Zrcadlení

Zase jsme se po dlouhé době setkali. Vážně nevážně. Dva, co svá těla navzájem znají lépe, než vrásky ve vlastním obličeji. V prostředí, které je skoro klišé, jak je nám téměř druhým domovem. I když na to je tam značný provoz a taky se tam potkáváme velmi zřídka. Navíc, kdo doma touží po posteli bez peřiny.

Má to své výhody. Jak Pavlovovi psi dostaneme chuť na jeden druh zábavy, jen co za námi zapadnou dveře. Jemu se postaví a mně zvlhne. Je to ordinérní, jak podvědomí okamžitě nastartuje ty podprahové touhy a vjemy. Jak automaticky tělo očekává, co bude následovat. Bez snahy o svádění nebo vzrušení, bez lichotek a dlouhých pohledů, polibků nebo lehkých doteků. Nic není třeba. Předehra zadarmo v podobě zavřených dveří. Tělo je nachystané do minuty, ale hlavě to trochu trvá. Co řešit dřív? Touhu těla po naplnění a uvolnění, nebo touhu duše a mysli po sblížení? Myšlenky se obvykle podaří zahnat, to jak tělo naléhá, že času je málo a na romantiku bude čas potom. Bude? Nikdy nevím. Jen doufám. A občas už ani nedoufám, jen si pak říkám: “Stačí mi to?”

Stačí kvalitně nakrmit tělo pár orgasmy a několika deci rozverně vydobytého spermatu, aby hladovějící duše dala pokoj? Někdy to stačí, štěstí těla a opojení vzrušením rozmaže ostré a bolavé hrany nedostatku pozornosti nebo času.

Na jak dlouho? Nikdo neví. Stačí slova bez důkazů nebo činů? Ne navždy. Ale co je navždy? Nic.

Naposledy jsem se potkala s vlastním pohledem v zrcadle. Na krku obojek a v ústech jeho přirození. Ocas. Tu dokonalou ukázku samčí touhy těla. Mizel mezi mými rty a vysouval se lesklý. Bylo to jak erotický film. Normálně se na jeho chloubu dívám, jak se leskne před tím než ho znova olíznu nebo polknu. Teď jsem ale v zrcadle viděla, jak krásný ocas klouže mezi rty laskavé a štědré milenky, která evidentně ví, co s ním. Bylo to sexy. Jako sledovat porno, kde muž prstí ženskou škvírku a přitom si strčit ruku do kalhotek a dráždit se stejně.
V zrcadle jsem neviděla sebe a ani jeho. Prostě jen pár lidí, kde žena zaujatě a oddaně kouří ocas svému milému, způsobem, který diváky a nejspíš i muže ve filmu vzrušuje. K tomu dotek žaludu na mém jazyku. Dvojí rajc.

Zatlačila jsem myšlenky o smyslu toho počínání i bilanci má dáti, dal. Zapnula jsem mód sledování porna. Vypnula jsem vědomí toho, že v zrcadle jsem já. Obhlížela jsem tu ochočenou čubku v zrcadle, co obsluhuje svého pána. Bylo to sexy.
Kurva sexy.

Mezi ocasem a rty se natahovaly sliny a leskly se ve světle rozsvícené lampy na nočním stolku. V zrcadle vypadaly jak stříbrný řetízek. Růžový nalitý žalud mizel mezi rty aby se vynořoval leskle vlhký.

Střih a pohled na něj, jak stojí za tou čubkou s obojkem, co vzdáleně připomíná tu, co jí po ránu vídám doma v koupelně v jiném zrcadle než je tohle.
Taky obvykle nemá zkřivený obličej v němém výkřiku, když svojí délkou narazil až na její samotné dno. Dívala jsem se jí do očí a neviděla jsem sebe.

Viděla jsem tu, co potřebuje. Potřebuje orgasmus. Potřebuje ošukat. Potřebuje seřezat zadek. Potřebuje vystříkat. Potřebuje křičet. Potřebuje být pro něj krásnou a vzrušující. Potřebuje milovat. A potřebuje být milovaná. Ne jen pomilovaná.

Zavřela jsem oči. Ta v zrcadle zmizela a zůstala jsem jen já. Dál mne drtily jeho přírazy a přivolávaly vlny tolik vytouženého orgasmu. Za chvilku už jsem se třásla na vrcholu vzrušení, aby následovala vlna uvolnění.

Pootočila jsem se jinak. Abych náhodou v zrcadle nezahlédla tu, která tam zbyla. Co kdyby nebyla spokojená? Co kdyby byla dál hladová - po pocitu, že je víc než rozptýlení. Že je víc než zábava. Víc než uvolnění. Že na ní záleží, i když se za chvíli octnou na druhé straně stejných dveří.

Některé obrazy jsou jen zrcadlení, jakkoliv reálné se nám zdají a k realitě mají daleko. Někdy ten venkovní svět zavřeme venku za dveřmi tak dobře, že když se do něj pak vrátíme, je těžké věřit, že to, co jsme právě opustili, vůbec existuje. Některé obrazy je dokonce lepší nechat v zrcadle za zavřenými dveřmi a nechat si jen to porno.