Jaro na podzim

Polovina října, listy stromů žloutnou, červenají, padají; zima se pomalu vkrádá. Podzim v plném proudu velí přírodě připravit se na nastávající zimu. Nevím čím to je, ale jako bych šel opět proti proudu.  Na mě přišlo jaro! Teplé, hřející, pulzující jaro. Jako bych se zrovna probudil nahý a už se nechtěl nikdy obléct. V hlavě mi hraje Mendelssohn a jeho sring song zuřivě se měnící v Beetohovenovu symfonii no 9.

Je až neuvěřitelné, jak lehce se dva lidé naladí na stejnou vlnu a broukají si stejnou píseň. Když s někým, stejně jako já sdílíte prakticky vše, společnou postel, radost i bolest, pak to opravdu není složité. Vlastně už ani nevím, kdo na koho přenesl všechnu tu energii a touhu. Jestli já na Ondřeje nebo on na mě. Dva mladí muži; jeden v druhém a druhý v prvním, přes ztopořené údy v sobě, probudili spalující chtíč. 

Silný chtíč pánů tvorstva, je to o čem vám chci vyprávět. Surově o lidskosti, bez příkras a předsudků. Pokud i váš chlapák dole roste, v přítomnosti jiného, tak si nechte našeptat náš příběh. Příběh dvou dní a dvou nocí. 

Je čtvrtek večer, děla jsou stále nabitá, i přesto že právě vypálili pěknou dávku horké šťávy. V zásobníku máme ještě spoustu nábojů. Tentokrát ale nebudeme střílet jen po sobě. Rozhodli jsme se, že si poprvé společně najdeme dalšího bukanýra. O několik hodin později, o několik kilometrů dále brouzdáme temným labyrintem jednoho klubu. 

Po chvíli hledání jsme našli pěkně stavěného a trochu přidrzlého rošťáka. Slova byla zbytečná, místo úst jsme začali komunikovat těly. Komplikovaný monotématický rozhovor o třech nadržených řečnících probudil zvědavost ostatních stejně nadrbaných posluchačů, které jsme ze začátku vůbec neregistrovali. Výmluvně jsem promlouval do Honzova mikrofonu, Ondra do mého a tak pořád dokola. Zcela nazí, klečeli jsme jeden před druhým. Dotěrné publikum nejenže nechtělo odejít, ale taky by se rádo přidalo. Ovšem ani jeden z nás na to neměl ani to nejmenší pomyšlení.  Prostě a jednoduše v tomto uskupení nám to naprosto vyhovovalo. Odejít do soukromí? To už se nedalo! Muselo to ven, jinak bychom explodovali. Každý sám naháněl svůj kolík do finále. V tu ránu se z publika najednou stala úklidová četa, do široka otevřená ústa spolykala naši mrdku. Natáhli jsme si kalhoty a vyšli ven do sálu porno kina. Možná při pohledu na ten všudy přítomný biják, možná mládím, kdo ví čím, ale vrhli jsme se na sebe znovu. Tentokrát již poučeni, zamkli jsme se v jiné kabince. Nevelkým prostorem dominovala zavěšená houpačka, připravená vzít do nebe; jak sliboval název klubu, toho kdo si na ní lehne. Kalhoty byly už opět dole a péra nahoře. Ondrovo tělo je mi již důvěrně známé, proto mou zvědavost probudil Honza. Chuť detailně prozkoumat všechny jeho zákoutí se nedala zastavit. Jazykem jsem se začal seznamovat s jeho velkými bradavkami na vypracovaném hrudníku a pokračoval níž a níž. Miluju ten pocit, když v ústech cítím vzrůstající tlak pěkného klacku, který nabývá na velikosti a síle. Znova jsem si ho vychutnával, hrál si s ním, lízal mu naběhlé a plné koule. Vzrušovali mě jeho mírně perverzní průpovídky o tom, jak se mu to líbí. Rukou si přitom pohrával s Ondřejem. Ano plynule jsme začali, tam kde jsme posledně skončili. Tentokrát to byl, ale jen začátek. Dosud prázdná houpačka byla již obsazená. Uvelebil se na Honza. S nohami roztaženými přenechal další iniciativu na nás. Než Ondra přes sebe natáhl ochranu, pohrál jsem si s jeho otvorem. Několikrát jsem na něj plivl, abych ho vzápětí jazykem obkroužil a pěkně si v něm zachrochtal. Po chvíli nedočkavý Ondrášek převzal kormidlo a pomalu do něj zapíchl svůj kord. Rozeznělo se hlasité vzdychání. Ondra si ho pěkně nabíral a Honzovi se to fakt líbilo. Ze všech úhlů to byl krásnej pohled, ale přeci jen jeden úhel byl nejlepší. To když jsem zastoupil Ondrovo místo a díval jsem se, jak se moje pýcha ztrácí a objevuje v  lačné díře; jak se jeho klacek pohupuje dopředu, dozadu, doleva, doprava; jak se jeho celým tělem šíří vlny nárazů našich pánví a hlavně jeho drzý výraz říkajíc, že to chce pořádně. „Udělej si ze mě svou čubičku, mrdej mě, ó  fuck, ano, jó, ještě“ začal křičet. Funění, vzdychání, křičení, plaskání, zvuk cinkajícího řetězu, o který byla houpačka zachycena - to mě burcovalo na plné obrátky. Stala se ze mě sexuální mašina, píchal jsem ho, co jsem jen mohl. Rychle, tvrdě a hluboko. Pomalu a něžně. Rychle a zase pomalu. Cítil jsem dokonalé splynutí, na krátký čas se ze dvou stal jeden. V jeho útrobách jsem si připadal, jako doma. Jako když do garáže zaparkujete své fáro a ono se tam tak akorát vejde. Znovu vycákaný Ondra dal znovu ochutnat Hoznovi své mužství. Lačně ho polykal a do toho hlasitě vzdychal. Bože jak se mi ten pohled líbil. Vzdychání a funění gradovalo na intenzitě, stále a stále sílilo. Po chvilce téměř jednohlasně utichlo. Málem se mi podlomila kolena, jak byla silná orgasmická vlna uvolnění, která ještě jednou projela celým mým tělem.

Druhý den se stejnou vášní, jako včera jsme šli na drink s Janem. Zprvu jsem nechtěl jít k němu domů. Ano dělal jsem drahoty, ale o to víc jsem si to potom užil. V naprostém soukromí se po duchaplném rozhovoru začala pozvolna vkrádat do malého, ale zato velmi pěkně designového bytečku intimita a nahota. Všechno plynulo pozvolna, čas jako by se zatavil. Nebylo kam spěchat, celý večer byl před námi. Nazí jsme se vzájemně pozorovali, osahávali, vychutnávali doteky a přitom si stále povídali. Připadl jsem si jako ve snu, ze kterého jsem se probudil do jara. Nahý v příjemné společnosti dalších nahých chlapů. Janek byl štíhlí a mužný, s obrovským ptákem, který zdobil šperk. Žaludem procházel dost velký kroužek. Vystřídali jsme všechny polohy lásky. Stále bez spěchu, uvolněně jsme si hráli jeden s druhým. Rukou, jazykem, údy jsme se prozkoumávali.  Zajížděli a vyjížděli ze sebe, hladili, lízali a mazlili se. Janek velmi dobře vycítil, naše city s Ondrou, tak nám nechával dost prostoru jen pro sebe. Odměnou mu byla nevídaná podívaná. Pohodlně usazený v křesle naproti nás, pokuřoval a uspokojoval se. Ondra na mě pomalu nasedl. Opatrně a pomaličku jsem do něj pronikal. Pevně sevřený svěrač si žádal něžné zacházení, proto si tempo určoval, jak se mu líbilo. Jen jsem ležel a nechal ho, ať nasedne tak hluboko, jak jen chce. Až když dosedl úplně, začal jsem rytmicky do něj přirážet, opatrně měnit polohy, roztahovat a přitahovat jeho nohy. Naše milování jsme se vší intimitou sdíleli s Jankem. Když byl Ondra, tak akorát protažený probudil se v něm dobyvatelský pud. Stejně jako on mě, i já jemu rád podržel. Otečen k němu zády jsem na něj vystrčil zadek, ruce položil na postel a přitom se díval na vzrušeného Janka, jak stále trpělivě pln uspokojení pozoruje naše hrátky. Ondrášek mě nejdříve ochutnal jazykem. Dokonale mě to nabudilo na to, co brzo následovalo. Promazaný gelem do mě pronikl prstem, pak mě zbičoval svým naběhlým údem, jako by říkal, tohle celý za chvíli pocítíš v sobě. A taky že jo. „Aá“ zasténal jsem, když do mě začal vjíždět. Pomalu jsem ho do sebe zasouval dál a dál, až jsem byl u konce, u kořene. Chvíli jsem tak zůstal a několikrát zavrtěl zadkem, abych se pořádně připravil na následnou jízdu. Poprvé jsem se nechal mrdat, stejně tvrdě, jako Honza včera, před dalším párem očí. Křičel jsem slastí, vůbec mě nešetřil, dával mi pořádně co proto. Nabíral si mě, jako svou fenu. „Pojď k nám, rozdáme si to všichni tři“ pobídl jsem Janka. Nezapomenu na ten pocit. Taková symfonie ještě nebyla nikdy zkomponována, která se mi rozezněla v hlavě, když jsme se všichni spojili přese mě. Píchat Janka a přitom nasedat na další kládu. Neuvěřitelný a nepopsatelný pocit. Cítím v sobě někoho, když zajíždím do jiného. Rozdávat si to s někým, když mě druhý píchá. Janek mi pěkně drží a já držím Ondrovi. Pro mě to byl dosavadní vrchol, splnění mého dávného snu. Jízdu jsme opravdu hlasitě završili mohutným gejzírem slasti a uvolnění.

Ráno po probuzení jsme byli všichni tři v jedné posteli. Po snídani, když jsme se začali loučit se na nás usmálo překvapení. Lépe řečeno se na nás z rodinných fotek usmíval Jankův nejlepší kamarád Honza. Právě ten Honza, který nám poslušně a rád držel předminulou noc. Malá metropole spojená přes postel, taková je teplá Praha.