Pomsta mokrých kalhotek

Člověk nikdy neví, kde nebo kdy narazí na nějakou spřízněnou duši. Na osobu, která pro Vás bude mít pochopení, vyslechne si Vás a beze studu ji můžete říct všechny Vaše touhy, přání, představy, ale i obavy. Až mě mrazí, když píšu tyto řádky. Ne na rukou, ne na těle, ale přesně v těch oblastech určené k něžnému zacházení. Pouhá myšlenka na to, že takový člověk existuje mě nutí k zamyšlení. Proč jsem ho potkala právě já? Právě teď? Právě tady?

Znáte to. S někým si napíšete pár řádků a buď Vás zaujme nebo ne. S někým těch řádků napíšete mnoho a buď to vyšumí nebo naopak pokračuje až k osobnímu setkání, které může skončit v nejhorším případě Vašim útěkem a v tom nejlepším přátelstvím, kdy výklad tohoto slova nechám zcela na Vás.

Vím, že jsem dost náročná co se týká komunikace, ale každý by měl mít nějaké nároky, aby si zachoval svůj standard a s postupujicím věkem nezakrněl. Na někoho působím arogantně, na někoho hloupě, ale pro hlupáka každý hloupý - díky Foreste :-*

Po práci každý z nás už zpravidla usedá za displeje telefonu nebo monitory počítačů, chceme ventilovat jakousi frustraci aktuálního dění a doufáme. Projíždím videa, fotografie někdy i inzeráty. Někdy se opravdu výsostně bavím a někdy se naopak lačně koušu do rtu, protože některé fotky žen i mužů jsou prostě mému oku lahodící. Není to o dokonalých křivkách, ale o způsobu upoutání pozornosti a vyjádření se odlišnou formou, která nesplyne v této džungli.

On to věděl. Od začátku věděl, že na mě musí jinak, než na zdejší sebranku. Míra empatie hned v úvodu byla až na výsost přesná. Zaujal mě. Zaujal mě svoji drzostí, hravostí a inteligencí, což je pro mě nejvíc sexy parametr. Miluju když má muž všeobecný přehled a navíc je manuálně zručný. Není to o vzdělání, titulech, školách. Vzrušuje mě to, vzrušují mě schopní, vyrovnání muži, kteří ví, jak se chovat k ženě na veřejnosti.

Jednoho večera jsem se šla projít se psem a napadlo mě, že se konečně poznáme osobně. Věděli jsme, jak vypadáme, ale přece jen, osobní schůzka je úplně jiná. Napsala jsem Vám SMS a bylo to buď a nebo. Absolutně bez nějaké nucené přípravy jsem šla vstříc nočnímu dobrodružství v džínách a mikině s rozpuštěnými vlasy a bez jakékoliv stopy zkrášlovadel. Tma mi hrála do karet, no ne? Nervózně jsem postávala na smluveném místě, rozhlížela jsem se a viděla mužskou postavu blížící se směrem ke mně.

Popravdě jsme nevěděli ani jeden do čeho jdeme. Nic jsme si nedarovali, vedli jsme slovní přestřelky i války. Ovšem to je ta písemná forma komunikace, kde se mnoho věcí "ztratí v překladu". Teď se uvidíme tváří v tvář. Jaký asi budete?

Vše začalo důrazným podáním ruky a snahou o milý úsměv z mé strany. Nenucená konverzace s vysvětlování, jak vnímáme jeden druhého začala dávat smysl. Jsme si v mnoha věcech opravdu podobní. Bohužel, mám tu vlastnost, že na mnoho lidí působím odměřeně, přísně a nedostupně. Tady to nebylo výjimkou.

Je až vtipné, jak ani jeden z nás nechce dát najevo tomu druhému nějakou sympatii. Přitom se vzájemně prohlížíme, když ten druhý nekouká a analyzujeme. Něco mě na Vás strašně upoutalo, přitom prvoplánově nejste vůbec můj typ. Vaše výřečnost, přehled, schopnosti a zájmy mi braly dech, až mi přišlo nereálné, aby to jeden člověk mohl vše zvládnout.

I když jsem Vás viděla poprvé, tak to napětí ve mě bylo zvláštní. Lehké mravenčení v podbřišku, že se děje něco zakázaného i když to má úplně čistou formu. Žádné doteky, mimo podání ruky. Opravdu nic.

Dny plynuly s občasným neutrálním prohozením vzkazů. Žádné přehnané emoce, zájem, ale bylo evidentní, že oba v kontaktu zůstat chceme. Pravděpodobně jsme ani jeden netušil proč. Táhlo nás to k sobě? Nebo to byla jen zvědavost? Nebo naše souznění je čistě přátelské? Čas plynul a čím dál víc jsme se poznávali a zjišťovali jací jsme. Oba jsme lidé se srdcem na pravém místě, ale nikdy své srdce nedáváme všanc zbytečně.

Vždycky jsem byla tak trochu zlobivá. Vyhledávala jsem situace, kdy bych Vás mohla nějakou nečekanou zprávou nebo fotkou dostat do nepříjemné situace s kolegy a podobně. Jsem provokatérka. Nedělá mi problém poslat obnaženou fotografií nebo video ve chvíli, kdy jste večeřel se svými kolegy nebo obchodními partnery. Bavilo mě to. Bavilo mě to moc. Je to jistá forma vzrušení, kterou potřebuji a vyhledávám. Navíc upozornění z Vaší strany, že to nebylo vhodné mě utvrzovalo v tom, že se Vám tato hra začíná líbit i když jste mi už za to párkrát vyčinil. Cítila jsem se v tom okamžiku, jako superhrdinka. Dostat do rozpaků muže takového formátu je ta nejsladší odměna.

Dlouho jsme se neviděli a vlastně ani neslyšeli. Neplánovaně se scházíme u hřbitova, kde je relativně klid a soukromí. Snad nás nikdo neuvidí. Nechceme asi ani jeden znás zbytečnou pozornost.

Sedl jste si ke mě do auta a tak nějak šlo vidět, že mě rád vidíte. Já Vás vlastně také. Začínám si uvědomovat, že já, která defakto nikdy nebývá nervózní z jakéhokoliv muže, najednou nervózní jsem. Já, která mám u každého přečtenou řeč těla, se najednou vnitřně třesu jako osika. Zrychlený dech, tep a vlhkost u mých třísel, ještě začnu koktat a je to komplet.

I když konverzujeme o běžných tématech tak to napětí bylo šílené. Nevím, jak jste to vnímal Vy, patrně jste si ani nevšiml. Vzdálenost mezi dvěma sedadly v autě je dostatečná na to mít odstup, ale zároveň ta chemie mezi námi mi říkala: pojď blíž, koukni do mých modrých očí.
Cítila jsem, že jsem hodně vzrušená. Bradavky jsem měla v pozoru jednak zimou a jednak tím, že jsem musela splnit jeden obyčejný slib.

Dát Vám pusu. Ano, jenom pusu. Nic neznamenající dluh k Vašim jmeninám. Zároveň jsem musela odjet pryč, takže moc času nezbývalo. Byla jsem napnutá jako struna. Srdce mi tlouklo jako o závod a moje kalhotky si dělaly co chtěly. Tlačily mě přesně tam, kam bych si za jiných okolností přála, ale teď se to nehodilo. Teď se nehodilo mít počínající mravenčení jemného orgasmu, díky kalhotkám zaříznutých v mé štěrbince. Chápete to? Jen z té energie co byla kolem?
Naklonila jsem se přes loketní opěrku směrem k Vám a v té chvíli se mi tělem rozlily příjemné pulzy a teplo mého orgasmu. Ten prožitek umocňovalo to, že jsem to nemohla dát znát.
Se slovy, ještě Vám něco dlužím, jsem Vás políbila na rty.

Odehrávála se ve mě totální exploze pocitů. Byl jste něžný, jemný, pozorný. Zkrátka požitkář, který si vychutnal každý milimetr našeho prvního intimnějšího doteku. Nemít už mokré kalhotky z předchozího zážitku, tak je mám mokré rozhodně teď. Trvalo to pár vteřin. Rozloučil jste se a odešel ke svému vozu. Já měla co dělat, abych se dala dohromady a jela domů. Tohle bylo fakt zvláštní. Plné zvrhlé energie. Kdybyste tušil, co jste mi způsobil. Hrajete si se mnou, ale to netušíte, že tahle hra se hraje ve dvou.

Jste doma? Napsala jsem Vám SMS po mnoha dnech, kdy jsme si psali a občasně se dráždili v textovkách. Máme pravidlo. Touhy, které se odehrají večer,po probuzení nejsou. Nestaly se. Čistý štít.

Přišel jste ke mě do auta, posadil se a přiblble se usmíval. Konverzace plynula, jak je u nás zvykem, ale v jeden moment jste se na mě podíval jinak. Za malý okamžik jste mě pohladil po vlasech a ve mně vřela krev. Proč ty Vaše doteky jsou tak magické? Naklonil jste se ke mně a políbil. Dlouze, něžně a láskyplně. Zvláštní bylo, že jsem se v ten okamžik nedokázala pohnout. Nedokázala jsem se Vás dotknout, jen jsem se plně oddávala Vašim rtům. V mých kalhotkách se odehrává synchronizované vlhnutí. Opět se rozloučíme a odcházíte.

Přesunu se tedy ke svému domu a zaparkuji před ním. Bezmyšlenkovitě si rozepínám pásek, dám nohy od sebe a začnu zjišťovat škody. Občas se rozhlížím, zda mě nikdo nevidí, i když ta představa nezvaného pozorovatele se mi vlastně líbí. Dráždím se, hladím se a prsty zajíždím do mé kundičky. Síla sugesce a má představivost je natolik dobrá, že jsem zkropila svou dlaň v rekordním čase. Jsem spokojená, šťastná, ale tohle nekonečné napínání Vám jednoho dne nedaruji. Takhle si semnou hrát…

Vzájemná úcta stále hraje mezi námi prim. Zároveň jsme oba v rozpacích, jelikož začínáme jeden po druhém toužit, ale nechceme ohrozit naše soukromé životy. Vážíme si sami sebe, našeho vztahu a přátelství. Nechceme o sebe přijít, je nám zkrátka fajn.

Já to ovšem risknu. Nechci už mít mokré kalhotky jen tak zbůhdarma.

A: Jste doma?
P: Ano, děje se něco?

Už neodpovím. Vím, že je v bytě sám se svou ubohou rostlinkou, kterou systematicky vraždíte.
Počkám si až někdo vyjde ven, abych chytla dveře a vcházím do domu. Srdce mi buší. Mé vzrušení je nepopsatelné. Postavím se před dveře, zaklepu a rukou zakryjí kukátko.
Otevíráte s němým úžasem.

A: Dobrý den.
P: Dobrý den slečno Adélo.

Poodstoupil jste od dveří, což byla pobídka k tomu, abych šla dál. Zavřela jsem za sebou, sundala si boty a stála naproti Vám. Díval jste se mi do očí a nevěřícně kroutil hlavou.

A: Nic neříkejte.

Přistoupila jsem k Vám a donutila Vás ustoupit. Udělal jste krok ke zdi a byl o ní zády opřený. Levou ruku jsem Vám zapřela vedle hlavy a naklonila se na pravou stranu.
Zašeptala jsem Vám: "Ráda Vás vidím Pavle".

Svůj pevný hrudník tisknu na Váš a vnímám Vaše vzrušení. Zrychlený dech, tep a němý úžas. Vaše péro, které by snad roztrhlo i zip u džínů se opíral o můj klín. Tak blízko jsem u Vás stála.

Jemně vás začnu líbat na krk a ouško. Mé doteky sotva cítíte. Stojíte jako socha, nehnutě a stále s velkým otazníkem a nepochopením. Asi Vám v hlavě prolétla otázka: "Co ta čubka hodlá udělat"?

A: Stůjte a ani se nehněte!

Udělám krok zpět. Pomalu si začnu rozepínat zimní bundu.

A: Nespouštějte mé ruce z očí.
P: Ano!

Zip se pomaličku rozevírá a zdraví Vás moje plné trojky v průsvitné krajkové podprsence. Milujete hezké prádlo a já to vím.
Zalapáte po dechu a své prsty zarýváte do zdi.
Stojím před vámi v černých džínách s vysokým pasem, které lichotí mým širokým bokům. Přistoupím k Vám a rty se zastavím asi centimetr od těch vašich. Nepolíbím Vás. Za to má pravá ruka sjíždí po Vašem těle a zastavuje se u naditého poklopce. Kouknu Vám do očí a letmo se usměju. Hladím Vás. Střídám důrazné a jemné doteky. Škádlím, provokuji, svírám.

P: Vy se mi snad zdáte.
A: Možná.

Vezmu vaší pravou ruku a sjíždím s ní po svém těle. Jsem hebká a voňavá. Z úst se Vám line jemný vzdech. Bavím se. Konečně cítím odplatu za to všechno mokré prádlo. Jste bez sebe a přivádím Vás k šílenství. Jsem škodolibá a velmi spokojená, že jsem Vás dokázala takto vykolejit.

A: Zůstaňte stát!

Opřu se o protější stěnu. Upřeně se na Vás dívám a rukama stahuju podprsenku pod kozičky. Hladím se, chytám za bradavky a občas vydám jemný vzdech. Chcete jít za mnou, ale poslušně zůstáváte stát na místě. Jeden prstík si strčím do pusinky a pak sním přejíždím své bradavky. Tuhnou ještě víc, ale Vy už ztuhnout víc nemůžete.

A: Rozepněte si kalhoty!

Bez váhání plníte úkol a já se cítím být dnes ženou, která tuto situaci zcela ovládá. Pro Vás je to určitě diskomfort, ale přesně o tohle mi jde.

Dívám se na Vás, jak Vám péro trčí z kalhot. Je to vlastně poprvé, co Váš penis vidím naživo.

A: Nenosíte spodní prádlo?
P: Ne.

Kleknu si před Vás. Jste roztěkaný, plný očekávání a chtíče. Rád byste se dostal do mé tlamičky. Chcete si mě zkrotit, hezky přitáhnout opratě, ale víte, že tahle kobylka dnes nebude poslušná. Rukou si zajíždím ke kundičce a Váš pták je od mých rtů asi 10 centimetrů. Dívám se na Vás směrem vzhůru. Klečím před vámi na kolenou a hraju si. Upřeným pohledem mě sledujete a myslím, že byste mě chtěl nejspíš za tohle všechno pěkně potrestat. Ručku vytáhnu poněkud zkropenou mým chtíčem. Prstíky vkládám do svých úst a ochutnávám se. Opět zastenáte. Jste teď tak zranitelný.
Postavím se a přistoupím k Vám. Penis máte o mě opřený. Dělí nás pouze tato vzdálenost. Upřeně se vám dívám do očí a prsty, které jsem si vychutnala před malou chvílí Vám pokládám na rty.

P: Vy jste taková čubka.
A: Myslíte?
P: Jsem si jistý.
A: Přejete si, abych byla ještě větší čubka?
P: Ano, chci.
A: Poproste!
P: Vážně?
A: Ano, chcete větší čubku? Tak poproste. Hned!
P: Prosím.
A: Otočte se!

Poslušně jste se otočil. Rukou si zajedu do promočených kalhotek. Stojím za Vámi a užívám si ten pohled. Začnu se hladit, jemně sténat a cítit, že mé vyvrcholení bude opravdu za malý moment. Zajíždím do sebe prsty s docela velkou razancí. Slyšíte ty zvuky mokré kundičky a cukáte sebou.

P: Adélo?
A : Tiše!

Začínám hlasitě oddechovat a kroutit se. Ty slastné pulzy a to příjemné teplo jsou opět tak silné, že se sotva držím na nohou. Oddechuji tak spokojeně a s úsměvem.

Celou dobu víte co se za Vašimi zády dělo. Letmo jsem i viděla, že jste chvíli držel ptáka v ruce a lehce si ho honil. Líbilo se mi to. Pak už jsem Vás nevnímala, bohužel.

Uklidnila jsem se, zapla jsem si kalhoty a obula boty. Bundu jsem na sebe nedbale hodila. Přistoupila jsem k Vám zezadu a zašeptala Vám do ucha:

A: Teď už teprve víte, jaká jsem čubka. Nashledanou.

Na nic jsem nečekala a odešla, tak rychle co to šlo. Věřím, že se mi tohle vrátí jako bumerang, ale teď se cítím jako opravdový vítěz.