořádnému polibku. Jenže teď jsem seděl a vtipkoval zrovna na téma toho, že do kavárny přijde někdo koho známe, ale ve skutečnosti jsem se snažil nedat najevo vzrušení. R. si toho musela být vědomá. Oblékla se přesně tak, abych neměl jinou možnost. Jemně rozhalená bílá dámská košile nechávala letmo odhalenou kůži a mojí fantazii pracovat na plné obrátky. Zároveň jsem nemohl jinak než jako typický chlap všímat nohou a kozaček.

Zrovna když jsme prodiskutovali poslední vlnu COVID opatření nemohl jsem si pomoct a rovnou se zeptal: "kdy pojedeš znovu do Brna?" Myslím, že nejdřív otázku brala neutrálně, ale když jsem navrhl, že toho můžeme využít jako příležitost na to být spolu déle, jen se usmála.

"Ale to by byla škoda, " naznačila R., "jet do Brna - jen tak pro nic za nic - na otočku."

"To by byla, zvlášť když ještě ani nevíme jestli 'to' půjde," odpověděl jsem a narážel na naši diskusi o tom, jak se z polibku pozná všechno. Přesně tohle byl ten okamžik, kdy si můžu jako chlap vymyslet deset výmluv proč si k ženě přisednout, ale všechny budou stejně směšné.

Odsunul jsem na stranu naše šálky kávy, posadil se na lavici vedle R. a i když jsem nečekal odpor, pomalu se přiblížil, abych cítil její dech. Pak už jsem věděl, že se opravdu chce políbit. V tu chvíli mi stačil letmý dotek rtů, cítit její vůni a vzdoroval jsem přesně tři sekundy. Nevím jak dlouho jsme se líbili, ale oba dva jsme vypustili celý svět kolem nás. Když jsem chtěl přestat, jediné na co jsem se zmohl bylo zabořit svůj nos do kůže na krku a nasávat vůni jejího těla. Cítil jsem její vzrušení a jak moc se jí to líbí. O tom, že já jsem se propadal do nejhlubšího pekla nevěrných můžu jsem nemohl pochybovat.

Chvíli jsem tam seděli a nikdo neřekl ani slovo....

Rád bych teď řekl, že si nepamatuju, jak jsme odešli a skončili v posteli. Jenže potom, co jsme se rozhodli odejít jsem u východu potkal známou. Nic se nestalo, pozdravili jsme se a všechno běželo dál. Ale ten pocit ... nakonec přidal vzrušení.

Byla zima, nedalo jít nikam jinam než rovnou do auta. Se zavřením dveří jsme se na sebe vrhli jako hladová zvířata. Mohli jsme se líbat dlouhé minuty, a pomalu začali zkoumat svá těla víc a víc. V jedné chvíli jsem rukou R. zajel po šíji nahoru do vlasů a pevně podržel. Na chvíli ztuhla jako by se chtěla bránit, ale netrvalo to dlouho - povolila, zaklonila hlavu a nechala mě kousnout do krku. Cítil jsem zachvění, ale to nebyl signál přestat - naopak. Druhá ruka mohla pod svetrem hledat cestu do košile. Její kůže - elektrizující na dotek na to už čekala. V tuhle chvíli nás auto omezovalo. Nikdy jsem nebyl fanda sexu v autě, a navíc... pořád jsme stáli zaparkovaný na Karlově náměstí. Teprve když jsem se po několik desítkách minut dostali z toho největšího vzrušení, a já se dokázal soustředit, tak jsme mohli odjet.

"Tak to je dobrý," bylo jediné na co jsem se zmohl. Ale v tu chvíli byl už čas R. vysadit na místě - dost blízko a zároveň dost daleko od domova - a rozloučit se.

"Ve čtvrtek jsem Tvoje," řekla ještě ne úplně normálním hlasem a odešla domů. Čekal jsem v autě, než zašla za roh ulice a pak ještě o něco déle. Když jsem projížděl po magistrále, na mobilu se objevila zpráva "Mám velké červené fleky na krku" společně s fotkou s polonahou R...