Setkání I.

22.03.2022 · 1.333 Aufrufe Qwert86

Byl krásný, únorový den. Slunce příjemně hřálo a já na tebe čekal na Kampě, jak bylo domluveno. Dlouhou chvíli, jsem si krátil krmením labutí, když jsem za sebou uslyšel klapot podpatků. Najednou jsi přede mnou stála v celé své kráse. Přijdeš blíž a nesmělým hlasem povídáš:
"Vy budete nejspíš Martin, že ?"
Zahledím se ti do očí, natahuji se k tvé ladné ruce a vyrovnaným hlasem odpovídám:
"A vy nejspíš Lucie." letmo políbím hřbet ruky.
"Myslím, že můžeme jít." povídám a zahazuji zbytky housky.

Jako správný gentleman ti nabídnu rámě, do kterého se zavěsíš a vyrážíme vstříc do Nového světa. Lanovkou vyjedeme na Petřín a dál pokračujeme příjemnou procházkou kolem kláštera. Cestou se poznáváme, povídáme si o běžných, každodenních záležitostech, až se pomalu blížíme k naší první zastávce. Vcházíme do krásné kavárny, kde na nás dýchne atmosféra starých časů a vůně čerstvě namleté kávy. Sedáme si nejdál, do rohu místnosti. Teprve, když ti pomáhám z kabátu, vidím, co máš pod ním. Jsou to pletené šaty, které dokonale obepínají tvé tělo a zvýrazňují tím, každou křivku. Nakloním se k tobě a do ucha zašeptám, jak ti to sluší. Políbím tě letmo na krk a ty se zachvěješ, ale usmíváš se.

Objednáváme si kávu. Ty latté, já espresso s mlékem. Oba víme, proč jsme tady a kdo má jakou roli. To jsme si ujasnili už v naší konverzaci. Čas plyne, příjemně se bavíme. Zvedneš se, že půjdeš na záchod, ale zachytím tvou ruku. Přitáhnu si tě k sobě a vložím ti do ní, malý saténový pytlíček. S ruměncem ve tváři, se na mě podíváš, jestli to myslím doopravdy. Jen přikývnu a odpovím, abys byla hodná holka.

Hned, jak se za tebou zavřou dveře, nedočkavě vytahuješ malé plastové vajíčko se vzkazem:
"Pokud to myslíš vážně ... vše, na čem jsme se dohodli ... zaveď si vajíčko dovnitř a do saténového pytlíčku vlož kalhotky a přines mi je."
Když jsi to přečetla, podlomila se ti kolena a vzrušená kundička ze sebe vydala prvních pár kapek.
Za chvíli si přišla, mlčky položila pytlík na stůl a já ho beze slova uložil do kapsy. Ještě nějakou dobu, jsme si povídali a když se setmělo, vyrazili jsme vstříc kouzlu noční Prahy. Sami přece víte, jak je staré město nádherné, když je osvětlené pouličními lampami.

Procházíme jednou z uliček a ty se začneš lehce ošívat a mačkat mi ruku. Vím, k čemu se schyluje a tak tě k sobě přivinu. Naše rty se poprvé setkávají, políbíme se. Mačkám v kapse ovladač a tebou projede vlna vzrušení a náhlého překvapení. Zahledíš se mi do očí a v těch mých, najdeš odpověď. Kývnu. Ano, vajíčko je vibrační. Nesmíš se udělat. Ne tady a teď. Pro jistotu ho vypínám.

Přicházíme k malému hotýlku, vybavuji na recepci pokoj a za jeho dveřmi, ti pomáhám z kabátu a ukazuji, kde je koupelna ...

Ähnliche Geschichten