Přišla jsi pozdě na svoji lekci, takovou neúctu k Pánovi tolerovat nechci! „Omlouvám se Vám, můj Pane, vícekrát se to již nestane.“ Omluva je na místě, ty malá čubičko, však se tvůj Pán dnes překoná maličko. Oceňuji tvé poslušné zakleknutí, hned ti vytáhnu z kalhot něco na polknutí... Jen co z kalhot mé péro vyprostím, tvou lačnou pusu jím pohostím, polykáš jej celý a ke kořenu, za…

Jedu takhle v dešti z práce, peláším, čas nechci ztrácet, však zastavit mě přiměje, když stopařka se usměje. Krásná holka, štíhlá, mladá, že kus by se svezla ráda. Tady nebudu se vymlouvat, zrovna dvakrát nemusí mě přemlouvat. Vzadu sedí na sedačce, mokrá jako bunda v pračce, tak nabízím deku svoji, snad ji teplo uspokojí. Zavedu řeč na stopování, i ona breptá bez váhání. Teď však musím na…

Večer tak jako každý, vracíš se sama z práce domů, však tenhle v mysli utkví Ti navždy, neb cosi ukrýval stín stromů. Již mnohokrát jsi tím parkem chodila a potkávala různé postavy, dnes se však jen luna do něj vplížila, jsi tam sama, Ty a Tvé představy. Po úzké pěšině kráčíš, snad strachem se Tvá chůze zrychluje, tu ne jedny, ale dvoje kroky slyšíš a stále hlasitěji, jak kdosi se přibližuje. …

Jako duch se plížím k Tobě, jsi nahá, nic na sobě, zahalena jen do měsíce svitu, co vchází okny do Tvého bytu. A v té záři měsíce, vteřiny dlouhé jsou velice, propletou se naše těla, jež touhou po sobě, se chvěla. Předlouhé to slastné chvění, ukončí až ranní kuropění. Teď však měsícem jsme zváni, ke krásnému milování. Mé polibky spočinou na Tvé šíji, to už naše srdce v jednom rytmu bijí.…