Vzpomínka na Marcelku

Bylo jednoho letního dne ,když jsem seděl se sousedkou Marcelou před jejich barem a povídali jsme si a popíjeli.Než by se člověk nadál tak bylo ráno a znáte to.. takový ty silácký mužský řeči a co kdybychom si spolu užili."Já jsem byl již ženatý a dělal jsem na hotelu kuchaře asi tak 10km od bydliště" A tak sem nelenil skočil domů pro klíče od svého BMW (bakelitové motorové vozidlo).Pod vlivem alkoholu a své představivosti jsem viděl jak pokládám Marcelku do postele svého služebního pokoje.A tak s nadšením nasedáme do vozítka a My vyrážíme vpřed splnit si své společné přání.To co se dělo během jízdy si pamatuji hodně málo,a potom se to stalo!Zatáčka vlevo!!!Točím volantem slyším pískání gum, točíme se jak na kolotoči a rána.Ticho!!!Nevím jak dlouho jsme byli mimo??Volám.... Marcelko je Ti něco??Ne !!!!!Vylezli jsme z auta jako z tanku,můj Trabi ležel na pravém boku a než bychom se nadáli tak tam byli místní občany,kteří nám pomohli převrátit auto zpět na kola.V tu chvíli jsem snad vystřízlivěl,ani jsme nepoděkovali nasedli,nastartovali a upalovali pryč z toho místa pře les.Zastavili vlese na cestě a slyšeli houkačku policejního auta,zapálily jsme si cigáro a drželi se za ruce a byli rádi že se nám nic nestalo.Po obhlídce mého miláčka jsem zjišťoval škodu,chyběl mi kus dveří a zadní blatník co to se dá všechno sehnat hlavně že My jsme celý.A takhle začalo.
Jak jsem již psal byla to Má sousedka a tak jsem ji navštěvoval skoro každý den po dobu šesti let.Akorát v tom byl takový malinký háček.Měla s rodiči stejný vchod a aby o nás nevěděli tak sem tam za ní lezl přes okno.Mohu říct,že to byla ženská s velikým"Ž" mezi námi nebylo žádné sexuální tabu,zkoušeli jsme snad všechny polohy o kterých jsme věděli nebo dočetli.Co však mělo snad největší vzrušení a obdiv když si přečetli o Pissingu.A tak nelenili a začali pomalu praktikovat tuto metodu.Druhý den v práci jsem pil po celou svoji pracovní směnu pít mátový čaj,aby nebyla cítit moje moč.Už se moc těším na večer až to vyzkoušíme a tak se taky stalo.Přišli jsme do koupelny a Já si sedl do vany a Ona si rozkročmo sedla na vanu a začala na Mě pouštět svůj zlatý déšť,joj to vzrušení pocit něčeho teplého stékající po mém těle,bože to se nedá vydržet a tak honem podívat se tomu zázraku blíže odkud ten zlatý pramen vytéká,stihl jsem to včas kapky naráží na můj obličej a vtom vyplazuji jazýček,abych ochutnal tu živou vodu.Nevydržel jsem to a svým jazykem rejdím tam,kde to přímo miluji.Její ruce Mě chytají za hlavu a slyším její slova „Ne“ nedám se odradit a stále se snažím abych se svým jazykem dotýkal tam kde to má nejraději.Vyhrávám!!!!!!Lížu a lížu a lížu a je to tady má láska má“ ORGASMUS“ sláva jsem spokojený.V opačném pořadí to bylo skoro stejné ,až na to že můj kolík stál tak tvrdě až jsem měl problém ho nasměrovat tím správným směrem kde“ Ona“ seděla.I konec byl skoro stejný až na to,že Má dávka bílého zlata zasáhla její oko.Její oko bylo celé červené a podle mé lásky to pálilo.A tak se naše sexuální hrátky opakovali po tu dobu co jsme spolu scházeli .A jak to ta bývá ani sousedi nejsou slepí a tak se stalo to co jsme předpokládali.Jednoho dne u dveří Marcelky zabouchala Má drahá manželka,poznal jsem jí podle jejího hlasu.A co teď????Neváhal jsem a schoval se za závěs u dveří.Marcelka otevřela a teď to začalo-tornádo lítalo jsem a tam a hledalo svojí záletnou polovičku.Nenašla!!.Kdyby byla trochu v klidu a zavřela za sebou dveře když vešla dovnitř měla by vyhráno,ale to neudělala.Sláva máme vyhráno!! Ještě jsme to spolu se sousedkou táhli dál,ale to jsme nevěděli že má manželka a její rodiče nás začali hlídat a tak se jednoho dne stalo opravdu to nejhorší co se mohlo stát.přistihla Mě když jsem vylézal z jejího okna.No co říct to prostě nevysvětlíš.Druhý den jsme se sešli u Marcelky rodičů k podání vysvětlení jak je to mezi námi a co se bude dít dál.Ano odešel jsem se schlíplýma ušima-prohrál jsem. Ty dvě sokyně se nezdravili nějaký ten rok,až jednoho dne jsem potkal Marcelku trochu v pokroušeném stavu a pozval jsem Jí na kávu k nám domů.Holky si dali spolu pár štamprlat,popovídali si i se spolu zasmáli .Dnes,když se potkají sice se pozdraví,ale už to nejsou kamarádky jako před šesti lety.Mrzí mě to co se stalo,ale mám je obě dvě stále ve svém srdci,i když se tento příběh odehrál před 10-ti lety.S pozdravem Jirka Domažlice