ssauvage

Jsem PERVERZNÍ. V pravém smyslu toho slova - žádný idiot s ýkvé tykve, žádná tupá bezohlednost, ani primitivní oplzlé sprosťáctví. Je to vášeň a vzrušení, potěšení ze "zakázaného", decentní, vkusná a správně kombinovaná něha i tvrdost duše a těla. Málo kdo ho dnes chápe a ještě méně oceňuje. Přitom právě tudy vede cesta ke skutečnému vzrušení - pocitovému i tomu syrově tělesnému... miluji kontrast mezi decentním, laskavým, něžným až přívětivým jednáním a tvrdostí tělesnou i psychickou, jakož i potěšením z ní. Miluju audioporno, což je disciplína, které jsem dal jméno, ale jinak jde v podstatě o zapojení hlasu, našeptávání, vedení jeho prostřednictvím, popisování situací, které se dějí, nebo přijdou, a psychologické "vtahování" protějšku do nich. Takovým jsem se stal před cca devíti lety, sice mě to překvapilo, do té doby jsem byl čistá vanilka a bdsm mi přišlo až úsměvné, jako nějaké trapné panáčkování, ale jakmile to přišlo, jakmile se to ve mě probudilo (měl jsem to v sobě zakódované odvždy, jak se zpětně ukázalo), bylo mi jasné, že mě to "temno" láká, jako bych někde v sobě otvíral další a další dveře. Teď vím, co chci a potřebuji, umím si to vzít... ale také hodně nabídnout. Vím, že každá sranda něco stojí, a že je to tak správně a že je to i krásné: koho si podmaním, za toho budu zodpovědný. Za slast, kterou dáš mě, odměním se rafinovanou slastí, šitou na míru. Jsem upír. Vysaji, a pak naplním svou existencí. Chci poznat, prozkoumat, ochutnat, abych našel to, co se mi právě s tou pravou bude nejvíc líbit, abych ji přivedl do stavu, který mně i jí bude nejlépe chutnat. Pak teprve uvidí, v jaké je se mnou rozkošné pasti... BDSM pro mě není cíl, ale prostředek, jak se katapultovat společně do vyšších levelů slasti a rozkoše. To, že jsem byl vanilka, jsem nijak nevytěsnil, nezahodil, ale zapojil a rozšířil líc o rub. Mám různé úchylky, jedna z nich je, že čím jsem s někým déle, tím víc se mi líbí. Nepotřebuji změnu, potřebuji vývoj. Miluju hry, fantazii, scénáře, nálady. Strašně rád řídím, vychovávám, vedu. Abych to všechno dělal správně a v zájmu obou, takřka upířím způsobem se nejdřív do protějšku vcítím, vpiju. Mám jakousi empatii, a umím se zeptat i hvězd. Dozvím se o protějšku vše, a jednám s ním, jak potřebuje - i jak se mi líbí zároveň, protože nacházím prioritně průsečíky. Podmaňuji si po dobrém. Ďábel taky, když chce duši, nabízí požitek. Vzhledem k tomu, že škála mého intimna není omezena na pásmo BDSM (řekněme od +/-0 do -10), ale patří do ní i vanilkovo (od +/-0 do +10), není třeba bolest o síle, ale o správné kombinaci, načasování, příběhu. Nechci si hrát jen tak, neublížil bych nikomu, ke komu bych neměl blízký vztah, to by mi přišlo morbidní. Něhu i bolest jen z lásky, o to je krásnější, o to je perverznější. Prostě subinka mi dá od sebe klíče, a za ně dostane... svobodu: svobodu prožitku, kdy ví, že nemusí nic řešit, chápat, kontrolovat, to mám na starosti já, ona se do toho může beze strachu položit... tak tolik asi o mě.