Lom v Líšni

Vždycky mě vzrušovala představa erotiky na veřejnosti. Někoho potkáte, úplně cizího člověka, nenápadně spolu flirtujete, cítíte růst napětí, a až to nemůžete vydržet, podnikáte kroky, při kterých vám buší srdce na 200 %. Do poslední doby to byla pro mě pouze fantazie, představa, vyrůstal jsem jako slušňák, něco takového bylo nevhodné, neslušné, nebezpečné. S věkem se ve mně ale něco zlomilo a já zatoužil zažít přesně tenhle pocit. Něco se o sobě dozvědět a prozkoumat svou sexualitu zase o něco dál.

V Brně se údajně nachází několik „cruising“ míst, všichni o nich už pravděpodobně slyšeli, někteří tam určitě i byli a mají na mnohé z nich svůj názor. Já se v sobotu večer rozhodl prozkoumat slavný lom v Líšni. Nikdy jsem tam nebyl, ačkoli jsem rodák z Brna. Mohlo být kolem deváté večer, doma jsem narychlo sebral mikinu a vyrazil autem do Líšně. Byl jsem nepřipravený a u odbočky na lom mě překvapila značka zákazu vjezdu. Zaparkoval jsem tedy na proslulém sídlišti a vydal se do lomu pěšky. Kdo lom zná, ví, že cesta není úplně krátká. Chvíli jdete z kopce, křovím, lesem. Už tady mi srdce tlouklo rychleji než obvykle, ačkoli jsem neměl jakoukoli jistotu, že na někoho vůbec narazím.

Dorazil jsem k opuštěné bráně, která za sebou odkrývala první náznaky lomu, leč už byla téměř tma... Nikde nikdo, prolezl jsem otvorem v bráně a pokračoval, „oči na šťopkách“. Asi 50 metrů za bránou jsem potkal nějakého chlapa, šel mi naproti, jakoby odcházel. Kolem 35 let a 185 cm, normální postava, černé tričko a kraťasy. Míjíme se pohledem a já pokračuju dál do lomu. Zezadu ale slyším, že se zastavil. Nenápadně se poohlédnu za sebe a všímám si, že stojí u keře, jakoby potřeboval zrovna čůrat, pozorujíc mě. Hm. S úsměvem jsem pokračoval dál a nevěnoval tomu pozornost.

Poprvé jsem se ocitl v přírodě lomu. Malá jezírka, ostrůvky, rákosí. Spousta stromů a skal. Vše ale budilo zvláštní exotický dojem. Jako bych najednou vůbec nebyl v Brně. Říkám si, na Brno dobrý, a pokračuju v prozkoumávání. Lom je zcela opuštěný, nikde nikoho nevidím ani neslyším. Jsem lehce zklamaný, ale i tak si užívám romantiku lomu. Procházím se kolem jezírek, zkoumám obří kameny s graffity, na chvíli si i sednu a dělám pár fotek. A to nejsem romantik (!). V tom z ničehonic slyším asi 30 metrů od sebe něco zašustit v křoví. Okamžitě se otočím a naslouchám, kdo se přibližuje. Čekám 10 sekund, ale nikde nikdo a šustění přestalo. Říkám si, že je tu asi někdo se mnou. Vzrušení. Jsem zvláštním způsobem vzrušený a nervózní zároveň. Chvíli ještě zůstávám na místě, ale jakmile slyším další šustění větví, vydám se takovým okruhem směrem, odkud jsem zaznamenal pohyb. Netrvá to ani minutu a za chvíli před sebou vidím postavu u stromu. Když přicházím blíž, rozpoznávám borce od vstupní brány. Tentokrát tu stál s rozkročenými nohami a tvrdým pérem v ruce. Jsem překvapený? Asi ne. Stáli jsme od sebe nejprve tak 10 metrů, pak jsem se přiblížil a usmál se na něj tak ze dvou. Zatímco jsem ho sledoval, pomalu jsem vytáhl své péro a začal si ho honit. On si v tu chvíli shodil kraťasy až na zem a začal honit intenzivněji, zatímco druhou rukou pobídl, abych šel ještě blíž. Najednou stojíme vedle sebe a honíme si péra. Jsme v relativním soukromí, je téměř tma a nikde nikoho neslyším. Honíme si je navzájem. Má krásný péro a je skvěle tvrdej. Sahám mu i na koule, které má vzrušením jako já velmi upnuté vysoko. Zvedá ruku k obličeji, jsem překvapený, co chce udělat. Flusne si do dlaně, sliny mi rozetře po péru a pokračuje v honění, tentokrát s tím vzrušujícím mlaskáním. Je to neuvěřitelný pocit, oplácím mu to, flusám do své ruky a obě naše péra mlaskají vzrušením.

V jednu chvíli mi chytne hlavu a snaží se mi naznačit, abych si klekl a začal ho kouřit. Zklamu ho a zakroutím hlavou, cizího chlapa / anonyma bych si kouřit netroufl. A raději jsem zůstal u klasiky. Sorry.

Péra nám mlaskají a honíme čím dál intenzivněji, zatímco docela nahlas dáváme najevo, jak se nám to oběma líbí. Druhou rukou mi sahá na zadek a začíná dráždit dirku. Líbí se mi to a nechávám ho hrát si s ní. Opět si nasliní ruku a jedním prstem lehce vjíždí do mě. Je to neuvěřitelný, jsem už hrozně blízko. Říkám mu, že budu stříkat. On souhlasí a dostáváme se do finále. Téměř zároveň oba stříkáme do trávy před sebou svou mrdku, zatímco u toho vzdycháme slastí. Jsme spocení a udýchaní, ale vnímám, že se oba usmíváme.

Byl to skvělej zážitek. Ruku si utírám do trávy, oblékám se a nyní už v úplné tmě jdu v jeho společnosti pomalu k bráně. Prohodili jsme ještě pár slov a svezl mě autem nahoru k sídlišti. Zvláštní, jak mám na tenhle typ taxíku štěstí.