Sněhová bouře (12)

Oslavy zimního slunovratu byly v zájezdním hostinci vyhlášené. Ať byla venku jakákoliv bouře a sníh zasypával všechny přijíždějící, nikdo si je nechtěl nechat ujít. Hostinský sál byl vyzdoben slaměnkami a hliněnými alegoriemi, v ohništi se nad žhnoucím oharky rožnilo sele, výčepní pult se prohýbal pod nabídkou dalších pochutin, piva, vína a medoviny.

Stoly byly posunuté ke stěnám, aby v prostřed sálu vznikl prostor pro hudebníky a tancovačku. Nebylo kde sednout, hosté se mačkali na lavicích i navíc donesených špalcích. Panovala zde veselá nálada a s postupem času ztrácela slušnosti a vkrádalo se do ní chlípné žertování, jak silné nápoje tupily vychování panstva i chásky. Hospoda duněla rytmickým zvukem bubnů a vozembouchů, doplněná různými flétnami a rohy.

Mezi tím vším se pohyboval Jakob jako nový hostinský, s každým se pozdravil a urovnával drobné nepokoje. Matilda s Margitou, dvě kuchařky a jejich pomocnice, Frederik a dva čeledíni pobíhali po hostinci a snažili se, aby všichni při této oslavě užívali hojnosti.

Edgara nechal Jakob usadit v čele hlavní tabule a ten se nemohl cítit lépe. Po očku sledoval jak Matilda občas zasněně a občas hladově šlehne pohledem po Jakobovi, který její zájem absolutně nereflektoval. Ponořen v zodpovědnostech zajišťoval aby se sele pravidelně ořezávalo, narážení sudů a když jeden z hostů vyvolal soutěž mužné síly v hodu špalkem přes taneční plochu, dohlížel, aby nikdo nedošel úhoně. Hospoda hučela jak úl vprostřed léta.

Matilda, zklamaná nedostatkem zájmu statného hostinského, se nenechala dlouho prosit a několik mládenců jí protáčelo v kole. Její dlouhé vlasy opět spletené do copu, ve kterém byly zapletené sušené květy, úzká zlato-rudá šněrovačka a zelená suknice, která odrážela barvu jejích očí, to vše podtrhovalo její mladistvou krásu. Smála se z plna hrdla, když kroužila v sále v tanečním kole, hlavu zakloněnou a pohledem se snažila zachytit aspoň kousek žárlivosti toho, o koho tolik stála, když šla z ruky do ruky. Ten ale veškerý svůj zájem směřoval k hostům. Její taneční víření bylo proložené roznášením korbelů a číší a občasnou nemravnou poznámkou na účet jejích kypících ňader, zčervenalých kroužením po provizorním parketu.

V zájmu lepších útrat Tilda i Margita občas ochutnaly červeného vína a připily si s hosty na hojnost dalšího roku a zdravých a plodných polí. Tilda cítila jak jí víno pomalu stoupá do hlavy a už nepotřebovala tolik otáček za divoké hudby v něčí náruči, aby cítila lehkou závrať. Hosté se pomalu začali vytrácet do pokojů, pokud si je mohli dovolit, jiní padli přímo na stůl nebo pod něj. Tilda dokonce zaznamenala jednu pomocnou kuchařku, kterak byla odvlečena za ruku ven do závěje a za chvilku už viděla jak se rozžala lampa ve stájovém okénku. To asi bude žhavá noc na seně, pomyslela si a v duchu jí trochu zazáviděla, když jí jeden z posledních tanečníků protáčel v kole.

Najednou jí z lehkého sevření vytáhla silná paže. Tanečník chtěl protestovat, ale rozmyslel si to v okamžiku, kdy zaznamenal, kdo se o jeho tanečnici uchází. Jedna otočka a dívčí křehkost narazila na pevný hrudník a její boky se bezděčně přimáčkly ke slabinám, které natočením naznačovaly směr, kterým se taneční krok ubíral. Hleděla na spodní hranu plnovousu a pod ním se rýsoval chlapský ohryzek. Jedna její ruka se při další otočce chytila mohutného bicepsu a druhá bezpečně spočívala na pletenci svalů ramene. V pase jí pálily dvě velké a pevně svírající dlaně. Kdyby chtěl skoro by jí objal prsty. Zvedla pohled nahoru. Modré odlesky jeho očí v sobě nesly pobavenou jiskru, když schválně natáhl krok a ona mu téměř nestačila a musela se klínem opřít o jeho stehno, aby neztratila rovnováhu.

"Bavíš se dobře Tili?" usmál se na ní Jakob ze své výšky.
Kývla a usmála se na něj. "Krásně se ta slavnost vydařila Jakobe, i tatínek je spokojený, o výdělku ani nemluvě." Oba se podívali na Edgara, kterému na stehně seděla Margita a on jí z výstřihu vytáhl ňadro, na zbylé polobdělé diváky nehledě.
Ta scéna Matildě zrychlila dech a nahnala další příval červeně do tváří. Hudebníci jakoby vycítili změnu nálady a energie zpomalili a Tilda se s Jakobem jen jemně a pomalu pohupovala, jak tráva na louce, když se do ní opře jarní vánek. Vpíjela se pohledem do ostrých rysů mužné tváře bez rozpaků, které rozpustila ve víně.

"Řekni Margitě ať s Frederikem odstěhují Edgara do jeho komnaty a přijď za mnou...něco jsem ti slíbil.."
Matildě zaskočilo a prudce polkla. Že by ten tvrdohlavec přeci jen dostál svému slovu? Natáhla se k němu, aby mu něco pošeptala a přitom ho políbila na ušní boltec. "Přijdu, prosím buď v lázni, splň mi tohle přání.." S tím se od něj odpojila a pomalým a houpavým krokem kráčela k Edgarovi s Margitou, aby jí zaznamenali a ona nebyla narušitelem nějakého divočejšího obcování.

Jakob musel zatřást hlavou, zcela střízliv, protože mu večer nedovolil nějakého uvolnění s lahodným mokem, nemohl spustit oči z květů v jejích vlasech a toho, jak se její cop jako had vlnil podél její páteře. Dal se rychle na ústup, kde už na něj čekaly nahřáté kameny, kterými si během chvíle, kdy odkládal svršky ohřála voda ve velké kádi na teplotu, že se musel namáčet opravdu pomalu. Zůstal proto stát na straně kádě a pomalu si složenou látkou omýval tělo. Místnost byla krásně vytopená ohněm, kde se předtím nahřívaly kameny do lázně, z lázně stoupala pára, která intimní ráz celé scény ještě umocňovala. Slyšel, jak vrzly dveře v závěsech, byl otočen zády k nim, ale nechtěl se otáčet. Snažil se sluchem zachytit pohyb látky suknice a nášlapy nohou ve střevících.

Matilda otevřela dveře do komnaty a vklouzla co nejtišeji dovnitř. Dveře za ní zapadly až na jemné vrznutí závěsů neslyšně. Krev v ní klokotala jak divoká říčka. Hořely jí tváře, dekolt i klín, když v odlescích ohně zahlédla mohutné mužské tělo, vlhké a lesknoucí se. Jakob se lehce otíral smotkem látky a kapky vody jako korálky zdobily jeho svalnatá ramena a záda. Kulatý pevný zadek a chlupatá stehna, kde se kudrliny jeho ochlupení lepily k tělu, díky vodě, která je krotila. Zapřel nohu o hranu kádě a ohnul se k umytí nártu a holeně. Jeho pevný zadek se leskl jak dokonalý obraz z alegorií, znázorňujících plodnost a hojnost. Svaly zad se vlnily, hladkost pokožky narušovalo několik jizev nepravidelného tvaru i směřování.

Pomalu se blížila k vaně. Když byla na dosah natáhla ruku a dotkla se prstem jedné z jizev a jemně přejela po celé její délce. Jakob se přestal mýt a narovnal se. Dál stál v kádi zády k ní a stoupající pára jeho i jí halila do milosrdné mlhy opojení. Pomalu zkoumala hmatem každou jizvu jeho zad. A on držel strnule pozici a nechal ji, ať jeho tělo laská a zkoumá najednou. Když načetla prsty všechny obrazce jeho předchozích porážek, přiblížila se ke kádi a políbila ho na jednu z jizev a rukama sklouzla po jeho žebrech směrem k hrudníku.

Jakob se znova natáhl a vzal do ruky jedno z pláten na boku a omotal si jej kolem boků. Konečně se k ní otočil. Asi měl záměr nevyplašit jí hned a neukázat rovnou svou mužnou chloubu, plátno v kombinaci s vodou ale učinilo své a naopak jeho tvar zvýraznilo. Matilda svůj pohled upřela právě do této oblasti. váhavě natáhla ruku se záměrem se ho dotknout, ale Jakob zastavil její ruce vprostřed pohybu.

Podivala se na něj.
"Nechceš se také svléknout, Tili?" zeptal se jí tiše.
Oči měla jak dvě hluboké studny, když jen beze slova přikývla. Sáhla po prvním uzlíku šněrovačky, ale Jakob vystoupil z lázně a její ruce nahradil svými.
"Nech mne, prosím. Svlékat tak krásnou ženu by měly vždy pečující ruce muže, Tili."
Točila se jí hlava a nevěděla, jestli z vína nebo jeho soustředěného zápolení s její šněrovačkou.
Jeden křížek za druhým povoloval a šněrovačka za chvilku sklouzla k zemi, její ňadra byla krytá jen velmi lehkou plátěnou košilí. Prsa se zhoupla, předtím opřená v utaženém korzetu, získala svojí svobodu.
Posunul se k suknici, kde stačilo jen rozvázat dvě kličky a i suknice z ní sklouzla jak kapka ze skla.
Stála před ním jen v lehounké bílé spodní košilce, která sotva dosahovala k jejím kolenům. Všechny její tvary prosvítaly pod jemnou látkou a Jakobovo prsty hořely touhou vzít za tenká ramínka košilky a barbarsky je rozervat, aby z ní košilka spadla k zemi a on se mohl kochat porcelánovou dívčí kůží a sladkými a voňavými ženskými křivkami a hebkostí.

Místo toho se natáhl po džbánku a číši a nalil jí červeného vína. Zhluboka se napila a cítila, jak jí hřejivý mok prostupuje útrobami. On se díval, jak rozrušením pobledlá tvář zase ožívá uzardělými lícemi. Podal jí ruku a pomohl jí spolu s ním vstoupit do veliké kádě.

Pohladil jí rukou po líci a naklonil její hlavu lehce směrem ke svému obličeji. Přisál se na její rty a poprvé za večer ochutnal lahodnosti jejich domácího červeného vína. Jazykem si kázal víc, vnikl mezi její rty a plenil její vínem ochucená ústa. Vzal do ruky plný pohár vína a na chvilku oddělil své rty od jejích a do mezery nalil trochu vína, jen aby se k ní znova přisál ve snaze ochutnat víc. Ruce zabořil do jejího týla a jazykem i rty divoce rozevíral její ústa, víno jim oběma teklo po bradách, jemu do vousu a jí na prudce se dmoucí hrudník a košili, kde nechávalo svoje rudé stopy. Prsty roztíral zbytky vína po jejích rtech. Vypadala jak striga, co láká své oběti na nevinné pohledy, aby na nich po té, co je zmermomocní, hodovala do kuropění. Dnes měl chuť hodovat on.
Zakousl se do jejího rtu a ochutnával její slastné vzdechy, tála v jeho rukách a pod jeho ústy.

Posadil ji na hladké prkno, položené přes zadní část lázně a poklekl před ní do teplé vody. Plátno se tak definitivně namočilo, uzel v pase povolil a provizorní kryt jeho mužství z něj sklouzl na dno kádě. Matilda z něj nemohla spustit oči. Jeho mužství už se pevně pnulo pod hladinou vody a s jeho pohybem směrem k ní hladinu protnul hebký vršek jeho žaludu, prozrazující majestátní velikost Jakobova údu.

Jak vprostřed blouznění vztáhla k němu svoje obě ruce a objala dlaněmi jeho nalitý ohon. Jakob v hrdle ztlumil touhu zařvat nahlas potřebou, zanořit svůj meč do její pochvy bez váhání a až na její dno. Místo toho zavřel oči a snažil se soustředit. Pomalu se před ní postavil. Měla jeho trčící přirození obrostlé houštinkou blonďatých krátkých kudrlinek přímo před obličejem.

"Chtěla jsi ho vidět.." usmál se na Tildu shora Jakob. "Tak myslím, že se ti předvádí v plné zbroji." culil se válečník a lehce svou chloubu pohladil a pak promnul přívěsky jeho majestátu. Mírně stáhnul měšec dolů a tím i k nebesům trčící mužství měnilo úhel a Matilda přímo před očima viděla vylupující se žalud z předkožky a na jeho hedvábné špičce tmavou dírku. Neodolala, rychle se naklonila a políbila ten hebký hrot s malým terčíkem.
Jakob syknul a chytil jí za cop, aby její hlavu odtáhl ze svého klína. "To ne Tili, to bych nevydržel, ačkoliv nevíš co činíš."
Tili výhružně přivřela oči: "Jak to myslíš, Jakobe?" zeptala se dotčeně.

"Jindy Tili. Jindy!" velel i z toho jednoho doteku jejích rtů jemně zadýchaný Jakob.
Nechal jí, aby ho oběma dlaněmi ještě jednou obejmula kolem jeho šířky a sklouzla po něm jak krk průkrčníkem. Chtěl, aby si pamatovala jak ho měla plné ruce. Pár tahy ho pohonila a sledovala, jak se mu mokrý ocas leskne a vystupují na něm žíly. Žalud měl až bolestivě nalitý.

Když měl pocit, že ještě jedno pohlazení a exploduje přímo do jejích dlaní a obličeje, chytil jí za zápěstí a vymanil se z jejího hebkého ale pevného sevření. Opětovně před ní poklekl a svoje mužství napumpované vzrušením a krví ponořil do kádě. Znova vzal do ruky pohár s vínem a nalil ho trochu na její košilku v místě bradavek. Vlhká látka se přilepila k jejím ňadrům a pevné hroty bradavek se staly jednoduchými terči pro jeho rty a zuby. Svíral její roztoužené bradavky mezi rty a zakusoval se do nich zuby. Matilda svírala dlaněmi jeho ramena a snažila se nepůsobit příliš chlípně. Když ale potřetí nasál a lehce zatnul své zuby do vínem zmáčené látky košile, sáhla po ramínkách a stáhla košilku z ramen aby se bradavky i celá ňadra vynořily zpod látky. Jakob se na ně okamžitě přisál jak žíznivý na poušti. Tilda se kroutila slastí a z úst se jí draly tiché výkřiky s každým zatnutím zubů do vzrušeného čudlíku.

"To je marast, Jakobe." Dívala se na vínem zmáčenou košilku.
"Nechtěl jsem, aby byly jasné stopy.. kdyby..." Jakob zastavil svoji větu a upřeně a tiše na ní hleděl...
"Kdyby?" zeptala se Matilda a zapletla ruce do jeho vlasů, opět spočívajících v uzlu v týlu.
"Kdyby náhodou..." Jakob nemohl dokončit větu.
"Uděláš ze mne konečně ženu, Jakobe? Prosím..." zaprosila šeptem Tilda.

Díval se jí upřeně do očí a ledová modř jeho zraku hledala každý náznak nejistoty nebo strachu, když jí rukama klouzal pod košilí ke klínu. Našel v jejích zelených tůňkách jen zvědavost a touhu.
Jemně pohladil hřbetem prstů její panenskou kožešinku. Byla vlhká nejen párou, stoupající z lázně. Lehká mazlavost prozradila Jakobovi bez okolků, jak na ní zapůsobilo jeho okusování bradavek a rtů, jeho nezkušené múzy.

Znova jí pohladil prsty a ona se kousla do rtu a nevědomky roztáhla nohy ještě víc do široka. Ten instinktivní pohyb plný touhy ho málem zbavil rozvahy. Myslel na jediné, rozrazit brány ráje a naplnit jí svojí horkou lávou. Rychle si lokl vína, aby udržel své démony pod kontrolou.
Dívala se na něj široce rozevřenýma očima, když prsty zamířil mezi její pysky a pošimral jí bříšky prstů na rozmáčeném vchodu.
"Kdyby to bylo moc, zastavíš mne, ano?" padla poslední otázka jindy drsného, dnes ale opatrného dobyvatele.
Kývla, ale byla rozhodnutá to neudělat. On tiše doufal, že pokud by ho zastavila, byl by schopný to respektovat.

Znova prsty zabrnkal o její vstup a špičkou ukazováku se ponořil do její vlhkosti. Po malém kousku narazil silným prstem na první bariéru. Lehce zatlačil.. Tili se kousla do rtu, ale neucukla.
Zatlačil o malinko víc. Pomalu prostupoval panenským klínem jedním prstem. Ponořil se do ní po druhý článek ukazováku a ona se lehce stáhla. Přisál se k jejím rtům a dokončil pohyb. Lehce vyjekla do jeho úst ale proklouzl do ní ukazovákem. Polechtal dno její uzounké škvírky a její výkřik se okamžitě změnil ve vzrušené zasténání. Byla tak citlivá. A tak úzká.

Vytáhl z ní opatrně prst a posunul ústa z jejích horních na její spodní rty. Olizoval její chvějící se mušličku a rozlizoval okvětní lístky do stran, zatímco jí obě nohy hodil přes hrany kádě, že je měla široce rozkročené, i bez jeho držení. Tilda se zapřela rukama o hrany kádě za sebou a se zadečkem zapřeným na prkně se jemně zaklonila a nabídla mu svůj panenský květ plný milostného nektaru k ochutnání. Jakob neváhal a pil z jejího klína jak z kalichu rozkoše. Každý dotek jeho jazyka kolem perličky na vrcholu její lastury jí přinášel silnější a silnější chvění. Jakob opět přiložil prst k jejímu vchodu a s každým nasátím a olíznutím jejího uzlíku vášně sunul do jejích útrob tentokrát ještě silnější prostředník. Podvolovala se jeho tlaku a jako uzounká rukavička se stahovala podle rytmu jeho jazyka. Vklouzl na dno pomalu, ale bez zastavení, jen s malým ostřejším nádechem. Zatlačil na přední stranu pochvy a Tili prudce vydechla pod úplně jiným pocitem.

"Podívej se na mne, maličká..." pronesl Jakob šeptem a skoro prosebně.
Rozevřela rozkoší pevně semknutá víčka a pohlédla na něj.
"Chci vidět ten okamžik..." dodal chraplavě.
Další dvě sklouznutí prostředníku po přední straně její pochvy a její zalykavé "Jaký, Jakobe?"
"Tenhle..." vydechl a na její vstup přiložil oba prsty, druhou paží jí vkleče mezi jejíma nohama obejmul kolem boků s pohledem upřeným do jejích očí, zatlačil. Chtěla uhnout, cítil její nepohodlí a sevřenost kolem jeho prstů, když narazil na věneček její nevinnosti, ale byla tak krásně mokrá a rozpálená..
"Jen chvilku, holčičko.." Zatlačil důrazněji a sevřel paži kolem jejích boků a s jejím zatnutím zubů hluboko do spodního rtu, který doprovodilo bolestné zasténání prorazil prsty poslední hranicí mezi dívkou a ženou. Matilda se vzepjala ve snaze ucuknout, ale nedal jí možnost, jeho prsty klouzaly hlouběji do její rozpálené vlhkosti a on se sklonil k té dobyvatelské ruce a přisál se k její mušličce ve snaze rozehnat nepohodlí bouří rozkoše.

Jeho prsty narazily na její dno a ona se začala chvět, jako by jí posedla nějaká neznámá energie. Jektala zuby a zase pevně zavřela víčka a on v ní začal dvěma prsty pomalu klouzat, dávajíc si záležet na dráždění přecitlivělého bodu v její hlubině a současně sáním a kmitáním jazyka po uzlíku její radosti. Po několika vytažení a vrácení prstů zpět na dno se připojila k rytmu, který jí pronikající ruka diktovala.

Během chvilky už jí bez jejího váhání nebo uhýbání klouzal uzounkou pochvou a hnal jí prsty uvnitř těla k prvnímu niternému vrcholu.
Tili byla zalitá potem, třásla se s hlavou zakloněnou, vzdychala a sténala rozkoší, zapřená o ruce za sebou, klínem mu vycházela víc a víc vstříc a on její rytmus doplňoval jazykem i prsty uvnitř. Náhle se její už tak uzounký vchod sevřel jak čelisti pasti a stačilo nasát hrášek hlouběji do úst a pokrčenými prsty ještě malinko popotáhnout uvnitř a Tili se s křikem rozpadla na tisíc kousků a v mohutných vlnách se vzpínala na provizorním sedátku kádě, až jí zadek sjel z prkna a ona se svíjející v návalech rozkoše svezla do kádě ke klečícímu Jakobovi. Instinktivně omotala ruce kolem jeho statného krku a nohy kolem jeho pasu a třásla se doznívající rozkoší, s obličejem zabořeným do jeho vlasů, které se mu uvolnily z uzlu.

Až teď jeho rameno zaplavily dívčí slzy. Jakob z hloubi duše doufal, že nejde o slzy bolesti, ale radosti a uvolnění a jemně tu mladou, křehkou ženu houpal a konejšil ve své náruči.