Královna večera...to určitě.

"V 19h u mě, ten pár může dneska" čtu sms a mrknu na čas, je pět a já mám ještě cestu domů z práce, sprcha, oholit bobra, tak to stěží stíhám. "19.15 aspoň, dřív to nedám" píšu a odpověď "tak gumuj!!!" mě fakt pobaví. Jojo, s tímhle týpkem jsme si docela kápli do noty, ujetí na podobné věci a schopní se u našich čuňačinek hodně dobře pobavit...když je člověk zadaný, je výhoda mít milence, který miluje krvavé večírky...
Cestu domů gumuju, hodím sprchu, natahuju jen samodržky, minisukni a tílko zvané kozy ven - velmi praktické, když se neví, co se bude dít - a gumuju na místo určení. V 19.07 dostanu zdupec za zpoždění a frčíme do Vsetína. Cestou vyzvídám, co jsou zač naši hostitelé a neubráním se, abych u toho kolegu neosáhavala. Zastavujeme u domečku na okraji Vsetína a vítá nás celkem sympatický kluk, přijetí vřelé a já se ptám na královnu večera, jak jsem si ji v duchu překřtila, čert ví, proč to dělám. "Čeká uvnitř" mrkne na mě spiklenecky a my s Petou si vyměníme nažhavený pohled. Oběma nám svítí vzrušením oči, vím jistě, že v břiše oba cítíme ty samé motýlky. Seznámení je pro mě nepříjemným osvěžením, snad až chladnou sprchou: má královna večera nás přivítá ve starých teplácích a tílku, ale co je horší, na můj stisk není odpověď. Pusa se taky nekonala, přitom jsem měla takovou chuť jí zajet rukou do vlasů a něžně políbit na rty a přivonět ke krku, pošeptat jí, jak je krásná... V jejím letmém pohledu nebyl zájem. Petr viděl mé zklamání, přestože jsem se snažila nedat nic najevo, a když jsme přijali místo u stolu, objal mě kolem pasu, políbil na tvář a povzbudivě zašeptal "to bude dobrý, uvidíš" a mně se vrátila barva do tváře. Oukej, tak ještě to zkusím. Ale mé oči nedokážou najít ty její, oznámí nám, že ještě musí pověsit prádlo a o mě nezavadí pohledem. Její přítel u nás zůstává sedět vedle mě a královna odchází, věnujeme tedy pozornost jemu. Nese to statečně a debata nabírá erotický spád, Petr mi bez varování stáhne výstřih tílka a začíná mě hladit. "Líbí se Ti její kozičky?" ptá se našeho spolubojovnika a nabízí mě jak lacinou couru. "Sáhni si" beru jeho ruku a hladím si s ní ztuhlé bradavky, vzápětí zapojuje rty a já si s pomocí Petra vyhrnuju sukni a on mi to začíná dělat prsty. "Potřebuješ ucpat pusu" říká pan domácí, když už hlasitě sténám a vytahuje ocas, nezdržuju se a rovnou ho polykám, Petr mi přidržuje hlavu a dělá mi to tak, jak to zbožňuju, slyším, jak je vzrušený z mého orgasmu a vzápětí dostávám dávku semene do pusy, což umocňuje mé rozpoložení. Zato rozpoložení na kuchyňské lavici není moc pohodlné a tak se rozhodnu najít to princátko, prý ji najdu v koupelně na konci chodby. Tam že se dá i kouřit. Když se soukám z lavice, chvíli se zdržím na Petovi a vášnivě ho líbám za ten úžasný orgasmus. Poplácá mě po zadku a říká "běž zkontrolovat tu naší panimamu" a já bych mu liskla za tuhle větu, to on moc dobře ví a potutelně se kření. Princátko nacházím ke svému nadšení ve vaně a s horko udržitelnou vážnou tváří se ptám, jestli nechce umýt záda. Nechce. Ale zakouřit si klidně můžu. Perfekt, dík... Řeči o ničem nemají ani trochu jiskru a jdu dát další cigáro ven, ať se uklidním, hlavou mi však víří představy, které jsem měla o dnešním večeru. Najednou slyším zdáli hrozný hukot motoru a naklonim se přes plot. Kamion v úseku 40km/h si to valí na plný výkon, já jen roztáhnu ruce, jako "jsi debil?", kabát se rozevře a kamion zpomalí, já si říkám, dobře, nejsi takový debil, ale než dokouřím, slyším, jak se vrací. Otočil se na kruháči a courá se zpět, u plotu,kde mě zahlédl zpomaluje úplně. Uviděla jsem jeho obličej a usmáli jsme se na sebe, típla jsem cigáro a radši zapadla dovnitř. Odraz v zrcadle mi to objasňuje, povyhrnutá mini sukně je pár cenťáků nad koncem punčoch a výstřih fakt hluboko. Napadá mě, co by se dělo, přisednout do kabiny a jet bůhví kam, to mohl být zajímavý večírek, mít na to koule. Možný adrenalinový zážitek byl vítanou vzpruhou, vracím se k pánům, kteří stále ještě sedí sami v kuchyni, bože, dík za tu vzpruhu. A najednou vchází princátko, ručník na sobě i na hlavě, jsme přesunuti do ložnice, kde se ale nestane nic, co bychom očekávali. Pán domu si lehne na postel a princátko kolem, tu s hřebenem, tu s prádlem " to musím ještě poskládat". Nakonec se zastaví u kompu, že si něco pustíme. Jdu k ní, prsty zlehoučka přejedu po šíji " mohu se tě dotýkat" šeptám a vyčkávám. Petr stojí kousek od dveří a i na něm vidím, že ho přechází trpělivost. Žena odpoví něco nesmyslného a můj kolega mi bere slova z úst " tak si tady dodělejte to prádlo a my mízíme, zdarec. Vypadnem ve vteřině, zbyde po nás díra v blátě. V autě si velmi neslušně a nahlas ulevuju, po minutě mě to přejde a sápu se po Petrově ocasu, ten se směje, ze jemu ta jeho asi nekouří, tak to řeší takhle a to už mi taky tečou slzy smíchy, za chvíli to jsou slzy jak se dusím jeho úžasným čurákem a s maximálním vzrušením nasávám jeho vyvrcholení. Zastavujeme na chcaní přímo vedle nějakého kamionu. Vrací se mi obraz starý ani ne hodinu. "Pojď si zašukat" lákám kolegu, ale ten s pohledem na kamion odmítá. "To přece nevadí, i kdyby se přidal" melu přiopilá a hlavně zase vzrušená. "Sedej, jedem" zamračeně poslechnu a on se mi směje, vyrážíme k domovu a hlavně na panáka, tyhle výlety se musí někdy vydatně zapít...