Prodané panenství - soutěžní

„Ahoj, neměl bys zájem o pannu?“ čtu ve zprávách na Amatérech. Chvíli přemýšlím, kdo si ze mě vystřelil. Zpráva je z červeného nicku, ale všem je jasné, že se za mnohými skrývají chlapi. Odepíšu spíše ze zvyku. „Měl.“ Odpověď přijde okamžitě: „To je super, chtěla bych prodat svoje panenství.“

Odepisuji stále ještě napůl v žertu: „A kolik bys chtěla?“ „Čtyřicet tisíc,“ blikne na monitoru.
„A jak jsi na mě přišla?“ „Ráda čtu tvoje povídky, moje rodina je silně věřící a já se hodlám odstěhovat a trochu si do začátku přilepšit.“ Uvažuju o částce a zároveň cítím, jak je moje ego patřičně polechtáno.
„Pokud bys mohl tenhle víkend, bylo by to super, ale musíš přijet za mnou.“ Jako smyslů zbavený ťukám do klávesnice: „OK.“

Doma jsem se vymluvil na nečekané školení managementu, na který mě posílá firma, objednal hotel v Žatci a z bankomatu vybral čtyřicet táců. Ráno jsem vyrazil a za dvě hoďky parkuju před hotelem Zlatý lev. V hotelu se nevaří, a tak se vydávám do města na oběd. Upřímně jsem docela šokovanej, jak je centrum vybydlený a pustý, ale nakonec nacházím blízko hotelu steak bar U Medvěda, kde se slušně najím.

Pavlína, moje nastávající milenka, je celkem opatrná a klade si podmínky, což ale chápu a všechny postupně plním. Vyskládám dvacet dvoutisícovek na hotelovou postel, vyfotím a posílám Pavlíně. Potom fotím sám sebe mobilem před zrcadlem a odesílám také. S fotkou jsem opravdu spokojenej, není na ní vidět moje bříško a ani nevypadám na svých sedmačtyřicet.

Za chvíli mi zvoní mobil. Čísla jsme si vyměnili už na Amatérech, proběhly nějaké esemesky, ale teď slyším poprvé její hlas: „Ahoj, jak se máš, už jsi dorazil?“ Má pěknej hlas, takovej mazlivej. „Už jsem na místě a těším se na tebe,“ odpovídám. „Ty máš mladej hlas, vůbec bych ti nehádala čtyřicet sedm.“ Kouknu do zrcadla na své prošedivělé vlasy a musím se usmát. „Pokoj dvě stě pět, kdy dorazíš?“ „V sedm.“ „Dáme večeři?“ „Radši ne, nechci, aby nás někdo viděl,“ omlouvá se Pavlína do telefonu, „tak ahoj v sedm.“ „Ahoj.“ Típám mobil, na kterém za pár okamžiků přistane Pavlínina fotka. Sympatická tmavovláska s hnědýma očima, vlasy spletené do dvou copů a fakt velký kozy. V předchozí konverzaci mi sdělila, že jí je dvaadvacet, na které na fotce vypadá.

V životě jsem už nějaké panny měl, ale pokaždý to byly holky, s nimiž jsem chodil. Byl jsem mladej a ony taky, ale tohle je přece jen holka, která by mohla bejt moje dcera. Morální dilema ale rychle zaženu myšlenkou na to, že osloven jsem byl já a celkově je to její nápad.

Asi ve čtvrt na osm se ozve zaklepání na dveře. Otvírám je a za nimi stojí dívka z fotografie v letních červených šatech. Usměju se a můj pohled sklouzne z milého obličeje na její nohy. Čekám boty na podpatku, ale na nohou má jen conversky. Je totiž o něco větší než já. Psali jsme si o všem možném, ale o našich výškách ne. V profilu na Amatérech mám vyplněných svých 173 cm, ale jak se říká, v posteli se to srovná. Podává mi ruku a na uvítanou si dáváme lehký polibek. „Pojď dovnitř,“ zvu ji a ona se kolem mě prosmýkne chodbou do pokoje. Není úplně nejhubenější, prostě holka krev a mlíko.
Rovnou se usazuje na pohovce v rohu pokoje. Sedám si vedle ní: „Můžu něco nabídnout?“ Ale kromě čaje, kafe a rychlovarné konvice v pokoji stejně nic není. Minibar je prázdný, na což jsem poslední dobou v Česku zvyklý.

Pavlína se na mě otočí: „Promiň, ale můžeš mi ukázat ty peníze?“ Je lehce nervózní, ale to je celkem pochopitelné. Vstávám a jdu na druhou stranu celkem prostorného rohového pokoje, otvírám skříň a z trezoru vytahuju svazek bankovek. Pak se k Pavlíně vrátím a podávám jí peníze.
Rychle si je bere a pomalu přepočítává. Opět si k ní přisedám a pozoruju, jak soustředěně počítá. Když dokončí sčítání, vykouzlí úsměv a položí dvoutisícovky na stolek před pohovkou. „V pohodě,“ vydechne a zahledí se mi do očí. „Hele, ještě si to můžeš rozmyslet, já tě nechci do ničeho nutit,“ mluví ze mě moje lepší já. „Ne, chci to udělat, jen tě poprosím, abys zatáhnul závěsy, až to budeme dělat.“ Přikývnu a dodám: „Ale nejdřív navrhuju sprchu.“

Sprchový kout je překvapivě prostorný, takže se tam vejdeme oba. Svoje svršky shazuju v koupelně, pouštím sprchu a čekám na Pavlínu. Ta dorazí za chvíli, do koupelny vchází nahá, a když se na ni podívám, instinktivně zkříží ruce na prsou. Můj pohled sjede do jejího nevyholeného klína. Už dlouho jsem neviděl neupravenou kundičku naživo a musím říct, že pohled je to nádhernej. I můj pták souhlasí a pěkně tvrdne.

Pavlína jde za mnou do sprchy a hned si všímá mého ztopořeného klacku. Není to žádná superkláda, ale normální průměr, což bude v tomto případě spíše výhoda. „Líbíš se mi,“ šeptám jí do ucha. „Je to vidět,“ směje se a pořádně můj ocas stiskne. Otáčím si ji k sobě zády, můj pyj se jí tlačí na zadeček a pod tekoucí vodou jí pořádně zmáčknu prsa. Levačka pokračuje v hlazení ňader a pravačka sjede do jejího klína.

Prostředníčkem najdu mezi chloupky klitoris a hned po něm začnu přejíždět, hladit ho a občas na něj trošku přitlačím. Pavlína se kroutí a lehce vzdychá. Potom si ji otočím a dám jí francouzáka. Jazykem jí zajedu pěkně do pusy a ona začne hned oplácet stejnou mincí. Potom ji sprcháčem celou namydlím, na prsou a na kundičce si dám obzvlášť záležet, a celou opláchnu sprchou.

Také Pavlína mě celého namydlí a i ona věnuje speciální péči mému tvrdému ocasu a kulkám. Pak mě celého sprchuje a vzájemně se usušíme. Osušky beru s sebou do pokoje a hážu je na postel. Potom zatáhnu závěsy a z tašky vylovím krabičku kondomů. Pavlína stojí vedle postele a celou dobu mě pozoruje. Rozprostřu osušky na bílé prostěradlo a usměju se na Pavlínu: „Víš, jak to chceš?“ „Asi normálně,“ špitne a sklopí přitom oči.

„Lehni si,“ pokynu jí rukou, „a roztáhni nohy.“ Pavlína poslechne a já si klekám k jejímu klínu. Jazykem najdu poštěvák a začnu po něm rejdit. Střídám poštěvák a kundičku, do níž občas taky jazykem zajedu. Chvílemi klitoris nasaju a zase pustím. Pavlíně se to líbí, což potvrzuje hlasitým oddychováním. Také kundička už je mokrá, cítím to na jazyku a taky tam občasi zasunu prst.

„Pojď už,“ prosí Pavlína a já se zvednu, nahmatám krabičku s kondomy, jeden vytáhnu, rozbalím a nasadím na svého tvrdého ptáka. Ještě víc jí roztáhnu nohy, vezmu ptáka do ruky a žaludem jí přejíždím po kundičce. Dostanu se až na poštěvák a pak zase sjedu dolů. Pavlína vzdychá a sleduje mé počínání.
Pak ho namířím mezi pysky a strčím dovnitř žalud. Chvíli počkám a pak trochu přitlačím a zase ho lehce povytáhnu. Jak jsem čekal, je krásně uzounká a já se snažím být opravdu opatrný a něžný. Ale taky se pokouším dostat s každým dalším zásunem trochu hlouběji.

Pavlína vzdychá a já se postupně probíjím dovnitř. Nakonec už ho tam mám téměř celého, chytím ji za boky a zatlačím ho tam až nadoraz. Pavlína vykřikne a já ho vytáhnu celého ven. Trochu krve potřísnilo osušku, ale není jí zas tolik. Pavlína nadzvedne hlavu: „Udělal ses?“ Zakroutím hlavou. „Tak pojď ještě,“ oznamuje mi. Strčím ho tam znovu a opět opatrně malými zásuny postupuju dál. Jde to něco lépe, ale pořád je hodně těsná. Malinko zrychlím, ale nešukám ji až nadoraz. Za pár chvil stříkám všechno do prezervativu a vytahuju ho ze své jednorázové milenky.

Lehám si vedle ní, ona se zvedne, políbí mě a odchází do koupelny. Sprchuje se opravdu dlouho a pak se vynoří a oblékne. Střídám ji v koupelně, kondom uzluju a hážu do koše a i já si dávám dlouhou sprchu.. Když se vrátím do pokoje, Pavlína sedí na posteli a sleduje televizi. Natahuju si tričko a kraťasy a ptám se: „Zůstaneš přes noc?“ „Radši ne, ale díky, byl jsi něžnej, už budu muset jít.“ „Tak jo,“ pronesu, udělám několik kroků ke stolku, seberu peníze a odnesu je Pavlíně. „Dík,“ pípne, bankovky strčí do kabelky, dá mi pusu na rozloučenou a zmizí z mýho života.

Kouknu na hodinky a zjišťuju, že už je skoro deset hodin, vlezu do postele a celou noc spím jako zabitej. Ráno si dám vydatnou snídani, zaplatím pokoj a mažu domů. Cestou přemítám, jestli bych něco podobného udělal znovu. A co vy?