Každá máme svého souseda

Známe to všechny. V patnácti jsme měli v okolí člověka, který nás dokázal rozrajcovat pouhým pohledem, ve dvaceti už to byl někdo jiný, ale vliv na nás měl pořád stejný. Potkáváme ho týdně, někdy denně
a pokaždé si říkáme „sakra,ten by ale stál za hřích“. Postupem času nás ovšem přitahují
jiné typy lidí.

V mých třiceti se objektem mé touhy stala pro změnu čtyřicetiletá sousedka.
Nejdřív jsem si říkala „hmm, to je ale krásná
ženská“. Po nějaké době jsem se toužila jí
jen dotknout. „no co bych dala za to hladit její prsa…“

No ale některé sny se přeci jen plní.

Myslím, že to bylo úterý.
Dopoledne bývám většinou doma.

Ťuky ťuk.

Vow! Ona? U mých dveří?!
Doufám, že na dnešní den jen tak nezapomenu. „Dobrý
den, zabouchla jsem si dveře, mohla bych si od vás zavolat zámečníka?“ No to si piš,že můžeš. Než jsem stačila mé milé nabídnout kafíčko,
musela jsem se jí prostě dotknout. Přiblížila jsem se k ní zezadu, když telefonovala, vzrušenými bradavkami jsem se dotýkala jejich zad. To se prostě nedalo vydržet. Položila telefon, otočila se a začali jsme se vášnivě
líbat, odhazovat oblečení a přesunuli jsme se do ložnice. To byla ale slast, mazlit se s jejím nádhernými
ňadry. Vzájemně jsme se uspokojovali skoro celý den,
než se vrátili naši manželé z práce. Byl to můj první a zatím poslední lesbický
zážitek.

Teď mám zálusk na jejího manžela. Takže kdoví…






<!--
@page { size: 21cm 29.7cm; margin: 2cm }
P { margin-bottom: 0.21cm }
-->