Mladá doktorka

Nemocnice většinou nebývají moc příjemná místa. Člověk tam tráví čas spíš z nutnosti a doufá, že ho pustí co nejdřív. A tady byla na předoperačním příjmu ještě k tomu doktorka, která se s nikým moc nemazala. Odměřená, taková břitva. Přitom mladinká hezká holka, dlouhé kučeravé havraní vlasy, štíhlá s pěkně klenutým zadečkem. Ta snad ještě nemohla být semletá všemi těmi nekonečnými směnami, a unavená od věcných nářků pacientů. Radkovi neušlo, že se o ní na chodbě i sestra se sanitářkou baví jako o pindě, která se po každém potřebuje vozit, a měla by si už konečně vrznout.

Radek už se docela dobře vzpamatoval ze zákroku, ale čas v nemocnici plynul hodně pozvolna, spíš se vlekl ve své nekonečné délce. Byl tam už několik dní, a televize ho omrzela už první večer. Aspoň, že je na pětce, samostatném pokoji, kde mohl kanály přepínat kam chtěl. Teď prožíval v pořadí šestý večer, a kromě ukrutné nudy už cítil strašlivou potřebu si zašukat. Nebo aspoň uvolnit všechno to napětí rukou. Tělo mu jasně dávalo najevo, kde je středobod jeho vesmíru, když z nemocničního pyžama uvolnil naběhlý klacek korunovaný sytě fialovým žaludem. Párkrát ho pohladil a cítil, že to dnes bude asi rychlé. Vtom zaťukání a bez počkání okamžitě otevřené dveře. Byla to ta mladinká doktorka, a byla evidentně hodně zaskočená, tak jen zalapala po dechu, zablekotala "pardon" a zabouchla dveře. "No do prdele, tohle bude průser," v duchu zaklel Radek. "A ještě mě z toho jejího kyselého ksichtu přešla chuť."

Kolem jedné nad ránem už je dávno po večerce, ale Radek měl ještě puštěnou televizi, potřeboval zahnat myšlenky na trapnost celé té situace. Vtom se ozvalo klepání. Tentokrát tiché, nesmělé. Do pokoje vstoupila doktorka, a Radek už si myslel, že bude mít malér kvůli nočnímu klidu nebo nedej bože kvůli večernímu incidentu. "Nemůžete spát?" zeptala se tiše. Radek jen lehce zavrtěl hlavou. "Chtěla jsem se omluvit, neměla jsem vstupovat tak rychle, ale vy..." přistoupila až k nemocničnímu lůžku, "tohle je přeci nepatřičné, aby..." zase nedořekla, a sáhla Radkovi rukou do rozkroku. Tam už se bujně zvedalo a tuhlo vše, co mohlo. Tahle krásná holka v bílém plášti se náhle tak plaše podívala Radkovi do očí, až si chvíli myslel, že si to snad rozmyslí. Proto radši přešel do akce. Chytil ji za ruku a přitáhl ji blíž k sobě. Vstal z postele a jemným pohybem, jako když ji hladí po ramenou, z ní sundal bílý plášť. Začal ji líbat a rukou proplétat její husté kudrnaté vlasy. Když ji líbal na krku, jemně zavzdychala. Z nesmělé holčičky se náhle stala zase ta rázná energická žena, kterou poprvé viděl na příjmu. Začala se překotně svlékat. Do přítmí pokoje vykoukly dvě malé pevné kozičky s tmavými terčíky kolem bradavek. "Na co čekáš?" sykla, a počala svlékat i Radka. Chytila mu rukou jeho napumpovaný penis. "Je úžasnej!" zašeptala a už ho ochutnávala po celé jeho délce. Tohle moc dlouho nevydrží, Radek zkoušel doktorku odsunout, ale ta se nedala, a tak celá jeho horká hustá dávka skončila v hrdle téhle divošky.

"Teď jsem na řadě já, neříkej, že nezvládneš ještě jedno kolo!" šibalsky na něj mrkla. Radek ji povalil na postel, roztáhl jí nohy a zabořil hlavu do vyholeného klína krásně vonícího vzrušením. "Jo, dělej!" vyjekla, zatímco on si pochutnával na její sladké šťávě. Když už si myslel, že ji přivede k vrcholu jazykem, mu odstrčila hlavu, předklonila se k plášti položenému na zemi, a z kapsy vyndala kondom. "Teď si mě vem zezadu!" přikázala. Radek na nic nečekal, opřel doktorku o zeď, a s nasazeným kondomem přirážel jako smyslů zbavený. Náhle ucítil, jak jí podklesávají kolena a celá se třese orgasmem. Viděl, jak se kouše do rtů. "Jooooo!" šeptem jako by zakřičela, vědoma si, že nesmí být moc hlučná. To vzrušení bylo šílené, Radek okamžitě začal cákat, jako o závod.

Když doktorka zavírala dveře od pokoje číslo 5, zašeptala s lehkým úsměvem. "Měli jsme tě propouštět už zítra, ale koukám, že si tě tu ještě chvíli necháme." Pak nasadila svůj odměřený výraz a odkráčela dlouhou chodbou vstříc noční směně v potemnělé spící nemocnici.