Prázdnou ulicí v dešti

Dvě postavy kráčely zmáčenou ulicí. Déšť pomalu ustával, na západním obzoru dokonce slunce probojovalo několik svých paprsků až k nim, až k jejím vlasům, stále ještě mírně vlhkým od tichého podzimního deště.
Kombinace posledních kapek a prvního slunce dokonce vytvořila duhu. Duhu, která své barvy odrazila až v jejím obličeji. Teď už náhle chápe krajinu jejího obličeje. Teď vidí všechny barvy v její tváří, která se pod deštníkem schovává těsně u něj.
Vidí růžovou barvu rtů, tiše mlčících v končícím dešti. Vidí tmavé vlasy, ve skutečnosti se třpitící miliardou drobných kapek. Vnímá barvy jejího těla, kráčejícího rameno vedle ramene těsně u sebe.
Pršet už přestalo, deštník už je snad i zbytečný... Ale nechávají jej nad sebou, jako záminku, aby mohli být k sobě blíž.
Na konci ulice ale musí padnout rozhodnutí. Kam dál?
Jemně ji chytí za ruku, skrytě před zraky světa jí pohladí kůži a usměje se. V očích má prosbu, obavy i přání.
A ona mu rozumí.
Na vzdáleném konci ulice uvidí hotel. Nic nebylo plánováno, ale dnes vychází všechno.
Pokoj je prostorný, tichý, klidný, s výhledem do parku s vysokými stromy.
Hned za dveřmi ji obejme.
Mokrý kabát ani nestihne dopadnout na zem a už jí objímá.
Stojí v předsíni, dvě těla v objetí. Před chvilkou v objetí deště, nyní v objetí jeho rukou.
Pomalu si jí ukládá na postel a hladí jí s každým odloženým kusem oblečení.
Ukládá jí nahou do postele, přikrývkou ji celou zahalí. Líhá si k ní a tiše ji obejme.
Leží spolu v pevném objetí.
Oči oba zavřené.
(on ji chvilkami dál svléká pohledem, to zas jo)
Objímají se, hladí jí vlasy, hladí jí záda.
Věnuje jí jemnou důkladnou masáž.
Vnímá její přivřené oči a masíruje podle toho, jak reaguje. Věnuje se místům, při kterých vrní, hladí místa, kdy se usmívá, jemně se jí dotýká, když má zasněný výraz.
Dlouze, jemně a podrobně se jí věnuje, napodobuje kapky deště obdivující její siluetu.
A nakonec jí opět obejme.
Za okny nastává večer, tma přichází nad město. Na nebi svítí první hvězdy.
V pokoji je teplo a klid.
Objímají se a leží v tichém souznění. Oba oči zavřené, hlavy těsně u sebe, několik pramenů jejích vlasů splývá na jeho obličeji.
Ruce spojené, dvě srdce tlučou tichým tempem jednoho příběhu...