Medlov

Adéla seděla v autě a čekala, až přijde. Byl konec prázdnin a podle předpovědi jeden z posledních horkých letních víkendů. Cely ten výlet se jí zdál lákavý, vlastně se na něj těšila, i když si to sama sobě zdráhala přiznat. Teď, když se přiblížil čas odjezdu, už si jeho správností tak jistá nebyla. Měla volný den a noc, což se nestávalo tak často. Syn odjel na víkend s tatínkem a Adéle se neodbytně vnucovala myšlenka využít volného času pro sebe, pro něco, co se s rolí matky samoživitelky, jak tak nerada používala, moc neslučovalo.
David sedl do auta, usmál se na ni a s dotazem, zda můžou vyrazit, se vydali na cestu. Cíl byl předem stanoven, hotel Medlov, který sice nebyl tak blízko, ale ani daleko na dojezd.
Byla tam nedávno s kamarádkou, velký rybník lákal ke koupání a nedaleké stavby si skoro nevšimly. Upoutala je, až když se chystaly odejít. Šedivá budova z doby sedmdesátek, na první pohled lehce odpudivá. Při pohledu na tenhle typ staveb Adéla vždycky přemýšlela, zda i ony budou po čase doceňovány jako stavební klenoty komunistické éry. Zatím měla v jejích očích budova k architektonickému drahokamu dost daleko. Kamarádka nedala jinak a chtěla se podívat dovnitř, Adéla sama by tam bez jejího ponouknuti nikdy nezašla.
Interiér byl ohromující, zakonzerovaný v čase. Vrátila se jí představa zimni dovolené, kterou kdysi jako dítě s rodiči trávila v podobném hotelu v ROH stylu na Šumavě. Medlov překvapil. Sedly si tam tehdy s kámoškou na kafe, zaskočené příjemným dojmem, který v nich útroby hotelu vyvolaly.
Tehdy Davidovi napsala zprávu, kde se právě nachází. To místo znal. Znal velmi dobře i ji, a to jak její duši, tak tělo. Kdysi dávno se víceméně pravidelně scházeli, klábosili o věcech, co je zajímaly, o literatuře, fyzice, astronomii, politické situaci v Afghánistánu, až se nakonec dostali k tématům ryze tělesným a intimním. I tady si rozuměli. Sexuální představy začali pozvolna společně realizovat, spojení to ale bylo vždy jen chvilkové, v oficiální partnerské rovině se nikdy nekonalo. David o to evidentně nestál a její tehdejší rodinná situace moc volného času pro budování vztahu neposkytovala. Tohle setkávání trvalo dost dlouho na to, aby přestalo fungovat její obelhávání sebe sama, že přece o nic nejde, a konec tohohle podivného vztahu ji dost bolel. Od té doby už ale uplynula řada let a jejím životem mezitím prošlo pár dalších mužů. K promiskuitě to mělo daleko, vztahy, tentokrát již oficiální, však nevydržely, žít s nevlastním dítětem a navíc mít ho rád bylo pro většinu mužů evidentně těžší, než si myslela. Nakonec se rozhodla nekomplikovat svůj život ani život syna vztahy s dalšími muži. Žít se takto dalo, některé věci jí však chyběly, partnerské obejmuti, výlety, zprávy zajímajíci se, jaký má den, sex nevyjímaje. David se v průběhu těch let občas ozval, zdálo se dokonce, že vybudoval vztah, který mu ale nevydržel. V textovkách velmi často provokoval a čekal, jestli se Adéla chytne. Většinou měla tolik práce, že na jeho zprávy reagovala až s několikadenním zpožděním a v jiném tónu, než předpokládal.
Jenže pak přišlo tohle medlovske léto, s kámoškou podnikaly výlety, kterých se už jejich dospívající děti nechtěly účastnit, a měly pocit, že není důvod, proč odkládat příjemné věci na jindy, které možná nikdy nenastane. David se opět ozýval a ona na jeho zprávy odpovídala rychleji a s lehkostí toho léta. V podobném duchu se nesla i její zpráva o návštěvě medlovského hotelu. To místo znal, kdysi ho navštívil v rámci svých častých toulek po vlasti. Adéla byla nakonec hotelem uchvácena, vzpomněla si, jak na ni pobyt v hotelech s partnery vždy působil. Snad díky cizotě prostředí se dokázala uvolnit do té míry, že dalece překročila hranice vlastní intimity. Napsala Davidovi o účinku, který na ni hotelové pokoje mají, a ten vycítil příležitost. Vyjádřil lítost nad tím, že tam právě není s ní, hned by prý zaplatil pokoj. Později navrhl tento víkend.
Cesta tam rychle utekla, bavili se o tom, jaké měli léto, co je čeká v práci, na dnešní noc nepřišla řeč. Zastavili na rychlý oběd a lehce po poledni už přejíždeli přes hráz Medlovskeho rybníka. Zdálo se jí, že to je včera, co tu byly s kamarádkou, podobně horký den, hodně lidí na pláži, loďky na vodě. Jen její společnost je jiná, hlavou jí zase prolétla myšlenka nad správností toho, co dělá, ale rychle ji zahnala, prostě si to užije a aspoň chvíli nebude přemýšlet v intencích sluší se, nesluší. Na ubytování se bylo ještě brzy, a tak se rozhodli využít letního dne a okusit vodu. Na pláž se jim nechtělo, davy lidí je odrazovovaly. Rybník byl naštěstí natolik velký, že po chvíli chůze našli zastrčené místo, kde nikdo nebyl. "Tady plavky nebudeš potřebovat," rosťácky mrkl na Adélu David. Vzhledem k místu, kde se právě nacházeli, měl evidentně pravdu. Párkrát v životě se na 'Evu' už koupala, mlhavě si vzpomínala, že dokonce i s ním, a bylo to vždy moc příjemné. Voda hladí nahé tělo, je cítit každou buňkou pokožky. Připadala si vždycky jako nějaké vodní zvíře, které se s rozkoší pohybuje ve svém milovaném živlu. Trochu ale vyšla ze cviku, v poslední době byly nedílnou součástí jejího koupání vždy plavky, a tak teď pociťovala lehký ostych. David to poznal. "Jestli chceš, nebudu se dívat," nabídl a už nahý kráčel do vody. Dobře, zvládnu to a bude to fajn, přesvědčovala sama sebe a pomalu se začala svlékat. Nic na tom koneckonců nebylo, slunce se odráželo na vodě a ta se jemně třpytila. Tohle je čirá nádhera, napadlo ji. David plaval již pořádný kus od břehu. Za chvíli už stála po kolena ve vodě a ta příjemně chladila její rozpálené tělo. "Pěkný," zazubil se David, dívaje se do míst, kde stála. "Jsi podvodník," zavolala na něj a zamračila se. "Podvodník bych byl rád, až k tobě doplavu," opětoval a rošťácky se zasmál. Vzhledem k tomu, že stála po pás ve vodě, bylo jasné, kam tím míří. Opět nezklamal, pomyslela si Adéla, usmála se a rychle se ponořila celá do vody. Voda se jí zpočátku zdála studená, ale tenhle dojem trval jen chvíli. Bylo tak příjemné cítit ji na celém těle. David plaval k ní. "Klidně tě zachráním, kdybys potřebovala," velkoryse nabídl. "Počkej si na večer, zachránče," odpověděla. Přece ji nedostane tak snadno. "Ještě budeš prosit, divoženko," prohodil s předstíraným nezájmem a chytl ji kolem pasu. Jeho blízkost pro ni byla vždy nebezpečná, to už za ta léta věděla. Nejinak tomu bylo i teď. Svým tělem se téměř dotýkal jejího a ona cítila, že pokud se s ním nechce milovat teď a tady, musí zvolit ústup. "Ještě ne, ale vynahradím ti to," líbla ho rychle na tvář a vysmekla se mu. Usmál se na ni a nechal ji odplavat. Tohle dokázal, respektovat její přání a hranice. Nikdy na nic nenaléhal, což jí někdy přišlo i trochu líto, tyhle hry na rádoby odmítání a přemlouvání prostě nehrál. Tentokrát to ale myslela vážně, chtěla si zaplavat a na ty druhé věci měli celou noc. Když vylezla z vody, zabalila se do osušky, nastavila tvář slunci a vychutnávala jeho hřejivé paprsky. David povídal o tom, co u Medlova zažil při svých dřívějších toulkách, zdálo se, že ubytování ve zdejším hotelu bude premiérou i v jeho případě.
Když se přiblížila šestá hodina, sbalili si věci a vydali se k hotelu. Na recepci vše proběhlo hladce, pokoj měli ve druhém patře s výhledem na rybník, navíc s balkonem. Nahoru vyjeli výtahem, byla moc zvědavá, zda bude interiér pokojů odpovídat fotkám na netu. Nezklamal. I tady jakoby se zastavil čas. Vse bylo dokonale čisté a rozhodně nebudilo dojem opotřebovanosti, nábytek připomínal někdejší zařízení ložnice jejích rodičů. Vše bylo dokonale barevně i materiálově sladěné a při své zdánlivé zastaralosti působilo velmi elegantně. Dvoulůžko s dřevěným rámem a zakomponovanými nočními stolky s lampami se stínítky, proutěné křeslo a velký dřevěný stůl se dvěma židlemi. Jednoduché, ale stylové. Koupelna byla zařízená moderně, zde již asi hosté vyžadují standard tohohle tisíciletí, prasklé plastové záchodové prkénko a toaletní papír jako bruska by je asi nenadchly.
Usmála se v duchu té představě. David zatím vyšel na balkon a zavolal na ni: "Tady tě dneska opiju." Tomu nebylo těžké uvěřit, s pitím měl bohaté zkušenosti. A asi to pro dnešní noc bude potřebovat. "Nezajdem dolů na jídlo?" zeptala se, "mám docela hlad." David souhlasil, prý si aspoň koupí ještě jednu láhev vína na večer, jednu měl už sbalenou z domu. Adéla poslala Davida do restaurace napřed s tím, že se ještě osprchuje. Jeho nabídku asistence odmítla.
Večeře byla výborná, užila si opět retro atmosféru restaurace a víno jí pomohlo zahnat nejistotu ohledně blížící se noci. David ji bavil vtipnými historkami a jeho uvolněnost a rozverná nálada se přenesly i na ni.
Ve výtahu ji k sobě přitiskl, rukou zajel pod sukni a chytl ji za hýždi. Vzrušení jí projelo celým tělem. Naštěstí byli rychle na patře a za chvíli na pokoji. "Dám ještě sprchu a ty zatím můžeš přichystat nějaké překvápko," mrkl na ni a zmizel v koupelně. Chceš překvapení, tak ti ho dopřeju, usmála se v duchu Adéla a ze svého kufříku vytáhla pár oblečků, které si s sebou přibalila pro případ, že by na ně měla odvahu a chuť. Rychle vklouzla do titěrných černých kalhotek, přes ně si oblékla krajkový podvazkový pás a k jeho šňůrkám připevnila černé punčochy sahající do půlky stehen. Podprsenku, kterou měla na sobě, vyměnila za černou průhlednou a přes hlavu přetáhla bílou halenku na knoflíčky bez rukávů. Tu doplnila krátkou kytičkovanou sukýnkou a botami na podpatku. Otevřela dveře na balkon a na mobilu pustila hudbu, která se jí líbila a hlavně se bude hodit pro to, na co se chystá. Své dlouhé vlasy narychlo projela hřebenem a napila se vína, které už David připravil do sklenic. Užívej přítomného okamžiku, vzpomněla si na větu, kterou si poslední dobou tak často opakovala, a pousmála se. David vyšel z koupelny s ručníkem kolem pasu. "Stihlas to?" zeptal se s úsměvem, vzal do ruky sklenici s vínem a druhou podal Adéle. "Jasně že jo," odpověděla na oko suverénně a napila se. "Tak můžeš," zazubil se David a se sklenicí v ruce se uvelebil na posteli. Adéla šla k němu, dala mu pusu na tvář a zašeptala: "Tak se dívej."
Vyšla na balkon, opřela se o zábradlí zády k Davidovi, zavřela oči a zaposlouchala se do hudby. Tak jdem na to, pobídla sama sebe v duchu a začala se vlnět do tónů, které ji obklopovaly. Pomalu vešla do pokoje, přitiskla se zepředu k rámu otevřeneho křídla balkonových dveří, zvedla nohu a odhalila přitom podvazky. David tiše hvízdl. V rozkroku ucítila lehké vzrušení. Pohybovala se nahoru a dolů do rytmu hudby. Pak se otočila k Davidovi, rozkročila se, pohyb její pánve kopíroval hudbu a ona si pomalu rozepnula knoflíky na halence. Pomalu si ji svlékla a hodila na zem. Ruce položila na prsa a začala si je hladit. Pak se otočila zády k Davidovi a předklonila se. Krátká sukýnka odhalila podvazkové pásy a část jejích hýždí. Adéla se pohupovala do hudby a rozepnula postranní zip sukně. Sukně z ní pomalu sjela na zem. Na Davida se raději nedívala, ale cítila, že pozoruje každý pohyb jejího těla. "Běž ven na balkon a pokračuj," uslyšela Davida. Přislo jí lákavé poslechnout. Vyšla ven, na balkony kolem se raději nedívala, no co, kdyžtak si podívanou užije i někdo další. Zvedla levou nohu na okraj balkonu a pomalu z ní srolovala punčochu, to samé udělala i na pravé. Podvazky přetáhla dolů přes boky a hodila je po Davidovi, který je pohotově chytil do ruky. Opět se k Davidovi otočila zády a dívala se na hladinu medlovského rybníka lesknoucí se ve tmě. Ovanul ji příjemný chladný vzduch. Zachvěla se. Rozepnula si podprsenku a nechala ji spadnout na podlahu balkonu. Otočila se k Davidovi, přivřela jedno křídlo balkonových dveří a horní polovinou těla se k nim přitiskla. Pánvi pohybovala do hudby a pomalu si sundala kalhotky. "Pojď ke mně," ozval se David. Adéla pomalu přistoupila k posteli. David rozhrnul ručník, který měl po celou dobu omotaný kolem pasu. Adéla si všimla jeho ztopořeného penisu, vždycky se jí líbil, byl tak silný. "Chceš ho?" zeptal se David, přestože znal odpověď. Adéla by ho chtěla mít všude tam, kam by jen do ní šel zasunout. Vzala ho pomalu do úst a začala ho jemně sunout hlouběji. Bavilo ji osahávat ho ústy a cítit jeho chuť. Chvíli si s ním takto hrála. Na Davidovi bylo vidět, že i jemu je to přijemné. Její vzrušení stoupalo, v rozkroku už byla celá mokrá a najednou už nedokázala vydržet nemít ho v sobě. Sedla si obkročno na Davida a během chvíle ucítila, jak do ní proniká. Bylo to tak zase tak překrasné, přestala vnímat svět kolem. Celé její tělo i mysl teď byly tam dole, v tom neskutečném naplnění a příjemnu. Pohybovala se na Davidovi čím dál rychleji, ten ji ale chytl za boky, aby její pohyb zpomalil. Adéla ho poslechla. Po chvíli vzal do ruky podvazkový pás, dal Adéle ruce za záda a svázal je. Pak vzal do rukou její prsa, usmál se na ni vědom si toho, co s ní jeho přirození dělá. Pomalu ji ze sebe sundal a přinesl jim oběma pití. Adéla seděla na posteli s rukama svázanýma za zády a omluvně pokrčila rameny. David jí dal napít. Usmíval se, bylo vidět, že se mu tahle situace moc líbí. Svou skleničku odložil na noční stolek, v levé ruce stále držel skleničku Adély a pravou rukou začal prozkoumávat její rozkrok. Adéla přivřela oči a zakňourala slastí. David věděl, co dělá. Po chvílích jí přikládal skleničku k ústům a Adéla poslušně pila. Její vzrušení začalo dosahovat maxima. David to vycítil. Odložil sklenici na noční stolek a položil Adélu na břicho. Pak si na ni lehl a pomalu ho do ní zasunul. Nehýbal se a Adéla ucítila hloubku jeho proniknutí, jeho penisu byla plná. Vzrušení už nešlo vydržet. "Prosím," zašeptala a David pochopil. Začal ho rychle vysouvat a zasouvat a po chvíli oba dosáhli vrcholu. David zhluboka oddychoval, Adéla se převalila na záda a přitiskla se k němu.
Tohle bylo úžasné, něco takového už fakt moc potřebovala, pomyslela si. A je vlastně úplně jedno, jak bude vypadat zítřek, jestli jí David zavolá za týden nebo za měsíc, tohle prostě stálo za to.
"Příště je na řadě jaký hotel?" lišácky se na ni usmál David, jako by četl její myšlenky. V posteli jim to prostě šlo. "Dej nějaké tipy a já možná něco vyberu," odpověděla Adéla naoko bez většího zájmu. Oběma přitom bylo jasné, že tip od Davida určitě přijde a Adéla další místo velmi ráda vybere.

KaČ