Z pohledu ženy

Už několik měsíců jsem cítila, že v našem vztahu s manželem něco chybí. On mi to naznačoval – ty jeho náznaky o amatérských stránkách, o tom, jak by rád viděl, že se mi líbím jiným mužům. Nejdřív mě to šokovalo, ale pak... no, přiznávám, že mě to vzrušilo. Jsem Lenka, vysoká přes 185 cm, štíhlá jako, atraktivní MILFka s dlouhými nohami, pevnými prsy a bradavkami, které se vztyčují při sebemenším podnětu. Vím, že jsem sexy, a ta myšlenka, že by mě někdo jiný dostal k vrcholu.. to mě lákalo. Toužila jsem po něčem intenzivnějšímí.
Ten večer jsme se domluvili na klubu. Vyladila jsem se do zlaté skládané sukně, která se mi vlnila kolem nohou jako zlatý vodopád, a červené saténové halenky, co se mi obtáhla přes tělo a podtrhla každou křivku. Pod tím jsem měla luxusní krajkové červené kalhotky, které se mi vpíjely do kůže jako druhá vrstva touhy. Bradavky mi prosvítaly přes tenkou látku, tvrdé a vyzývavé, tak jsem si přehodila lehký svetr, aby to trochu zakryla. Dívala jsem se na sebe v zrcadle, upravovala vlasy, a už teď jsem cítila to lehké vzrušení, ten teplý pocit mezi nohama.
Cestou do klubu se smích mísil s touhou, která visela ve vzduchu. V klubu byla hlasitá hudba, světla pulzovala v rytmu basů, těla se tlačila na parketu, horko bylo nesnesitelné. Sundala jsem si svetr a najednou se mi ve světlech odrážela ta lesklá halenka, přes kterou se rýsovaly moje vztyčené bradavky, tvrdé jako diamanty. Cítila jsem pohledy okolí, jak mě to vzrušovalo – ten pocit. Seděli jsme u baru, popíjeli drinky, a pak se zjevil Petr. Byl o půl hlavy vyšší než já, což mě okouzlilo – při mé výšce takových chlápků není mnoho. Robustní, s tím mužným úsměvem, který sliboval problémy. Pozdravili jsme se, byl to manželův kolega, ale já cítila, že je v tom něco víc.
Zůstal nakonec s námi, objednal drink, kecali jsme o všem možném. Manžel občas zmizel na WC, nechal nás spolu tancovat. Petr mi začal lichotit – komplimenty o mé kráse, o tom, jak mi ta sukně sluší, jak vypadám jako hvězda. "Ty oči, ty nohy... jsi jako sen, který se mi zdá přímo tady," šeptal mi do ucha, jeho hlas hluboký a svůdný, dech na mém krku mi způsoboval husí kůži. Smála jsem se: "To nemůžeš říkat, jsem vdaná," odpovídala jsem s ruměncem, ale moje oči zářily. Nevzdával to, šeptal mi do ucha, jak jsem sexy, jak by mě rád viděl tančit jen pro sebe, jak si představuje, co by se mnou dělal, kdybychom byli sami. "Víš, jak bych tě rozmazlil... pomalu, jemně, až bys prosila o víc," pokračoval, jeho slova jako med, který mě pomalu obaloval. Doteky se stávaly důvěrnějšími: nejdřív letmý stisk ruky, pak dlaň na rameni. "Ne, prosím, to nemůžeme," zašeptala jsem, ale on se jen usmál: "Víš, že to chceš, cítím to na tobě."
Pak přišel tanec – ploužák, vzal mě za ruku, přitáhl si mě blízko. Odtancoval se mnou do části, kde nás manžel neviděl. Tam mě přitiskl ke zdi, líbal na krk, jazykem přejížděl po kůži, jednou rukou mi drtil prso přes saténovou halenku, cítila jsem, jak mačká mou tvrdou bradavku, točí ji mezi prsty. Kroutila jsem se: "Tohle nemůžeme," zašeptala jsem, ale moje tělo se tisklo k němu blíž, touha mě zaplavovala. "Jen trochu, nikdo to neuvidí... jsi tak krásná, nech mě tě ochutnat," sváděl mě dál, ruce klouzaly níž. Po chvíli jsme se vrátili, jako by nic, ale moje dech byl zrychlený, oči lesklé touhou, halenka se mi lepila na kůži a bradavky trčely ještě víc.
Pak se ke mně tlačil zezadu u baru, cítila jsem jak mu stojí péro, jeho tělo přitisknuté k mému, rty jemně na krku v rychlé puse, ruce kolem pasu, občas sklouzly na prsa nebo zadek, mačkaly přes látku. Smála jsem se: "Tohle je moc, přestaň." Ale on se jen usmál: "Cítím, jak se ti to líbí, tvé tělo mi to říká." Když manžel zmizel na WC, seděli jsme blízko sebe – Petr měl ruku přehozenou přes rameno, druhou na mém stehně pod sukní, nakláněl se ke mně, šeptal do ucha. Jak se vrátil manžel, odtáhl se, ale vzduch byl nabitý napětím. Pak jsem šla na WC a uvědomila si, jak jsem mokrá – myslela jsem, že jsem se počůrala, ale bylo to od vzrušení. Chvíli jsem přemýšlela, že si to tam udělám sama, prsty pod těmi promočenými kalhotkami, ale v tom prostředí jsem to nedala. Kalhotky byly skoro průhledné od mé šťávy – tak mě ty doteky a flirt vzrušily, že se moje tělo samo připravovalo.
Když jsme měli jít domů, vzpírala jsem se – bavila jsem se, nechtěla končit. Petr navrhl, že půjdeme k němu na kafe, že dá manželovi nějaké papíry do práce. Souhlasila jsem. Přijel Bolt – dodávka, Petr mě vtáhl dozadu, manžel si sedl dopředu. Nejdřív jsme se smáli, že tam můžeme ležet, kolik je místa, a že na nás nevidí. Smích se změnil v šepot, pak sténání – jen hrajeme říkám, aby jsme manžela provokovali. Chtěli jsme, ať řidič zhlasí rádio, že budeme řádit. Slyšela jsem manžela říct řidiči suše: "To je moje žena." Petr se ale opravdu dostal rukou pod sukni, na ty mokré kalhotky, prohmatával je, zjistil, jak jsem promočená. "Vidíš, jak jsi mokrá pro mě," zašeptal, a já: "Tohle je chyba," ale on: "Jen na chvíli, nech mě tě rozmazlit, víš, že to potřebuješ." Začal mě dráždit na klitorisu krouživými pohyby, kroutila jsem se, pak mě na chvíli prstil, prsty hluboko ve mně. "Prosím, ne, " zašeptala jsem, ale tělo se mi třáslo touhou. Hudba se zhlasila a já mohla hlasitěji vyjádřit slast – byla jsem tak vzrušená, na hraně orgasmu.
Když jsme dorazili k Petrovi, manžel šel na WC. Petr se na mě vrhl hned, jak jsme vešli – vzal mě do pokoje, rukou pod sukni, dráždil mě přes promočené kalhotky, pak pod nimi. Věděl, jak najít klitoris, polechtat ho, vydráždit mě, dokud jsem nezačala prosit. Dala jsem jednu nohu na pohovku, abych se mu nastavila, chtěla jsem ty prsty hlouběji. Otočil mě, předklonil nad pohovku, stáhl sukni na zem, pohladil prsty přes kalhotky mou kundičku, zatlačil na ni ,přes ty červené, teď průsvitné kalhotky musela být vidět celá moje kundička. Odhrnul je, přejel penisem nahoru a dolů, aby ho namočil, a zasunul – jeho velký penis mě naplnil jako nikdo nikdy, cítila jsem každý centimetr, rozkoš mě zaplavovala. "Prosím, ne tak rychle, tohle je příliš," zašeptala jsem, ale on mě držel pevně: "Uvolni se," zůstal ve mně bez pohybu, chytil mě za ruce, mírně mě postavil a začal přirážet pomalu.
Za minutu, jsem se udělala – celé tělo se mi třáslo, zařvala jsem hlubokým stenem, nohy se podlamovaly. Petr mě držel, aby jsem nespadla, počkal chvíli a pak pokračoval – šukal mě dál, pomalu a pak rychleji, občas rukou na klitorisu, druhou na prsou přes halenku, kterou jsem za celou dobu nesundala. Byli jsme oba mokří od potu, moje halenka se promočila jako kalhotky. Měl ho opravdu velkého, tlustého, a tu výdrž – to mě dostávalo. Měnili jsme polohy: zezadu, kde mě držel za boky, bušil do mě, kalhotky odhrnuté, halenka se mi lepila na tělo, bradavky trčely; pak mě otočil na bok na pohovku, šukal mě z boku, dvěma prsty dráždil klitoris, druhou rukou mačkal prsa přes látku, líbal na krk. "Pomalu, prosím," zašeptala jsem, ale on: "Cítíš, jak tě to baví, nech se." Pak mě prstil, prsty hluboko, dokud jsem nezařvala znovu – druhý orgasmus mě zasáhl jako vlna, tělo se třáslo, ale tentokrát to bylo jiné: probudila se ve mně divoká chuť, náhlá touha po víc, jako bych se proměnila v děvku, která chce jen šukat. "Jo, dělej to tvrději, prosím, víc!" zašeptala jsem, moje bránění se změnilo v prosby, tiskla jsem se k němu, kroutila boky, chtěla ho hlouběji.
Teď už jsem se rozjela naplno – prosila o tvrdší přírazy, chtěla, aby mě bral zezadu jako děvku, mačkal prsa, prstil mě zároveň prstem v análu, zatímco mě šukal, a křičela: "Jo, víc, nenechávej mě čekat!" Líbal mě, jazykem v ústech, zatímco mě šukal v misionáři, nohy mi roztáhl široko, kalhotky stále na mně, jen stranou; já na něm – sedla jsem si na něj, pomalu se spouštěla na ten velký penis, cítila, jak mě plní, kroutila boky, on mě držel za zadek, mačkal přes kalhotky; když jsem ho kouřila, klečela před ním, ústy kolem toho tlustého péra, olizovala ho, saála, on mě chytil za vlasy a řídil rytmus. Asi hodinu to trvalo, dokud jsme neodpadli – já stále v těch promočených kalhotkách a saténové halence, celá ulepená, mokrá od potu a mých šťáv, měla jsem několik orgasmů, u každého jsem řvala, třepala se celým tělem. Byla jsem tak uvolněná. Ležela jsem tam a teprve si uvědomila že to celé sleduje manžel, Petr vstal, nalil si vodu a šel k manželovi: "Tak co, spokojenost?" Otevřela jsem oči, nechápala, ale kývla jsem hlavou i když ten dotaz nebyl na mě, dech ještě zrychlený. "Dám ti číslo, kotě řekl Petr, a toho svýho sem už ale neber." A já zase kývla – ta divoká rozkoš, kterou jsem si užila každou sekundu.