Bazén ,slunce a tajemství pod hladinou .

Je horký letní den. Voda se leskla, smích jejích kamarádek se odrážel od okrajů bazénu. A ona tam seděla – ve vysokých kalhotkách, tmavých brýlích a s pohledem, co se tě snažil ignorovat… a přitom tě hltala každým pohybem.

Tvářila se suverénně.
Mrcha, která má všechno pod kontrolou. Ale já viděl víc.
Jak se jí stáhne krk, když jí přejedu očima.
Jak stáhne kolena k sobě, když kolem projdu.
Jak hltá moje ruce, jak pozoruje moji čelist, když se napiju.

Ta malá šelmička toužila být zkrocena.

Bylo to zakázané. Ona byla mladá. Já o dvanáct let starší. A právě proto to chutnalo tak silně.

Když se kamarádky zvedly a šly dovnitř pro pití, zůstali jsme sami. Seděla na lehátku, tvář tvrdá, ale prsty svírala látku ručníku.
Věděla, že to přijde. A přesto nezvedla hlavu.

Přišel jsem k ní. Pomalu.
Stoupl jsem si těsně před ní a naklonil se.
„Podívej se na mě.“

Zvedla oči. Sklo brýlí jí klouzlo po nose. V jejím pohledu byl strach, napětí… a touha tak silná, že by tě porazila na kolena, kdyby nebyla svázaná vlastním egem.

„Vím, co chceš. A ty víš, že ti to dám jen tehdy, když si to zasloužíš.“

Jen přikývla. Jazykem si přejela přes ret, aniž by si to uvědomila.

Vtáhl jsem ji do vody. Beze slov.
V klidném stínu pod plachtou, kde nás nikdo neviděl.
Tiskla se ke stěně bazénu a já se za ni postavil.
Jednou rukou jsem jí přejel po bříšku, druhou po vnitřní straně stehna.
Zatajila dech.

Zasunul jsem prst. Hned, vlhce, hluboko. A ona se propnula.
Pak druhý. A dýchala už jako zvíře.
„To je nic,“ zašeptal jsem jí do ucha. „To, co dostaneš pak, si zapamatuješ na celý život.“

Vsunul jsem do ní svůj penis bez varování, silně, pevně, a přikryl jí ústa, protože vyjekla tak nahlas, až se sama lekla.
Tiskla se ke stěně, třásla se a její kundička pulzovala, mokrá, divoká, dráždivá.

Začala se propadat. Tělem jí prošel orgasmus tak silný, že se jí podlomila kolena.
Zaryla mi nehty do ramene, vzlykla pod rukou a tělem se jí prohnal proud rozkoše.

Ještě jsem v ní chvíli zůstal. Nehnul se. Dýchala těžce, úplně mimo.
Když jsem se odtáhl, otočila se ke mně s očima plnýma šoku.

„To… to bylo…“ nedořekla.

Jen jsem se na ni podíval, pousmál se… a odešel.

Nikdy mě už neviděla. Ale v hlavě ji to spaluje pokaždé, když zavře oči.
A vždycky znovu zvlhne. A nikdy, nikdy na to nezapomene.