Dvojí život - soutěžní

Už zase jsem před osudným domem, s kterým jsem se loučila před půl rokem. Vím, že jakmile do něj vstoupím opět budu v mafiánském kolotoči. V běžném životě jsem veterinářka, tady jsem obávaná, obdivovaná madam Sisi, ale trvalo než jsem si své postavení vydobila. Záměrně mám rudě namalované rty, rudé nehty. Richard tohle mi netoleroval, když jsme byly spolu. Maximálně, když potřeboval od určitých lidí získat informace. Kromě veteriny mám vystudovanou psychologii. Nevím, kde na mne přišel. Ordinaci mám o 2 vesnice dál. Často začal vozit dost zraněné kočky, psi, náklady na léčbu zaplatil. Během návštěv se snažil situace odlehčit flirtem. Ale snažila jsem se být imunní. Což se dařilo než mne do jeho domu zavedla kamarádka. Po dvou letech z ní vypadlo, že jí tenkrát velmi dobře zaplatil i slíbil že si užije z jeho gorilou, bez které nikam nešel. Jiří (gorila) je milý padesátník, ale pokud jde o ochranu Richarda nezná bratra.

O sídle Richarda se vědělo, že je to často místo neřesti, plné různých párty. I když byl pátek své království uzavřel. V hlavním sále byla připravená lahodná večeře. Jirku a Mirku poslal někam jinam. Mezi nimi byla cítit jiskra, jak se navzájem dotkly. Ti dva jsou spolu do dnes. Stačí mi vyprávění jak si užívají i jsem měla možnost je pozornost, když Mirka chtěla zkusit, co to s nimi udělá.
Richard je příjemný společník. Nijak vtíravým, snaží se bavit na různé neutrální témata. Sem tam jakoby nechtěně se dotkne svou nohou te mé. Pořád nechápu, proč pořád vyhledává mou společnost. Ta otázka pořád nad námi visí. Po druhé sklenici vína se odhodlám zeptat.

„Proč mne pořád vyhledáváš? K čemu pořádáš tuhle večeři?"

„Při tvých studií jsem tě pozoroval zpovzdálí. Na venek slušná dívka, ale uvnitř vášnivá, divoká kočka. Chodila jsi do mých podniků. I do jednoho speciálního, kde jsi mne učarovala. Jednu noc jsme si spolu užili, když prohrála sázku, kde se tě směl kdokoliv dotýkat. To bylo na mne moc, žárlil jsem a raději tvé přátelé vyplatil, abys byla jen má."
Po téhle větě zčervenám. Vzpomínka vyjede velmi rychle. Jak mne přivázaly na posteli, zakryly oči. Byla dohoda, že přítomné pohlídají. Jen doteky nic víc. Ale nechaly mne s ním samotnou.Kromě příjemného hlazení, líbání se to zvrhlo v sex, jediné co jsem neudělala, že bych otevřela ústa. Jeho identita my byla skrytá do teď.
„Poté ses na nějakou dobu uzavřela a nikam nechodila. Než opět jsi zatoužila znovu žít večerním životem. Vím i o tvých pomstách daným klukům, jak si vedla své kamarádky při jejich sexuálním trýznění. Hlavně Martina my bylo líto. Ale vydržely neprozradili mne. Věděl jsem, že jsi pro mne jako stvořená. Ale někam jsi zmizela. Holky mi řekly, žes musela zpět do rodné vsi a dojiždíš jen na zkoušky. Nedokázal jsem tě najít, až když jsi přijela ošetřit Punťu. Nevnímala jsi nic kromě toho psa. Pak už bylo lehké tě dohledat."
Zůstávám úplně zaražená. Využije toho, odsune stůl a vášnivě políbí. Jelikož se nebráním mne odvede k němu do ložnice. Připoutá tak jako tehdy v jeho podniku. Nikde nespěchá, užívá si každý  dotek, kousek mé kůže. Nemám pojem o čase, dlouho trvá než se propojí naše těla v jedno. To již mne nešetří, hodně tvrdě přiraží. Jsem hlasitá jako nikdy.

V Richardově náručí jsem byla jeho malá čubička, která poslouchala. Ve vesnici vážená, sebevědomá veterinářka, která dokáže snad vše uzdravit.V jeho podniku sebevědomá mrcha Sisi, která sama nebo za asistence dam(společnic), mužů( ochranka, sebranka,co dělala pořádky) trýznila fyzicky, sexuálně, psychicky nezbedníky podle toho jak Richard potřeboval. (O tom možná někdy jindy) Takto jsem vydržela rok poté jsem zatoužila po obyčejném životě. Ale opět mne osud zavedl k němu. Po nějaké době, začaly ve mne tikat biologické hodiny, což mi odmítal dát dítě. Odešla jsem, ale na rozloučenou mi řekl pokud se znova střetneme, že už mne nepustí a bude vše podle jeho pravidel. Nedokázala jsem si najít vhodného partnera pro mé budoucí dítě. Teď stojím před jeho domem, kde mě odvez Jiří. Nedal mi na vybranou. Richardovi jde o život. Do nemocnice ho vzít nemohou, kůlky a řezné rány mu ošetřil muž tzv řezník. Nikdo jiný nechtěl. My stačil pohled na Richarda a bylo mi jasné, že to zpackal. Rány se mu zanítili, některé prasklý. Všechny lidi jsem dala vyhodit a za pomocí Jirky na improvizovaném sále dala dohromady. Richard naštěstí nevěděl, kdo ho zachránil. Tudíž ani nechtěl uplatnit svou poslední větu.

Měsíc po téhle události se do města přistěhoval nový kolega. Z přátelské výpomoci se stal vztah. Rozuměly jsme si, ale má mysl byla pořád s Richardem. Michal aniž by věděl jednou rezervoval stůl na večeři. Richard seděl u druhého naproti. Naše pohledy se střetly. Když jsem potřebovala na toaletu šel za mnou. Počkal. Zatáhl do kanceláře, políbil, vyhrnul šaty, sobě sundal kalhoty, trenky a už jezdil v mých intimních útrobách, přitáhl za vlasy abych neměla šanci uniknout. Tak nějak oba jsme se potřebovaly, naším tělům chyběly. Možná to vyzní zlé vůči Michalovi, ale jeho pták nemá takové rozměry, aby mne naplnil celou i ze strany stěn. Navíc se mnou jedná jako s křehkou květinkou. Chyběl mi živočišný sex, proto i pode mnou zůstává malá kaluž.
Po uvolnění obou mi Richard zašeptá:
Potřebuji ať se vrátí Sisi, dost lidem otrnulo. Sama víš, jak jsem dopadl. Jiří mi nemusel říkat, žes byla u mě. Tvé stehy poznám na sto honů. Chtěl jsem tě nechat být, když máš partnera, ale nedokážu se ovládat. Políbí mne a odchází.

Dva týdny na to v jeho úkrytu opět se objevuje má postava oděná do šatu Sisi. Muži i ženy zblednou. Tak opět začíná můj dvojí život. Jen spořádaná,klidná zamilovaná veterinářka Tereza, druhý v posvětí nemilosrdná mrcha Sisi o kterém Michal neví.