Zpověď 08

„Proč u vás nezůstal, když – jak říkáte – vás chce? To je nějaké divné,“ ptala se dál Klárka,
„My se milujeme, určitě přijde! Vždycky ke mně přišel, když jsem mu zavolala.“
„Ale teď to tak nebylo, byla jste přece u Romana doma. Volala jste mu a on nepřišel.“
„Byla jsem u něj doma jen za dveřma, ale neotevřel mi. Asi tam byl s tou blonďatou štětkou. Do postele po ní bych teda nikdy nešla. Roman mi zavolal sám. A hned za mnou přišel.“
„Teď mi řekněte pravdu Simono. Když s vámi mluvil, říkal, že si vezme tašku a zůstane s vámi?“
„To mi neříkal. Ale určitě to plánoval a chtěl mě překvapit.“
„Já to shrnu. Odešel, přestože jste měli úžasný sex. Odešel, i když měl s sebou tašku s věcmi. Jaká to byla taška?“
„Přestaňte mě otravovat s nějakou praštěnou taškou! Měl v ní věci a chtěl si je u mě nechat. Prostě taška na oblečení.“
„Jenom mě zajímá ta vaše schůzka. V kolik hodin jste se potkali, pamatujete si?“
Nejraději bych z auta utekl. Byl jsem ale úplně paralyzovaný. Nemohl jsem do hovoru zasahovat, měl jsem úplně sucho v krku. Klárka se sice snažila vést rozhovor směrem, který by mě za jiných okolností snad i očistil, ovšem důkazy byly v tomto případě zcela jasné.
„Já si pamatuju úplně přesně jenom kdy odešel. Počkejte, kdy přišel poznám podle mobilu. Už jsem to našla. Volal mi ve tři čtvrtě na jednu. Tak byl u mě před půl druhou. To se na mě hned vrhnul. S milováním jsme skončili hezky pozdě. On mě totiž opravdu miluje a může se mnou klidně pětkrát za sebou. I víckrát. Když jsem už nemohla, a leželi jsme na posteli, tak jsem pustila televizi. Na ČT24 akorát začali dávat pořad Z metropole, a to je v sobotu vždycky po půl páté. To se začal pomalu oblékat a pak odešel.“

To se mi snad jen zdá! Simona je fakt úplně pitomá! Tak moc si vymýšlí, že mě svým přeháněním dokonale zachránila! Auto se muselo pořádně otřást nárazem toho tunového balvanu, který mi právě spadl ze srdce.
„Simono, tak z toho, co jste mi teď napovídala, vám nevěřím ani slovo.“
„Je to pravda! Roman mě miluje! A jestli ho nenecháš na pokoji, tak ti taky udělám ze života peklo, ty couro! Já mám prostředky, jak si tě najít!“
„Rozmyslete si to. Jsem právník, a tohle je vyhrožování. Roman mi ukazoval, jak často voláte a posíláte smsky. To je trestný čin, stalking, a za to vás nechám zavřít!“
„Krávo,“ zařvala do telefonu Simona a přerušila hovor.
Snažil jsem se uklidnit a čekal, jak bude Simona reagovat.

„Co mi k tomu řekneš, Romane?“
„Jak řekla, že má důkazy, že jsem u ní byl, polilo mě horko. A když řekla, že těmi důkazy je taška a mé oblečení, zhroutil se mi svět. Tohle patří mezi obvinění, která nelze vyvrátit. I když bych se to snažil nějak vysvětlit, ten stín by mezi námi zůstal a náš vztah by na tom nejspíš skončil. Začal jsem trochu zase dýchat až řekla, že jsem byl u ní doma do půl páté.“
„Jak to s ní je?“
„Byl jsem s ní před nějakými dvěma týdny. Před tím jsem ji snad rok neviděl. Jenže tenkrát zase začala volat a psát šílený smsky. Chtěl jsem jí z očí do očí osobně říct ať už konečně přestane obtěžovat, že je dávno definitivní konec. Ale pak to bylo trochu jinak. Ten den pak skončil naším definitivním rozchodem.“ A to jsem si slíbil, že už nebudu lhát. Do čeho se to zase řítím?
„A dneska?“
„Sex s ní je pro mě naprosto nepředstavitelný. Setkání už také, hlavně po tom všem jejím pronásledování. Potkat jí, bojím se, že bych se neudržel a vrazil ji pár pořádných facek. Možná bych se nedokázal kontrolovat a něco jí i udělal.“
„Je ještě nějaká jiná Simona?“
„Nikdo není, všechno jsem ti poctivě odvyprávěl.“
„Nějak zařiď, ať už se takové věci nedějou. Nedělá mi to dobře.“
„Udělám.“
„Vezu do Vídně chlapa, se kterým jsem se rozešla. V podstatě ho odvážím z jedný dost dlouhý swingers party, která trvá od středy. Po cestě řeším, jestli ten den stačil vojet svou ex a do té Vídně jedu kvůli jeho další milence, se kterou má nedořešený vztah. A do Vídně jedu taky proto, že jak doufám, tak si tam s ním pořádně zapíchám. Romane, proč musím zrovna já tohle zažívat?“
„Zní to hrozně. Zvlášť když se to řekne takhle dohromady. Já ti strašně moc děkuju. Když by to nebylo divoký, asi se spolu nedáme dohromady. A čím divočejší to je, tím i do budoucna budeme spolu víc na těsno. Naše láska bude mnohem pevnější. Po tom všem, co prožíváme, nás už nějaký problém jen tak nedokáže rozdělit. Navzdory překážkám a děsivýmu okolí.“
„Můj vztah k tobě se zlepšil. Hodně. Ale já už nechci žádné další hrůzy! Chápeš?“
Musím to Klárce nějak vynahradit.
„Klárko, miluju tě. Moc. Chtěl bych, abychom spolu začali žít. S Markem a později i s dalšími dětmi. A swingers? Tak tam už mě nikdo neuvidí.“
„Ani se mnou? Já bych to tam totiž chtěla vyzkoušet,“ usmívala se a koketně na mě mrkla.
„Přiznala jsi se k tomu, že jsi rajda. Dobrovolně. A i kvůli tomu tě miluju. Brzo tam zajdeme. Slibuju.“
„Jen aby. Sliboval jsi toho už tolik, že nevím nevím.“
„Tobě jsem sliboval. A tobě to také dodržím.“
„Víš přece že si pamatuju skoro všechno.“
„Premiantky. No jo. Máš teď na mysli něco konkrétního?“
„Chci vyzkoušet pro změnu tvoji paměť. Víš, jaký byl tvůj první slib, který jsi mi dal?“
„Prosím zajeď k téhle pumpě. Potřebuju se vyčůrat.“

Hlavně jsem si potřeboval důkladně rozmyslet, co vše teď Klárce řeknu. Hrubou představu jsem měl.
„Pamatuju si můj slib. Dal jsem ti ho v době, kdy jsem byl především manipulátor. Co jsem říkal, tak jsem sice myslel vážně, ale zároveň jsem chtěl situaci maximálně využít pro své potěšení. Jeden velkej mejdan. To byl můj život.“
„A co jsi mi tedy slíbil?“
„Že budeme spolu žít a ty nebudeš muset chodit do práce a budeš se starat o naše děti. Ten slib byl špatný.“
„Proč?“
„Měl jsem ti slíbit, že když budeš se mnou, budeš šťastná.“
„A to se vylučuje?“
„Nechci, aby se to vylučovalo. Když jsi se ptala, jestli jsem byl dnes u Simony, nedokázal jsem ti odpovědět a mluvil jsem o něčem jiném.“
„Vím. Nechtěla jsem na tebe víc tlačit, vypadal jsi jako hromádka neštěstí.“
„Jak by se Simona dozvěděla o tašce a tričku co mám ještě teď na sobě, když jsem dle mého názoru dobře schovaný i před policií? Byl jsem u ní a byl to jeden z nejhorších zážitků mého života. Nijak se to nedotýká našeho vztahu. Někdy ti o tom třeba budu vyprávět. Jestli teď vydržíš bez podrobností, ocením to.“
„Mně to došlo. A protože jsi jí říkal dost nahlas, že konec byl a konec je, tak jsem ti věřila, že si s ní znovu nezačínáš. A to bylo pro mě v tu chvíli nejdůležitější. Nemusím vědět úplně všechno, napráskal jsi toho na sebe už dost. A poznala jsem, že to nebylo pro tebe vůbec příjemné. Nemůžu si tě přece hned úplně rozbít. Myslím psychicky.“
„Dík…“
„A je mi dobře z toho, že jsi mi to řekl sám od sebe. Chceš řídit?“
„Jo, sednu za to. Ubytujeme se a půjdeme na večeři. Také můžeme po cestě zajet někam nakoupit a zůstat v bytě. Má tam být kompletně vybavená kuchyně.“
„Romane, opravdu chceš žít společně?“
„Ano, chci.“
„Tak teď máme docela vzácnou chvilku být spolu sami. Protože až se sestěhujeme, bude tam i Mareček, a to toho moc nezvládneme. Tak si myslím, že nakoupit bude rychlejší. Než někam dojedeme do restaurace, parkování, obsluha…“
„Vím. A s nákupem souhlasím.“
„Kam to vlastně jedem?“
„Schůzku máme v mrakodrapu Millennium City. Druhý nejvyšší mrakodrap ve Vídni a největší obytná budova Rakouska. Je tam i hotel, tak jsem nám tam rovnou zamluvil apartmán s kuchyní. Byteček 50 m2 s výhledem na Dunaj. A nakoupit můžeme taky tam, je tam obchodní centrum.“
„Jak si myslíš, že to bude probíhat?“
„Hodně přeskakuješ. Ale dobře. Potkáme se s Janou nebo jak se jmenuje a já tě představím jako svou budoucí ženu. Abych tě tak mohl představit, musím tě hned teď požádat o ruku. Klárko, vezmeš si mě?“
„Ještě že neřídím.“
„Říkám, že přeskakuješ. Víš, jaká to bude legrace, až našim dětem budeme odpovídat na otázku ‚A co maminka odpověděla, když jsi ji požádal o ruku?‘ a my odpovíme ‚Ještě že neřídím.‘ Už se na to těším.“
„Ty jsi taková kecka Romane. Ano, vezmu si tě. Chápeš, že jsem v sobě ještě ani nestačila zpracovat to, že spolu budeme bydlet? Dělá mi to docela starosti. A rovnou svatba? To se mi může rozskočit hlava!“

Nakoupili jsme, ubytovali se a Klárka se hned zeptala: „Máš hlad? Mám něco připravit?“
„Klárko, je skvělé, že už teď se chováš jako dokonalá manželka, ale máš za sebou dlouhou cestu autem a já navrhuji, že tě nejdřív trochu rozmasíruju. Proto jsem také chtěl nakoupit ty čajové svíčky. Nebo máš urgentní hlad?“
„Nemám. A opravdová masáž?“
„Ano, jen připravím svíčky a z mobilu pustím nějakou relaxační hudbu. Zatím se vysprchuj, já půjdu za tebou hned, jak to tu připravím.“

Zastihl jsem Kláru ještě ve sprše. Vstoupil jsem za ní a začal ji hladit.
„Já jsem už teď děsně nadržená,“ zašeptala mi do ucha.
„A já, cítíš, jak jsem tvrdý? Ale chtěl bych naši touhu znásobit lehkým oddalováním. Zkusím ti provést tu nej masáž, co znám.“
„Ty umíš masírovat? To ses mi nikdy nepochlubil.“
„Když já tě vždycky chtěl tak moc, že jsem nedokázal čekat.“
„Já taky. Dobře, pokusím se vydržet a počkat.“
„Víš, chtěl bych ti tu udělat úplně speciální masáž, když jsme si dneska řekli, že se vezmeme.“
„Zásnubní masáž?“
„Řekněme snubní, neb se při ní chci s tebou zatraceně moc snoubit.“
„Úplně mnou projelo mrazení, a v podbřišku co se teď děje, jak jsem natěšená! Pojď rychle, nemůžu se dočkat!“

Přišli jsme do ložnice, kde jsem okolo stěn rozestavěl zapálené svíčky. Za okny byla vidět světla noční Vídně a k tomu hrála z mobilu jemná relaxační hudba. Na posteli jsem měl také připravenu misku, do které jsem si nalil panenský olivový olej.
„To je krásný ty svíčky okolo! Jé, a ten pohled z okna! Mám si lehnout?“
„Ne. Nejdřív si sedneme na paty proti sobě. Musím se na tebe řádně naladit. A ty se připravit na mé masírování. Zavři oči a vnímej hudbu a můj dech. Dýchám v rytmu hudby, hluboký nádech a hluboký výdech. Svět okolo nás přestává mít smysl. Důležité je jen dýchání. Nádech a výdech.“
Když jsem z dechu slyšel, že se Klárka začala uvolňovat, promnul jsem si ruce, abych si je zahřál. Opatrně jsem jí je položil na stehna, kousek nad koleny. Dotek pomohl Klárce k ještě většímu uklidnění a začala se mírně usmívat. Hluboké dýchání ve společném rytmu nám už šlo zcela automaticky.
„Teď jsme na sebe dokonale navázaní? Cítíš to také?“
„Opravdu se cítím nějak jinak. Co bude teď?“
„Lehni si na záda a stále zhluboka dýchej ve stejném rytmu. Poslouchej můj dech.“
Když si Klárka lehla, soustředil jsem se na rytmus hudby a znovu se snažil sladit své dýchání s hudbou. Při tom jsem smočil konečky prstů v olivovém oleji a položil ruce zlehka na její kolena. Jakmile jsme oba začali dýchat stejně, začal jsem její dlouhé nohy něžně hladit. Začal jsem u prstů. Nevím, jak si stačila udělat tak perfektní lak. S každým jejím prstíčkem jsem se mazlil aspoň 20 vteřin. Pak jsem jí promnul chodidlo. Rozhodně nemá ploché nohy. Osobně nejsem na chodidla úplně ulítlý, ale v tu chvíli jsem plně chápal muže, kteří jsou fascinováni drobnou ženskou nohou. Vychutnával jsem si hebkost Klářiných chodidel. I paty měla dokonale jemné a hladké. Hlazení plosek nohou i prstíků jsem si vážně užíval. Ale už jsem musel postupovat výš. Promnul jsem kotníky, a začal hladit lýtka. Její spojení chodidlo-kotník-lýtko má opravdu dokonalé proporce. Zdálo se, že tak štíhlé lýtko je snad bez svalů. Ale vím, jakou má páru a výdrž, když jsme spolu kdysi chodili po horách. A i teď jsem cítil její pevné vypracované svaly. Při tom nemá žádné výrazné boule lýtkových svalů, jak se u některých fitness holek a kulturistek objevují. Postupoval jsem výš, nad kolena, která jsem v tomto kroku vynechal. Mohl jsem se konečně začít naplno věnovat jejím překrásně tvarovaným stehnům. Nejprve jsem je hladil svrchu, po chvíli jsem přešel na jejich vnější část. Opět jsem si namočil ruce do oleje. Pohladil jsem kolena, vložil mezi ně ruce a trochu roztáhl nohy. Klárka se mému jemnému tlaku podvolila. Zaměřil jsem se na vnitřní stranu stehen. Bříšky prstů jsem po nich jemně roztíral olej a pak promazaná místa co možná nejněžněji škrábal nehty. Používal jsem dlouhé tahy od kolen až téměř k tříslům. Nemohl jsem se nabažit pohledu na její neobyčejně dlouhá stehna. Pravda, při mém škrabkání jsem byl mírně rozptylován pohledy na krásně vyholenou kundičku. Jen nahoře měla upravené chloupky do stylizovaného písmene Y. A samozřejmě jsem se nemohl odtrhnout ani od jejího plochého bříška. Přinutil jsem se koncentrovat na třísla. Opět jsem se těchto míst dotýkal co nejjemněji pouze bříšky ukazováčku a prostředníčku. Velice pečlivě jsem se snažil vyhnout samotné kundičce. Dosáhne se tak mnohem vyššího stupně erotického vybuzení. Zajížděl jsem zlehka až k hrázi a pak zase nahoru, nad stehna, a skončil jsem pohlazením podbřišku. A znovu stejnou cestou nazpátek. Toto rafinované dráždění jsem zopakoval asi dvacetkrát, když se začal znatelně zrychlovat Klárčin dech. Vida, objevil jsem její další erotogenní zónu, tentokrát fikaně skrytou v tříslech. Tento svůj tah musím ještě nějak vylepšit. Když jsem prsty vyjel nahoru k bříšku, velice jemně jsem zatahal za chloupky na vrcholcích jejího fascinujícího ypsilonu. Několikrát jsem tyto pohyby zopakoval a sledoval, jak Klárka začíná červenat a dech se jí ještě víc zrychluje. Opět musím trochu změnit techniku, nebo se mi tu udělá, a to teď ještě rozhodně nechci. Tahy jsem zachoval, ale místo hlazení bříšky prstů jsem použil velmi lehce nehet ukazováčku. Skoro hned se objevila reakce – husí kůže. I dech se zpomalil, ale ne o moc. Klárka už byla krásně uvolněná a přesně reagovala na mé dotyky. Mohl jsem se tak pustit do jednoho z mých největších masážních majstrštyků. Dal jsem k sobě ukazováček, prostředníček a prsteníček a snažil se co nejvíc na plocho dráždit hráz. Krouživé pohyby mezi kundičkou a análkem jsem zpestřoval tím, že jsem zhruba po 15 vteřinách měnil rytmus a zvětšoval i zmenšoval tlak. Klárčin dech se začal opět zrychlovat. Tento styl dráždění jsem asi po třech minutách doplnil o druhou ruku, kdy jsem si důkladně na ukazováček a prostředníček nabral olej a začal velmi jemně jezdit okolo zadní dírky. Teď už nahlas zavzdychala a kousla se do spodního rtu. Snažil jsem se udržet rytmus, který takovou reakci způsobil. Po třetím hlasitém vzdechu jsem zpomalil a zmírnil tlak oběma rukama. Když se její dech trochu uklidnil, opět jsem se přes třísla dostal až nahoru a začal laskat nejprve její podbřišek a potom i bříško. Po necelých dvou minutách Klárka opět dýchala ve stejném rytmu se mnou. Teď se mé dráždění dostalo do další fáze. Začal jsem se věnovat jejím snovým ňadrům. Nejprve jsem se dlaněmi věnoval celým kozičkám a pak tlak bříšky prstů směřoval blíž a blíž jejím dvorcům. Byl jsem z toho sám parádně vzrušený. Cítil jsem, že ho mám fakt hodně tvrdýho. Když už jsem se téměř dotýkal vztyčených bradavek, naklonil jsem se k nim a začal je nejprve něžně líbat a po chvilce opatrně sát. Pravou rukou jsem opět nabral trochu oleje a zahájil masáž stydkých pysků. První použitou technikou byla tzv. „klouzačka“ – tedy takto to interně sám pro sebe nazývám. Jemně mezi důkladně promaštěný palec a ukazováček uchopím velký stydký pysk a po velmi mírném tlaku ho nechávám vyklouznout. To zopakuji alespoň dvacetkrát a při tom neustále jemně líbám a saju ňadra. To samé pak s malými stydkými pysky. Rychlost upravuji tak, aby míra Klárčina vzrušení pomalu stoupala. Když se začínají ozývat vzdechy, přestávám s líbáním bradavek, přesunuji se dolů a začínám jazykem jemně dráždit klitoris. Při tom stále provádím klouzačku s malými i velkými pysky. Přestal jsem na chvíli lízat, a opět zapojil prsty. Nenápadně a zlehka jsem jimi klouzal nahoru přes klitoris, a pak okolo. Kreslil jsem jí tam jednu osmičku za druhou. Postupně jsem osmičku zvětšoval, až jsem se začal dotýkat nejen klitorisu, ale znovu i vnějších a vnitřních stydkých pysků. Vzrušení Klárky se stupňovalo, tak jsem osmičku opět zmenšil a věnoval se pouze poštěváčkovi. Ucítil jsem, jak jí začal cukat. Klárka vykřikla při svém prvním suprovém orgasmu tohoto večera. Byla tak krásně mokrá, že jsem mohl přejít do další fáze. Do zmáčené kundičky jsem pomalu strčil prostředníček a prsteníček. Palcem jsem začal hladit nádherně naběhlý klitoris. Uvnitř kundičky jsem se snažil no horní stěně nalézt zvrásnění okolo bodu G. Zde jsem se na chvíli zastavil a krouživými pohyby vyvolal Klárčino zrychlení dechu. Strčil jsem prsty dál a snažil se prostředníčkem nahmatat děložní čípek. Lehce jsem po něm jezdil a vrátil se zpět k bodu G. Bříškem palce jsem stále jemně třel klitoris a vymasírovával jej vzhůru. Klárka začala po chvilce červenat a její dech se zase zrychlil. Mohl jsem přistoupit k další, velmi rafinované technice. Opatrně jsem vyndal prostředníček a za stálého hlazení poštěváčka palcem a bodu G prostředníčkem jsem prsteníčkem začal tlačit na hráz. Přebytek šťáv, který se hrnul z roztoužené kundičky, stačil krásně provlhčit análek. Ten byl skutečným cílem mého prsteníčku. Palec a prostředníček jsem udržoval v rytmu a prsteníček mnul těsné okolí análku. Nejprve jsem s ním pronikl pouze na kraj, jak se však zadeček uvolňoval, postupoval jsem s ním hlouběji a hlouběji. Klárka se už neudržela a nahlas mě prosila:
„Prosím, jo, přesně takhle. Ještě chvilku, dělej to ještě takhle, Jo! Nepřestávej, ještě chvilku!“
Potom vykřikla, a já pocítil na prostředníčku velký tlak, jak se sevřela. Nechal jsem prsty volně vyklouznout a přišel mohutný výstřik, který mě množstvím uvolněné tekutiny překvapil. Klárkou procházely další a další vlny orgasmů, při kterých jsem ji kundičku jemně přikryl dlaní celé ruky. Když tento vodopád orgasmů odezněl, políbil jsem ji za uchem. Jak se začala vydýchávat, přitulil jsem jí k sobě a obejmul. Přikryl jsem nás a hladil pod peřinou její zpocené tělo.
„Romane, nejsem úplně neznalá, ty jsi teď někdy chodil do kurzů tantry? Takhle jsi mi to totiž nikdy nedělal. Ta pomalost a důkladnost a škrábání až do husí kůže, teď ten trojhmat, to je přece tantra.“
„Nedělal. Nikdy jsem se totiž nedokázal umravnit a být tak zdrženlivý, abych měl na mysli pouze tvé prožitky. Prostě jsem s tebou byl vždycky tak šíleně nadrženej, že to muselo pořádně ven. Ale dneska to je o našich zásnubách a já ti chtěl dát ochutnávku toho, co spolu můžeme zažívat a v čem se budeme zdokonalovat.“
„Chci se to jako manželka učit a také se chci naučit, jak mám postupovat já pro tvojí intenzivní rozkoš.“
Začala mě líbat, stáhla mě na sebe, a já musel do ní. Nejdřív pomalu, ale rukama mě chytla za zadek a začala si určovat ďábelsky rychlé tempo. Celý tento prudký akt netrval ani minutu a Klárka znovu vykřikla, stáhla pochvu a já do ní začal stříkat a stříkat. Leželi jsme vedle sebe, já ji držel za ruku a oba jsme zprudka oddychovali.
„Už jsem se bála, že náš sex bude vždycky muset trvat hodiny a hodiny. Ne že by to bylo špatné, ale já to chci i když je někdy jen málo času. Teď jsem si vyzkoušela, že to půjde i jinak, a to je úplně skvělé!“
„Souhlasím s tebou. Ale teď pojď, musíš se hodně napít. A pít pomalu. Nebo tě bude z toho, kolik jsi toho vystříkala, bolet hlava.“
„A taky musíme něco udělat s postelí, ať nespíme zase v mokru.“
„Když se podíváš, tak to bylo tak mohutné, že toho hodně dostříklo až sem na zem. Budeme mít méně práce.“
Prostěradlo jsme dali na nahřátý žebřík v koupelně, matraci obrátili a dali si něco z dobrot, které jsme si koupili k jídlu. Klárka se usmívala a vypadala skutečně šťastně. Usnuli jsme téměř okamžitě.

Ráno mě vzbudilo, jak se na mě Klárka natlačila zadečkem. Obejmul jsem ji zezadu a začal dráždit její bradavky.
„Krásné ráno, ženo moje budoucí!“
„Krásné ráno!“
„Tvůj zadeček je tak vzrušující, že prostě musím konat.“
Spím obvykle nahý. Klárka měl na sobě noční košili a pod ní už nic. Vykasal jsem jí a zezadu obkroužil kundičku svým žaludem. Byla pořádně mokrá. Neváhal jsem a zasunul až na doraz. Chtěl jsem vyzkoušet, zda se mi podaří intenzivní a krátké milování s co nejrychlejším Klárčiným orgasmem. Zase jsme byli spolu téměř současně.
„Ufff, no teda, Romane, tak to je úplná paráda. Být skvěle pomilovaná hned po probuzení, když jsem děsně nadržená, a rychle se skvělým orgasmem, po kterém nemusím uklízet, tak to je dokonalost sama. Co teď budeme dělat?“
„Chtěl bych si prohlédnout místo setkání. Pak se půjdeme projít do města a vrátíme se skoro přesně na termín schůzky.“
Dopoledne bylo krásně. Svítilo sluníčko a všude bylo hodně turistů.
„Jé, Romane, já mám děsnou chuť ti koupit tady ten velký achát!“ přitáhla mě Klárka za rukáv k pouličnímu prodejci polodrahokamů. „Vidíš tu jeho kresbu? Já myslela, že to je vždycky jen jeden střed a okolo něj taková ta divná kolečka s různou intenzitou barev. Ale tady jsou dvě velké, a okolo nich čtyři malé oblasti. Tedy jedna je větší a tři úplně malinké.“
Když jsem ten kámen uviděl, úplně mě zamrazilo. Požádal jsem prodavače, zda si ho mohu vzít do ruky. Byl těžký a svou zadní stranou mi padl dokonale do dlaně.
„Klárko, já na kameny nejsem, ale tenhle mě něčím fascinuje. Sám bych si jej nevšiml, ale jak jsi mě na něj upozornila, úplně mnou projelo chvění. Určitě si ho koupíme, na památku našeho zasnoubení. Je jasné, že zásnubní prstýnek bude až v Praze. Počítám s ním. Budeme ho muset nechat udělat na míru a proč kvůli tomu jezdit zase sem.“
„Zásnubní prstýnek? Ten budu mít taky? Ale víš, že si na to moc nepotrpím.“
„Vím, ale má to své důvody, takový prstýnek.“
„Dobře. Ale tenhle achát nech zaplatit mě. Cítím, že to tak má být, abych ho koupila já.“
Zaplatila za achát, prodavač jej vložil do igelitového pytlíku, poděkovali jsme a pomalu se začali vracet do Millennia. Byl jsem zvědavý, o čem se budeme s Janou takhle ve třech bavit. Určitě řeknu, že nemám před Klárkou žádné tajnosti a že jsem jí všechno, co se okolo nás stalo, vyprávěl. A také ji musím říct, co si myslím o tom, jak ji hledá policie. No a nesmím se zapomenout zeptat, co se dělo v Rodeu, protože mám totální vokno, a jestli mě doprovodila domů.

Načasování bylo téměř přesné. Bylo 11.19 a my byli pár kroků od restaurace Alias. Vtom jsem uviděl Janu. S úsměvem jsme si šli naproti. Byl jsem od ní snad dva kroky, když muž za ní vytáhl z kapsy dlouhý nůž a zařval: „Ty mala kučka, stani i okreni se, ubitču te!“