Krásná lež

03.04.2019 · 1.303 Aufrufe Andreika

Tehdy, kdy jsme spolu, tak jako tajemný východ slunce, chci tě políbit, chci ti propadnout... A dnes smím.
Ze zadu se přiblížím, ochočím si tvůj dech jemným zataháním za vlasy.
Je ti v očích znát překvapené nepochopení situace, když ti polibkem zabráním mluvit.
Nakloním se ti k uchu, když horkým dechem vydechnu jednu větu jak jedno slovo.
"To byl apríl. "
Krásná lež.
Tebe ale nezastaví.
Chytneš mne, po chvilce zkoumání mé tváře, za vlasy, a přitáhneš si mne k polibku. Tvrdě si dobýváš území mých úst. Tvá kancelářská židle zůstává pozapomenuta, když se zvedneš, jsi vyšší než já.
Bez hlesu mne donutíš kleknout si.
Jak se to mohlo takhle zvrtnout? Přemýšlím, s dechem v hrdle. Ruce mi svážeš za zády ruce izolepou ze stolu. Rozepínáš knoflíček po knoflíčku mou košili. Beze slova.
Měla bych něco říct, měla bych se bránit, ale... Nechci.
A ty, ty si hraješ s mými prsy, s mými čnějícími bradavkami, když matně lapu po dechu. Miluji každý dotek, který mi náhle dáváš.
Lehce mě přes ně plácneš. Podíváš se mi do očí, šibalský úsměv ve tváři.
Takhle jsem tě ještě neviděla. Trochu se bojím. Sundáš šálu z krku, a zavážeš mi oči. Voní po tobě, probleskne mi hlavou. Stále beze slov. Slyším jen máloco, šála mi zakrývá uši. Náhle cítím tvou ruku kolem úst.
Odděluješ mé rty.
Poslušně plním nevyřčený příkaz. Zajedeš mi prsty hlouběji do úst. Cucám a olizuji tvůj ukazováček a prostředníček. Náhle je nahradíš něčím větším, teplým, měkkým. Zarazíš své mužství u mých rtů. Slyším jak začínáš něco říkat. Lehce se odtahuješ, mučivě pomalu, když se nakloním, a vezmu tě do úst. Teď si to nesmíš rozmyslet.
Pečlivě se starám o tvůj úd, když vzdycháš.
Po chvíli se odsuneš, zabručím lehce frustrací, ale ty mi pomůžeš se zvednout. Rozepínáš mi nerozhodnými pohyby kalhoty. Vzdychnu, když tvé prsty narazí na vlhkost mých kalhotek. Potěšeně zamručíš a dráždíš mě dál.
Shrneš mi kalhotky a opřeš mne o stůl.
Laskáš mé pozadí, a zkusmo si hraješ s oběma dírkama... Vzdychám, tak akorát, aby nás neslyšeli ve vedlejších kancelářích. Nevím, co přesně to je, ale po chvíli cítím něco studeného na svém zadním vchodu. Začneš mne připravovat. Když druhou rukou zašátráš, a zjistíš, jak jsem vlhká, s novým odhodláním pokračuješ.
Když se zdá dostatečně široká, cítím na vstupu nějaký cizí předmět. Nedokáži říci co.
Náhle,aniž bych měla moc času na zkoumání situace, mám obě dírky naplněné.
Krásný pocit.
Jezdíš ve mně tam a zpátky. Miluji to, jak moc jsem roztažená.
Jednou rukou držíš cizí předmět ve mně, a druhou hmatáš po mém klitorisu... Nikdy jsem se tak rychle neudělala...
Ne tak, jako, teď, když se uděláš ty do mě.
Na chvíli mě sevřeš do náručí, a pak odstoupíš, vytáhneš ze mě vše, a ubrouskem mě otřeš.
Opatrně. Pečlivě.
Zapneš mi kalhoty, vysvobodíš ruce, a nakonec začneš košili. Já sotva stojím na nohou.
Pak se nakloníš k mému uchu, a špitáš: "Nemám rád tvé vtipy".
Jen stěží že sebe vysoká odpověď.
"Už se to nestane."
Krásná lež.

Ähnliche Geschichten