Letní rande - soutěžní

Ležel jsem na letišti a vedle mně s hlavou na mém rameni ležela Ivča, ta nejrajcovnější ženská, jakou jsem za těch necelých čtyřicet let svého života potkal. Pootevřeným oknem lehce pofukoval červencový noční vánek, občas se z venku ozvalo zaštěkání venčeného psa nebo hovor party vracející se z večerní party, ale jinak bylo celkem ticho. Rukou jsem pomalu projížděl po Ivčiných holých zádech a hlavou mi vířilo neurovnané hejno myšlenek. Jak se to vlastně stalo? Proč se to stalo? Jak to, že to bylo tak úžasné? Známe se už celkem dlouho, možná nějakých šest, sedm let, ale vždycky to bylo jen takové virtuální psaní po emailech. I když možná právě díky tomu jsme toho o sobě věděli víc, než si jsou schopní lidé říct kolikrát z očí do očí, byli jsme si ochotní vyjevit i ty nejtajnější sny a fantazie, stejně jako všechny možné bolístky a trápení. Viděli jsme se jen jednou na krátkou dobu a přitom mi to připadalo, že jsme skoro možná ti nejbližší přátelé.
Kolikrát jsme naše kontakty přerušili třeba na několik týdnů, ale mně to většinou stejně nedalo a musel jsem jí napsat, i kdyby to měla být jen otřepaná fráze typu "Ahoj Ivčo, jak se dneska máš?". Stejně to začalo i před několika dny. Byl začátek července, krátce po mých narozenínách a shodou okolností i chvilku před těmi Ivaninými. Věděl jsem, že v poslední době nikoho nemá a i když já jsem měl čerstvý "objev", ještě jsme nebyli tak daleko, abych věděl, jestli spolu chodíme nebo ne a tak jsem se rozhodnul, že se pokusím vytáhnou Ivču někam na večeři, na pivo, na víno, na pokec, zkrátka na co bude chuť. A ani zdaleka jsem si nemyslel, že by to mělo skončit v posteli. Tedy, ne že bych nechtěl, snil jsem o tom celá ta léta, ale rozhodně to nebyl hlavní cíl, proč jsem se jí ozval. K mému překvapení mi napsala, že zrovna nic večer nemá a že je to docela dobrý nápad a že bychom mohli zajít třeba na vínko a popovídat si.
Sešli jsme se na sedmou před malou, trochu zastrčenou vinárnou a už když jen přicházela, tak se mi začaly bouřit hormony. Ivana je nádherná bacule s překrásným obličejem, očima, ve kterých se každý chlap musí okamžitě ztratit a s naprosto odzbrojujícím úsměvem. A to ještě nemluvím o jejích fantastických dokonalých sedmičkách, které způsobovaly dost zásadní odkrvování mozku drtivé většině chlapů v jejím okolí. Přišla v krásných letních šatech, které zdůrazňovaly její ženskost, decentně odhalovaly co odhalovat měly a skrývaly co mělo zůstat skryté. Ani nevím, co jsem ze sebe vykoktal na pozdrav a popravdě jsem nevěděl, kam dřív s pohledem. Dívat se jí do očí bylo jako hledět do středu vesmíru, jako bych byl hypnotizovaný a přitom to bylo tak nádherné. A když jsem se dokázal podívat jinam, stejně mi oči tak nějak automaticky zase zabloudily do jejího výstřihu. Připadal jsem si až skoro trapně, ale nemohl jsem si pomoci, vždycky jsem prostě byl na velká prsa a ta její byla prostě fenomenální.
Začali jsme si povídat o všem možném, občas jsem nám dolil z oroseného džbánku bílého vína a bylo to moc fajn. Ivča se občas trochu víc předklonila, skoro jako by mi sama chtěla dát ještě víc nahlédnout a když se naše oči setkaly, nebyl v nich ani náznak nějkého pohoršení. Spíš takový lehce koketní pohled, jako by si se mnou hrála jako kočka s myší a moc dobře věděla, že jsem z ní úplně hotovej.
Když jsme dopili, zaplatil jsem a začali jsme se zvedat a já jsem Ivče navrhnul, jestli třeba nechce doprovodit. "Přece nenechám takovou nádhernou babu jít samotnou domů, co kdyby se Ti něco stalo! To bych si nemohl vzít na triko." snažil jsem se to zdůvodnit a docela mile mne překvapilo, že na mne Ivana zamrkala svýma překrásnýma modrýma očima a se slovy: "Je vidět, že gentlemani ještě nevymřeli!" mně vzala za ruku.
"Tudy!" zavelela a vyrazili jsme vstříc potemnělým ulicím usínající Prahy.
Za nějakou dobu jsme dorazili před panelák a Ivča začala lovit klíče z kabelky.
"Tak a jsme asi tady, co? Díky za hezký večer Ivčo!" začal jsem se loučit.
"Počkej ještě, nesvítí nám na chodbě světlo...doprovodíš mne ještě aspoň ke dveřím bytu?" trochu zaškemrala a já jsem nevěděl, jestli se opravdu bojí tmy nebo je to pozvání nejen ke dveřím, ale třeba i za ně.
"Jasně, žádný problém, můžu posvítit třeba mobilem jestli chceš."
"To ani nemusíš, jsem docela rozkoukaná, ale i tak budu radši když nepojedu nahoru sama" řekla mi Ivča a jen tak mimochodem mi dala pusu na tvář. "Jseš zlatíčko a můj hrdinný ochránce!" zasmála se a už docela jednoznačně mne táhla za ruku do vchodu. Vyjeli jsme výtahem nahoru k jejímu bytu, podržel jsem dveře, aby měla aspoň trochu světla na odemčení a pak se to ve mně začalo vysloveně prát. Mám to na ní zkusit nebo to bylo opravdu jen kamarádské rande bez ničeho? Čeká ona na to, že si něco začnu? Vždyť mi celý večer dává signály...nebo si to jenom namlouvám?
"Tak jsem Tě v pořádku doručil domů a cestu do pelíšku asi už najdeš sama, že?" snažil jsem se odlehčit rozpaky a pokusil jsem se jí oplatit kamarádskou pusu na tvář. Ivana byla ale rychlejší a místo tváře mi nastavila svoje sametové rty a začala mne nežně líbat. Byl to neuvěřitelně nádherný pocit a tak jsem si ji k sobě přitáhnul a začal jsem ji zlehka hladit po zádech, po vlasech a sjížděl jsem po křivkách jejích boků k jejímu suprovému kulatému zadku. Ivana strčila do dveří a docela odhodlaným způsobem se mnou začala couvat do bytu. "Zůstaň ještě...aspoň chvíli...nechci tu být sama...nechoď" šeptala mi mezi polibky a já jsem nedokázal odmítnout. Nechtěl jsem odmítnout. Celým svým tělem jsem věděl, že teď rozhodně nechci nic jiného než být s ní, být u ní, cítit její vůni, dotýkat se jí...nic jiného v tu chvíli neexistovalo.
Najednou jsme stáli v předsíni, dveře bytu se zaklapnuly a my jsme se začali navzájem překotně svlékat, jako bysme se báli, že by mohl ten okamžik někam vyprchat. Byt byl zhasnutý, ale z venku sem pronikalo trochu světla z pouličního osvětlení a z Měsíce, což dokreslovalo magickou atmosféru. Během chviličky jsme už stáli s Ivčou ve sprcháči, vlažná voda stékala po našich tělech a ona měla hlavu opřenou o můj hrudník. Mlčeli jsme, ale oba dva jsme věděli, že po tomhle jsme asi oba toužili celá ta léta virtuálního vztahu. Celý večer jsme si povídali a teď jsme si naopak vychutnávali ticho a jen blízkost toho druhého. Nevím, jak to trvalo dlouho, ale pak jsme se tak nějak osušili jednou osuškou a napůl mokří a nazí jsme vyrazili směr ložnice. Měsíční světlo vykreslovalo křivky Ivčina těla, která v tu chvíli vypadala jako bohyně která sestoupila na zem a já se cítil jako v tranzu. V ložnici mne rychle stáhnula k sobě na letiště a naše ústa se setkala ve fantastickém polibku. Už v tom nebylo nic nesmělého, ale ani divokého, byli jsme jako dva lidé, kteří na sebe dlouho čekali a teď se snažili si vychutnat každou mikrosekundu setkání. Konečně jsem se mohl obličejem zabořit mezi její překrásná velká a těžká prsa a Ivča si mne na ně ještě lehce přitisknula. Zasypával jsem jí je polibky, jazykem jsem laskal její krásně tuhnoucí bradavky a nevěděl jsem co dřív. Těžko to vyjádřit, ale tak nějak mi prostě "padla do ruky", její hebká kůže, její parádní zadek, její vůně, její zrychlený horký dech, její tlumené vzdechy, to všechno mně naprosto dostávalo.
Hlavou mi probleskla jedna dávná vzpomínka, jak mi Ivča před lety psala, že jí jednou jeden kluk zavedl do lesa a tam pod stromy, na listí, jí to úplně skvěle udělal jazykem. Musím říct, že od té doby jsem tak trochu žárlil, i když to možná bude znít jako hloupost. Vždycky jsem toužil po tom jí dokázat, že úplně nejlépe jí to jazykem udělám já. A nebyla lepší příležitost než právě teď, že?
Trochu jsem zatlačil na její rameno, abych ji donutil si lehnout na záda a začal jsem klouzat přes krk na její majestátní sedmičky. Bylo mi to skoro až líto, že se u nich nemůžu zdržet déle, ale pomalu jsem se přesouval níž a níž. Zasypával jsem každičký milimetr její sametové kůže polibky a bylo znát, že je jí jasné, co mám v úmyslu. Lehce roztáhnula nohy, jako by mne sama lákala a tak jsem konečně dorazil až k její krásně upravené a už hezky zmáčené kundičce. Voněla skvěle a tak jsem neodolal a něžně jsem projel špičkou jazyka mezi závojíčky a přes poštěváček. Párkrát jsem ho obkroužil a znovu jsem zajel trochu níž, abych ji ochutnal. Bylo to jako bych našel svatý grál. Chutnala dokonale a já věděl, že je to přesně ono. Že jsem to věděl dávno, že nám dvěma by to v posteli určitě muselo klapnout, prostě jsem to věděl. Začal jsem si Ivču vychutnávat a vzal jsem ji rukama pod koleny, abych si ji ještě víc nastavil a dostal se co nejhlouběji do její voňavé kundičky. Projížděl jsem ji jazykem občas po celé délce, jindy zase jen tak zlehka kolem stydkých pysků, někdy jsem i opatrně přejel zuby po naběhlém klitorisu. Ivana začala tiše vzdychat a čas od času mne trochu stisknula stehny, když jsem zrovna trefil nějaké citlivé místečko. Její vzdechy nabíraly na intenzitě a i já jsem trochu přidal a nekompromisně jsem se hnal za jejím orgasmem. A ten na sebe nenechal dlouho čekat. Ivana začala rytmicky přirážet proti mému obličeji a bylo slyšet, že se snaží přemáhat, aby nebyla moc hlasitá, ale moc jí to nešlo a behěm pár vteřin se nádherně udělala. Zůstal jsem zabořený v jejím pulzujícím klíně a nežně jsem jí dál lízal kundičku. její krásně naběhlý poštěváček vykukoval a úplně sváděl k polaskání, ovšem při každém mém dotyku na něm sebou Ivča trhnula a snažila se mne uklidnit. "Počkej...počkej ty blázne...dej mi chvilku..aaach...ne...ještě ne.." šeptala mezi sevřenými rty, ale bylo vidět, že se jí to líbí. Nenechal jsem se odradit a pokračoval jsem v dráždění a Ivča dle očekávání přestala odporovat a znovu začala slastně vzdychat. Občas jsem zajel jedním prstem přímo do její kundičky, která tekla jako horská bystřina. Za chviličku už zase přestala šeptat a tentokráte se už z plných plic rozkřičela při dalším orgasmu. A já jsem se rozhodnul, že jí nedám ani vteřinu odpočinku a prakticky okamžitě jsem pokračoval v dráždění jejího překrveného poštěváčku. "To ne..! To mi přece nemůžeš...to mi nemůžeš...dělat...!Vždyť jsem teď byla!" snažila se mi mezi výkřiky Ivča říct, ale přitom roztahovala stehna co nejvíc, aby se mi sama úplně nejvíc nastavila. Třetí a čtvrté vyvrcholení se prakticky slilo v jednu smršť slasti a Ivana už prakticky neprotestovala. Skoro jako kdyby nevnímala, jako by ujížděla na endorfinech, které jí zaplavovaly tělo se bláznivě hnala za dalším a dalším orgasmem a já ji v tom moc rád pomáhal. Není krásnější pohled, než když je před vámi nádherná macatá žena s velkým Ž jako je Ivana, jejímž tělem probíhají vlny extáze a která umí dát najevo, že se jí to líbí.
Můj klacek už se taky pěkně hlásil o slovo a Ivča jako by to vytušila, vzala mne za ruku a vytáhnula si mne k sobě. Vůbec jí nevadilo, že mám obličej úplně zmáčený od jejích šťáviček, nacpala mi jazyk do pusy ve fantastickém francouzáku a nohama mne obejmula kolem zadku. Jako bychom do sebe odjakživa patřili, zajel jsem do ní na první pokus až po kořen a padli jsme do sebe jako klíč do zámku. Ivana si mne přitisknula na svoje majestátní pevné sedmičky a já zažíval ten nejkrásnější pocit v životě. Mám pod sebou tu nejvíc sexy ženskou, dokonalou bohyni plodnosti, která mi padne jako ulitá a každý náš společný pohyb je jakoby přirozený, sehraný, jako bychom to takhle spolu dělali léta...
Když jsme se přestali líbat díval jsem se Ivče do očí a nic kolem nás v tu chvíli neexistovalo. Byli jsme v tu chvíli jen my dva pro sebe, jeden pro druhého, jako dvě poloviny jednoho celku. Začal jsem cítit, že už každou chvilkou budu a normálně bych se asi ještě snažil to trochu oddalovat, ale tady to prostě nešlo. I Ivana vypadala, že je na tom stejně a během chviličky mne pevně sevřela stehny, já jsem zabořil obličej mezi její přenádherná prsa a začal jsem hluboko do ní stříkat v okamžiku, kdy i ona dospěla vrcholu a zaryla mi svoje pěstěné nehty do zad.
Zůstali jsme spojení jak nejdéle to šlo a přitom jsme se něžně líbali. Když už jsem vyklouznul z její kundičky, lehnul jsem si na záda a Ivča se ke mně přitulila a položila mi hlavu na rameno. Přehodila mi nohu přes moji nohu a oba dva jsme zhluboka oddychovali. Dotýkal jsem se jí, cítil jsem jí a užíval jsem si každý okamžik její blízkosti.