Příjemné odpoledne.

Vážení přátelé mám tady další příběh který se mi před nedávnem stal. Tentokrát to nebyla schůzka s dominantní ženu která ráda šlape po lidech ale z kamarádkou kterou se už nějakou dobu znám. A taky je jediná z okolí kamarádu které jsem tohle své tajemství nečekaným způsobem prozradil. Trochu mám sice obavy aby to náhodou někomu neřekla snažím se to držet v tajnosti ale slíbila že si to nechá pro sebe. jenže ten den co se to stalo to bylo jinak. Kamarádka pracuje v hospodě a já jsem si tam zašel na pivo. Je to obyčejná ženská 43let měří asi 165cm a má 80kg. Takže klasická nijak nevýrazná. Až na to že se ráda hezky obléká. Seděl jsem v hospodě a popíjel a sledoval jí. Měla světlou halenku, tmavě modré upnuté rifle zespodu vyhrnuté nad kotníky, černé kotníkové ponožky a černé tenisky Nike. Celou dobu jsem jí hleděl na nohy a přemýšlel jaké by to od ní bylo se nechat pošlapat po břiše. S rostoucím počtem čárek na lístku se mi začal rodit v hlavě plán. Byl zrovna čas oběda a někteří lidé se pomalu začali ubírat domů. Ale zároveň ve mě rostla šílená nervozita kolem břicha mě lechtalo a dokonce jsem se i trochu klepal. Bylo to jak na objednávku že i dva poslední hosté odešli domů. A mě se úplně rozbušilo srdce. Asi si toho mého chování všimla protože se mě zeptala co jsem dneska takový nervózní. No polkl jsem a začal jsem se vyptávat jak se má a co nového a podobné kraviny. Povídali jsme si a já se snažil najít vhodné téma abych se jí mohl na to zeptat. Nakonec jsem se jí zeptal jestli už někdy někomu šlapala po břiše. Ona se zarazila a řekla že ne a kde jsem na takovou hloupost přišel. Tak jsem nakonec šel s pravdou ven. Ona se jen usmála a řekla ať jdu s ní vedle ať to náhodou nikdo neuvidí kdyby někdo přišel. Šli jsme tedy vedle do místnosti a já si lehl na zem.  Ještě mě upozornila že trochu přibrala že má 80 kilo. Nevadí odpověděl jsem. Tak mi botou odhrnula tričko a celou váhou mi stoupla na holé břicho. Přešlapovala mi po břiše že jsem ty podrážky cítil až moc a náramně jsem si to užíval. I na ní bylo vidět že jí to docela baví. V břiše mi to žbluňkalo a ona se tomu smála. Po patnácti minutách jsme toho museli nechat protože přes okno bylo vidět že jde někdo k hospodě. S báječným pocitem a bolavým břichem jsem se vracel domů. Ještě jsem jí napsal jestli by to šlo někdy zopakovat. Odepsala že pokud to půjde nemá s tím problém. Pak jsem jí ještě napsal co bude mít obuté příště. Mám se nechat překvapit. Nakonec vše dopadlo dobře kupodivu jsem s takovou reakci ani omylem nepočítal. A jsem moc rád že jsem našel tramplérku z blízkého okolí jelikož v našich zeměpisných končinách je tato praktika téměř neznámá a každý nemá to štěstí.