Chatnoir78
Netuším, co Casanovu živilo, ale práce to asi nebyla. Takže za mě méně pracovat a víc žít.
1
0
Nezny_Snilek
Asi jen takové naivky jako já 
Chatnoir78
Čich je pro mě důležitý smysl. I po letech si vůně spojuju s různými lidmi, místy i zážitky.
1
0
Classy
Tak to se mi osvědčilo přesně naopak. Teprve, když jsem od života začala chtít to nejlepší, změnilo se to. Je to změna rolí z účastníka zájezdu na pořadatele
Chatnoir78
Myslím, že klíč je v tom, že by se nemělo hledat to nejlepší, ale s radostí přijímat to dobrý;)
1
0
RomanWoe
Jj, je to úplně jiná radost z tý jízdy když vím, že když sjedu kopec, tak nahoru pojedu podobnou rychlostí, jen nebudu pálit brzdy, ale trochu si zašlapu.
Bolest kloubů? To je tělo, co ti šeptá: „Pamatuješ, jak jsi v osmnácti spal na zemi a ráno běžel pětku? Tak teď ti za to posílám fakturu.“
Hlava třeští? Jasně. Že bys ses včera snažil preventivně utopit bolest v pivu? A dneska ti bolest říká: „Díky za koupel, jsem zpátky.“ Lofas polotvrdej, koule přihrávka, štětka na zemi – to je scénář, který by i Tarantino odmítl jako příliš realistický.
Chrápání partnerky z dětského pokoje? To je soundtrack života.
A tvoje ranní vyprazdňování? To už není biologická potřeba. To je rituál.
Mobil, 20 minut, možná čurání, možná sraní, možná osvícení.HALELUJA JEŽIŠI!
Zenová zahrada českého muže.
A ty kundy na netu?
To je jako když si dáš dort, ale víš, že jsi diabetik.
Nadrženost jako kráva, ale realita jako kravín – plný povinností, rodiny a fronty na hajzl.
Pak ta holka, co byla kdysi tvým snem, projde kolem jako nosorožec.
A ty uhneš. Ne kvůli strachu. Ale kvůli respektu.
Respektu k tomu, že život není porno. Je to dokument.
Palačinky? Jasně.
Nejsou nejlepší.
Ale aspoň ti nestojí.
Protože kdyby jo, musel bys řešit, co s tím – a to je práce navíic.
Závěr?
Jsi naživu.
Tvoje tělo bolí.
Tvůj čurák má vlastní nálady.
A tvoje duše? Ta si píše deník,který by měl vyjít jako sbírka:
Mezi hajzlem a palačinkou: příběhy muže, co přežil vlastní ráno.Takže Kak_TU_si: GRATULUJI:)