Jmenuji se Max F. a jsem šmírák

Úplně na úvod bych chtěl říct, že autor, co toto píše je naprostý amatér a je to jeho první soft povídka. Tak prosím buďte shovívaví, zejména i češtině, jakou je to napsané.

Ahoj čtenáři, jmenuji se Max F. a jsem úchyl..
Teda aspoň si to o sobě myslím, hádám, že by se našlo spousta jiných lidí, co by řeklo, že nevím, o čem mluvím nebo že urážím všechny úchyly. Já si jen uvědomuji, že to, o čem přemýšlím a co dělám, není rozhodně normální. Chci ti nabídnout příběhy, které se mi staly nebo o kterých sním. Jsem úchylák - nosná témata jsou šmírování, provokování, masturbace, veřejný prostor a něco by se našlo i z dominance/submise. Jestli tě tohle láká a budeš pokračovat ve čtení a na konci shledáš, že tě to něčím zaujalo, napiš autorovi, bude rád, znám ho.

Tak ještě jednou, jmenuji se Max F., teď by hodil filmová prostřih na medailonek o mé osobě - stále mladý, perspektivní muž, který si na nic nemůže stěžovat. Tedy až na pár. Je mi 35 let a necítím se být odepsaný, jen někdy trochu unavený životem a zřejmě to má dopad i na moje sebevědomí, které není tam, kde by mělo být. jsem vyšší než většina mužů, nemám plešku ani kouty, na to jsem patřičně hrdý, ale postavou nejsem žádný svalovec. Neposiluji, neběhám-bolí mě kolena, neudržuji se cíleně s tím, že bych muset dřít. Denně, kromě jednoho dne v týdnu, cvičím jógu-žádná protahovačka, leje ze mě, umírám během cvičení, ale na konci je to slastný pocit, takže ve výsledku to, že nemám svaly úplně neznamená, že nemám pěkné tělo (a tady jsem si vybral svoji dávku sebevědomí tak na dva měsíce dopředu:) Bydlím v normálním činžáku v Praze. Výhodou bydlení v činžáku znám už z puberty - koukat o víkendu večer, v noci z okna, jestli náhodou nezahlídnu nahou sousedku v okně. Měl jsem dokonce bodový systém, kdy pomyslné body získávaly domácnosti, které nezatahovaly závěsy nebo je měly propustné. Mně to hrozně vzrušovalo, zahlédnout někoho ve spodním prádle. Těšil jsem se na tyhle chvilky, kdy jsem u toho masturboval a zažíval tak vzrušivé chvíle, ze kterých jsem se ještě chvíli klepal po tom, co jsem se udělal. No, a to mi zůstalo do dneška. Večer instinktivně koukám z okna, jestli někoho zahlídnu. Skoro naproti mně bydlí mladý pár, ona nic moc, on podělanej hipík. Ale mají body, že odkrývají záclonu a je k nim krásně vidět. A v létě ona chodí ráda nahá, stihnu ji jen, než dojde z koupelny do pokoje u okna vypnout vypínač. I když není bůhvíco a na ulici bych si jí zřejmě ani nevšiml, připravila mi už pár pěkných orgasmů. Asi o mně ani neví, ale je mi to šumák. Jinak nikde nic, o patro výš nevidím, o patro níž je ubytovna pro ruský dělníky. Co je ale nejzajímavější je okno přímo naproti mně. Nedávno se tam nastěhovaly tři mladé holky, asi studentky.

O nich třeba příště. Dnes vám chci říct moji příhodu z práce. Pracuji v korporaci jako účetní. Meeting-brífink-reporting, stále dokola. Sedíme v jedné administrativní budově a člověk si tu připadá jak v anonymním městečku, v podstatě nemáte stálé kolegy, pořád se tu někdo točí, sotva se pozdravíte. Sedím na předposledním patře, úplně vzadu u delšího ale o to užšího stolu, který je bohužel pro dva, mezi mnou a tím druhým je ledabylá nízká clona, takže na toho druhého více méně stejně uvidíte. Většinou si oproti mně sedne obstarožní týpek, který svým parfémem přehluší i odér z fritéz v kantýně a se kterým se tak maximálně kopnu pod stolem. Státní vlajky jsem vyvěsil, když přišla nějaká stážistka. A Když přišla v sukni, k vlajkám jsem připojil i ohňostroj - byl to opravdu svátek. Po dvou týdnech, kdy jsem se s nikým pod stolem nepokopal přišla změna - na místo se posadila mladá zřejmě stážistka, poté jsem se dozvěděl, že žádná stážistka, ale externistka na úpravu interních procesů, která bude sedět naproti mně celý měsíc. Říkal jsem jí Miss Kris. Můj přístup se vůbec nezměnil. Na druhou stranu musím říct, že s každým příchodem se mi zvedl krevní tlak. Ladilo všechno, krásné dlouhé nohy jí dávaly zbraň hromadného ničení mužských představ. Nikdy jsem neměl slabost pro brunetky, ale tohle byla úplně jiná liga. Věkem si myslím tak 30, plus mínus. Celý ten “balíček”, který mi zvedal krevní tlak dokresloval to, že byla velmi příjemná, velice sympatická. Asi poznáte ten pocit, že se někomu propadáte do očí, protože vás vtahuje do sebe. Víc jí popisovat asi nemá smysle, stejně si každý udělá představu sám. Za začátku jsem byl velice nepřístupný, i když jsem působil roztěkaně, snažil jsem si udržet svoji roli („mě něco takovýho jako je tvoje postava a svůdný pohled nerozhází, holčičko“). Ale nedařilo se mi to. Ujížděly mi oči přes paraván v domnění, že jsem nenápadný. Pokud vstala a šla do kuchyňky, vždy jsem se otočil na židli, jako že něco hledám, jen abych mohl vidět její krásný zadeček. Když měla kalhoty, byly vidět i obrysy kalhotek. Tohle jsou bezva momenty, který chlapovi jako mně dávají ingredience pro moje představy, které způsobují pocity jako jídlo ze skvělé restaurace. Ale i ona byla velmi ostrá, nedostupná, neosobní, nemluvná. Říkal jsem si, ale co, aspoň že mi její parfém voní, furt lepší než nějaký obstarožní strejda. Takhle jsme kolem sebe fungovali – „Dobrý den-dobrý, Kávu? Ne díky, Naschle zítra.“ Jak ubíhaly první dny, trošku se otrkávala, uměla se krásně oblékat. Nechápu, že pro to má někdo takový cit. Opakuji se, ale všechno ladilo, ale vždy to mělo nádech vyzývavosti. Zvláště ten den, když přišla v kratších šatičkách. Na první pohled business look, ale ne, když jsem ji viděl její tělo a její opálené saténové nohy, jak švihaly vzduchem, všechny business smysly se mi vypnuly. Byla nepřehlédnutelná. Jak se postavila a uslyšel jsem klapot lodiček, okamžitě se mě zmocnily hrozné chutě a představy - jaké má dnes asi kalhotky, co má pod nimi, jaké to musí být když se svléká, jak vypadá jen v kalhotkách, jaké by to s ní muselo být? Opakovaně vstávala a vracela se ke stolu. Napadl mě plán, popadly mě voyeurské choutky - až bude u stolu, spadne mi tužka. Ta tužka mi padala tak často, že i já sám jsem se musel brzdit. Bohužel častokrát se stalo, že měla nohu přes nohu. Takže 0 zajímavého pro mě. Ale našly se chvíle, kdy jsem napjatě čekal, kdy bude vstávat a v tu chvíli mi spadla tužka. Bušilo mi srdce a byl jsem vzrušený jak malý kluk, když jsem uviděl mezi nohama kousek krásných černých kalhotek. Celkem to neuhlídala a dala mi tak prostor, abych viděl víc než by si asi přála. Ani nedokázaly zakrýt celý klín. Byl to mžik, ale bylo vidět jak jsou průsvitné. To je ono, dostal jsem ji! S Jídlem roste ale chuť, povedlo se mi to ještě dvakrát. Všechno to mělo ale za následek to, že jsem musel odejít na záchod. Ještě se mi to v práci nestalo, ale stál mi tak moc, že jsem si na něho musel sáhnout. Brněly mě prsty vzrušením, že mě mohla načapat a já jsem to zvládl. Jak blízko jsem byl od toho, abych viděl její kundičku. Vrátil jsem se na místo s pocitem jako, když se provinilý teenager se vrátí domů a dělá před rodiči jakože nic a jen čeká, kdy se to na něj provalí. Dýchal jsem těžce, přerývavě, ve spánkách mi pulzovala krev, ale navenek jsem se stále snažil držet roli drsného účetního. Zakázal jsem si na to myslet, ale nešlo to, naštěstí mě z toho vzrušení vytrhl email od nadřízeného, do kterého jsem se ponořil. Blížil se čas našeho “Naschle zítra” a mě napadlo, že si zopakuji padání tužky ještě jednou. Asi bych se toho nenabažil, a ještě s vědomím toho, že to dělám tajně. K “Tak já to balím. Naschle zítra” připojila cuknutí koutku, které mně teda cuklo mezi nohama. Odpověděl jsem, ale bohužel v tu chvíli mi spadla tužka na zem, pro kterou jsem se musel sehnout. Asi jsem to neměl dělat, ještě seděla, ovšem já jsem zůstal jak opařený, tentokrát na sobě žádné kalhotky neměla. Lehce rozevřela nohy od sebe a poté vstala. Viděl jsem všechno, co bych si vždy přál vidět. Já jsem oněměl, nebyl jsem schopný odpovědět na její opětovné rozloučení. Přehodila kabát a odešla, já jsem to ještě před počítačem dělajíc, že pracuji, rozdýchával asi půl hodiny, pořád jsem si přemítal, jak se napnula sukýnka, lehce se jí rozevřely nohy a jak bylo vidět vše jak na podnose. Myslel jsem si to správně, z předešlého zážitku jsem si myslel, že není úplně vyholená. A ono opravdu, čekal mě krásný širší klínek chloupků. Krása, v tu chvíli mě ale sekly otázky, co se to vlastně stalo, proč? Zřejmě má s někým schůzku. No, tak to se někdo má. Spouštěla se mi další vlna představ, kterou jsem musel ukončit opět na záchodě. Vyklidněný jsem se chystal odejít z práce, zaklapl jsem počítač a chystal se ho dát do tašky. Jak jsem rozepl kapsu, našel jsem uvnitř ony černé kalhotky. Sakra! Všechno mi docvaklo! Ví to!

Milý čtenáři a ještě lépe čtenářko, jestli Tě příběh zaujal, můžeš autorovi něco napsat. Klidně i to, jak by se podle tebe měl příběh vyvíjet.