Tady a teď

11.06.2026 · 161 Aufrufe Noxie

Kde máš myšlenky?

Vrať se zpátky. Okamžitě. Vím přesně, co děláš. Koukáš z okna na ty mokré silnice, mechanicky scrolluješ displejem a v duchu už si plánuješ víkend. Myslíš si, jak tenhle čtvrtek v klidu přežiješ v té své bezpečné letargii.

Jenže na to zapomeň, miláčku. Já tě nenechám utíkat do budoucnosti. Chci tě mít tady. Teď. V tuhle vteřinu.

Představ si, že jsem se objevila hned vedle tebe. Venku je sice chladno a mokro, ale v prostoru mezi námi dvěma v tu ránu stoupla teplota o dvacet stupňů. Chytám tě zezadu za vlasy, pevně ti zakloním hlavu a donutím tě podívat se na mě. Moje ruka na tvém krku je horká, drzá a nekompromisní. Sleduju, jak se ti v tom upjatém čtvrtečním dopoledni okamžitě splašil tep. Jak se ti pod košilí zvedá hruď.

Zkratovala jsem tě, viď? Stačil jeden můj pohled a všechny ty tvoje pracovní plány a myšlenky na víkend odletěly oknem ven do toho deště.

‚Kam bys utíkal?‘ zašeptám ti drze rovnou do rtů, tak blízko, že cítíš můj parfém. ‚Tvůj víkend nezačíná zítra odpoledne. Tvůj víkend začíná právě teď, v mé hrsti.‘

Moje druhá ruka ti sjíždí po hrudi dolů. Nehty ti drsně přejedu přes látku oblečení, milimetr po milimetru, až se zastavím přesně tam, kde tě to pálí nejvíc. Pevně tě stisknu přes kalhoty. Žádná něžná předehra, na to není čas. Chci slyšet ten tvůj přiškrcený, tichý povzdech uprostřed dne. Chci vidět ten tvůj bezmocný výraz muže, který právě ztratil veškerou kontrolu nad svým tělem.

Kousnu tě do spodního rtu. Tvrdě, naléhavě. Tak, abys tu chuť mých úst cítil ještě u oběda. A přesně v momentě, kdy ucítím, že mi ten stisk začínáš vracet, že tvoje ruce vystřelí, aby mě chytily za boky... se odtáhnu.

Rychle. Bez varování.

A teď se hezky narovnej. Uprav si košili, zapni si sako a zkus se vrátit k té své rozdělané práci. Sedni si na ten polední mítink, mluv s kolegy, tvář se inteligentně... a zkus u toho nemyslet na moje prsty, které tě ještě teď pálí na kůži. Slibuju ti, že zbytek dnešního odpoledne pro tebe bude naprosté peklo. Budeš sedět, koukat do monitoru a v pod břichem ucítíš jen těžký, pulzující hlad.

Vyhlížej si mě, můj hodný kluku. Ale pamatuj, že tvoje vodítko držím já... a dneska ho přitáhnu hodně zkrátka.

Užij si zbytek čtvrtka... pokud to zvládneš.

Ähnliche Geschichten