V parku III. (finále?)

Slunce čím dále více pálilo její obnažené tělo a ona se začala potit. A nebylo to jen počasím, spíše její touha ukazovat se a podřizovat se pokynům, které byly jako z jiného světa. Obscénní. Oplzné. Zvrhlé. Ona nebyla taková. Dosud.

Dnes vše změnil. Její chování. Její mysl. Naprogramovaná k poslušnosti. Pokyny, které dostávala od neznámého. Stále jej neviděla. Snad bude mít tu možnost. Vidět, kdo jí manipuluje a přivádí jí na novou úroveň sebepoznání a posunuje její hranice až za horizont.

Seděla na lavičce a znovu se zakoukala na příchozí smsku. „CUREJ“ bylo jediné slovo. Ona tam s obnaženým klínem před potenciálními zraky kolemjdoucích. Sukně vedle ní neposkytovala dostatečné bezpečí. Vždycky ji alespoň na chvíli měli spatřit i kdyby byla co nejrychlejší.

Byla v tranzu. Její klín se dožadoval pozornosti. Znovu se ho lehce dotkla a reakce byla okamžitá. Vzrušením zavřela oči a mohutně vydechla. Cítila lepkavou šťávu na prstech. Bezmyšlenkovitě si je zvedla k obličeji a oblízla si je. Ta hořkosladká vůně ji omámila.

Zatímco chutnala svou vůni druhou rukou si třela naběhlý poštěváček. Ztratila pojem o čase a místě. Přivírala oči a nedívala, zda někdo nejde. Byla tu jen ona a její slast. Uspokojení. Šťávy si rozmazávala po holém břichu a taky po naběhlých bradavkách. Tělo se jí lesklo na horkém slunci.

Prstila se. Dva prsty hluboko vražené, které ji dráždily uvnitř. Druhou ruku měla v ústech a sála zbytky vlastní šťávy. Netrvala to dlouho a v nastalém orgasmu se zmítala a poté sesunula na lavičku. Skoro nahá, jen s tričkem vyhrnutým nad prsa.

Nevěděla kolik uplynulo času. Otevřela oči a ještě vydýchávala své vzrušení. Postupně si uvědomovala, kde je a v jaké je riskantní pozici a poloze. Stáhla si tričko až k pupíku, kolena k sobě a lehce se přikryla sukní, která dosud stále ležela vedle ní.

Telefon se opět ozval. Na displeji stálo „CUREJ“. Znovu to slovo. A nic o jejím předchozím vyvrcholení. Nelíbím se mu? Blesklo jí hlavou a byla zklamaná. Myslela si, že ocení její nahotu a odvahu na veřejnosti. Přemýšlela, zda splnit i ten jeho poslední úkol.

Je fakt, že se jí chtělo. Chtělo se jí čůrat a také chtěla uspokojit svého neznámého. Uspokojit je asi špatné slovo, spíše mu vyhovět. Kdoví, zda se mu piss líbí, nebo ji chce jen potrápit. Odhodlala se. Rozhlédla se a neviděla nikoho. Odložila sukni vedle, dala kolena od sebe a ukázala svou nádhernou kundičku. Poposedla si na kraj lavičky. Trochu přivřela oči. Uvolnila se.

Mohutný proud moči vytryskl z jejího klína a dopadal na cestu před ní. Prsty si roztahovala kundičku, překvapilo jí, do jaké vzdálenosti její čůrání dopadá. Perverzně si strkala prsty do proudu. Stříkala do všech stran a část dopadla i na její sukni.

Prstila se u toho. Ta naprosto zvrhlá situace ji dostávala více a více na vrchol a ona znovu cítila touhu se uspokojit. Ještě stála čůrala a přitom cítila, jak se jí tělem znovu valí ten známý pocit orgasmu. Rozklepala se jí kolena a opět přestala vnímat čas a prostor.

Slunce stále pálí. Zvuk ptáků se trochu ztišil, ale stále je patrný všude okolo. To byly její první postřehy, když začala přicházet do reality. S vystrčeným klínem, na kterém byly teplé kapky moči. I na nohách a šlapkách. I na sukni vedle ní. To ale nevnímala, opět se rozhlížela okolo, zda ji nikdo nevidí.

A znovu pohled před sebe do křoví, kde se skrýval ten, pro koho hrála tohle divadlo. Nebo to bylo jen pro ni? Myšlenky se jí honily hlavou. Její a jeho svět se střetly. Jeho touhy, které psal, ona realizovala. Pro koho? Vlastně pro oba. Oba zažívali potěšení. Ona určitě. A on snad. Ukáže se jí?

Chtěla ho vidět. Chtěla vidět tvář, která patřila k těm smskám. Tvář, jejíž mysl ji ovládala a ona se nechala. Jako loutka. Neprotestovala. V hloubi duše cítila, že je submisivní a je přirozené poslouchat. A vlhký klín společně s naběhlým poštěváčkem ji to potvrzovaly.

Náhle uslyšela kroky. Blížily se. Už se nestihne přikrýt. Jediným pohybem si kryla klín, ale bylo pozdě. Ten někdo byl blízko a musel ji vidět. Nevěděla, zda studem zahanbeně sklopit oči nebo naopak se zvědavě otočit směrem k příchozímu. Dilema rozsekl neznámý hlas…

Co myslíš? Bude to náhodný kolemjdoucí nebo neznámý, od kterého dostávala smsky? Má utéct a dát se neznámým vydírat pořízenými fotografiemi nebo videem? Nebo zůstat a poddat se svému osudu a třeba posunout hranice svého chtíče na novou úroveň?

Napiš do komentářů jaký osud dívce přeješ.. A pokud jsi žena, které se tento způsob vyzývaných úkolů líbí, napiš mi zprávu. Tvou fantazii můžeme společně proměnit v realitu. Nebo si netroufáš?