Moje manzelka neveru nikdy uplne nepriznala. Ale take ji nikdy nepoprela. Vzdy mluvi v naznacich a narazkach. Ale jsou dost jasne. Navic mam informace i z jinych zdroju. Napsal jsem na to pred nekolika dny blog.

Moje pocity ? Urcita smes zarlivosti a vzruseni. Hlavne zarlim na to, ze neveru provadi beze mne. Ze u toho nemohu byt. Na nase sexualni zivot to ma spis kladny efekt. Jednoznacne po ni vic touzim, kdyz jsem si vedom toho, ze byla i s nekym jinym.

O moji nevere manzelka v jednom pripade bezpecne vi. Jedine, co mi vycetla, je ze o tom vi i ostatni a ona se pak pred nima blbe citi. Mam pocit, ze samotny fakt nevery ji tak moc nevadi. Nekdy o tom i zertuje, dokonce i v posteli. Jednou mi napriklad rekla, kdyz jsem zkousel neco noveho, "To te naucila X ?". A nebylo to vycitave, spis pochvalne. Byla pri tom dost vzrusena.

Myslim si, ze partnercina/partnerova nevera je akceptovatelna, pokud neohrozuje "moji pozici". Muj vztah k partnerce/partnerovi. My s moji zenou hodne sluzebne cestujeme a travime spoustu casu oddelene. Pro mne neni tak dulezita, co moje zena dela nekde jinde. Dulezite je, co dela doma. Nevadi mi, ze s nekym jinym spi na sluzebni ceste. Ale silne by mi vadilo, kdyby vecer odesla z domova za milencem a travila vecer (spala) s nim misto se mnou.

Hodne jsem premyslel o tom, proc spoustu muzu vzrusuje pomysleni na partnercinu neveru. Vypada to absurdne. Myslim si, ze je to ale logicke. Zustalo nam to po zviratech. Jaka je logicka reakce samce, kdyz vidi se s "jeho" samici pari nekdo jiny ? Nejprve ho samozrejme musi odehnat nebo zabit. Ale hned pote se musi opet se "svoji" samici sparit aby zajistil, ze pripadni potomci budou jeho. To znamena, ze reakce na neveru je vzruseni a sexualni touha. A protoze my jsme inteligentni bytosti, vyvolavam tuto touhu umele tim ze si neveru predstavujeme pripadne ji provokujeme a vyvolavame. Az do te miry, ze si muz nekdy pri sexu nepredstavuje jinou zenu, ale jineho muze na svem miste.

ja jsem ze Severnich Cech, tam to bylo drsnejsi :-)

S jinym je to (skoro) vzdy lepsi. Stejne tak jako s jinou.

ale ten muj zazitek je podobnej, a neni to fikce

Ta povidka je tady: http://www.hf.uio.no/ilos/tjenester/kunnskap/sprak/tsjekkisk/pensumtsj1120/skvorecky_eva/skvorecky_eva.html

„Vy se svlečte tady a my s Evičkou se půjdem převléknout do stanu.“

Stan stál asi pět metrů od nás, zeleně a bíle pruhovaný. Dívenka zrůžověla, zrudla, zašeptala něco učitelce. Učitelka se k ní shýbla a poslouchala. Potom se narovnala, rozesmála se. Bílé zuby jí zasvítily v hezké hnědé tváři.

„Ale zlatíčko, vždyť ty je ještě nemusíš mít,“ řekla se smíchem, znovu se sklonila k dívence, objala ji a políbila, pak ji odvedla za ruku do stanu. Dívenka byla rudá jako mák.

Svékli jsme se do plavek, které jsme pořád nosili na těle, posadili jsme se na písek a učili jsme želvičku chodit po zadních nohách.

Potom se cípy plachty ve vchodu do stanu rozhrnuly a objevila se učitelka. Měla odvážné dvoudílné plavky a ňadra jí trochu přetékala z podprsenky. Ale na to jsem se nedíval.

Vedle ní, za ruku, stála dívenka.

Byla nahá a rudá v obličeji.

Vypadala jako holátko. Tělíčko bylo bílé, jenom nohy, ramena a ruce měly barvu světle hnědé kávy.

Seděli jsme a civěli na dívenku s otevřenými ústy. Želvička nám zatím utekla. Už jsme ji potom nenašli.

Učitelka se rozběhla, ňadra se jí rozhoupala, a vlekla dívenku za ruku. „Hóóónem do vody!“ volala pitomě nebo snad zlomyslně nebo snad proto, že i ji to všechno vzrušovalo a ona sama nevěděla, proč.

Utíkaly k moři. Tyrkysové dvoudílné plavky učitelčiny a bílá, holá zadnička děvčátka, nad níž se houpaly dvě mašle na dlouhých copech.

Najednou se mi udělalo mdlo. Potom divně. Potom nesmírně smutno, tak smutno, že na to slova nestačí.

Protože jsem poznal trýzeň života, tu trýzeň, pro kterou smrt není člověku lhostejná.

Zelená vlna vyhoupla k nebi dvě plovoucí těla. Velkou a malou ženu.

„Kluci, dem na zmrzlinu!“ řekl jsem. To si pamatuji. Protože, řekněte, co jiného jsem mohl dělat?

Co jiného se dá vůbec dělat?

Nas tloukli dost. Tahali nas za vlasy (to se jmenovalo "vykrakani"), apod. Ale jak uz jsem napsal, neslo ani tak o tu bolest, ve skutecnosti to moc nebolelo. Slo o ponizeni a bezmocnost. A to se projevovalo v nejextremnejsi forme pri tom vyprasku "na holou". Jenom s tim detailem, ze v urcitem veku uz jsme to svlekani zacali chapat trochu jinak (alespon ja).

Podobnou necitelnost vzhledem k eroticke vyspelosti deti popisuje Skvorecky v jedne povidce. Holcicka si tam na plovarnu zapomnela vzit plavky a ucitelka ji prinutila, at se koupe bez plavek, protoze je jeste mala. Ale ta divenka (a maly Skovercky jako jeji spoluzak) to chapala uz trochu jinak.

Libilo by se mi, kdyby moji zenu prede mnou soulozil jiny muz. Nekolikrat jsem se ji to uz snazil navrhnout, ale vzdy to hned odmitla. Pritom uz nekolikrat jinym muzum podrzela (napsal jsem o tom na blog), takze v tom problem neni.

Muzete mi nekdo poradit, jak to udelat aby souhlasila ?

ja nemam strach - spis naopak

mne jenom stve, ze s tim dela tajnosti a jenom obcas provokuje narazkama

Jaka byla ? Libilo se jim to s ni ? :-)

Nejsem si jisty, co je rajcovnejsi. Moje pritelkyne mi o svem dalsim milenci vypravela v posteli, prave kdyz jsem byl v ni. A to byl zazitek !

jsem muz :-)
ale nektere partnerky mi tvrdily, ze to citi a myslim, ze rikaji pravdu; urcite to poznaji podle stahu, jestli poznaji taky strikani, tezko rict

ano, tohle je jina, v blogu je taky popsana - jako Pritelkyne

to byste meli vystavovat, nejenom tady

ja jsem myslel, ze FB takove fotky cenzuruje