maggiika

Jsem ta co ráda tančí v dešti a chodí bosa v mechu,jsem etericka bytost co je pro neplechu. Křehká jako broušená sklenička co ráda usíná u svého miláčka. Však ze zradou u mě člověk nepochodí to potom pod silou diamantu slzy roní. Jsem proměnlivá jako čtvero ročních období, to v chování vystupování i líčení. Miluju přírodu a přírodní síly na pomoc výzvám, jsem akční a někdy ráda líná. Jsem kočka co s mrstnosti se životem proplétá a životů si řádně užívá. Ta co může se smát i když vevnitř srdce krvácí, to však na pravdivosti vůbec neztrácí. Svoje slzy nedává někomu jen tak všanc, před falešňáky nikdy neztrácím svůj glanc. Vyrovnaná klidná mírumilovná a přesto někdy někde ve světě tak ztracená. Ruku do ohně dám za ty které miluji v osobním rozvoji ač se může zdát nikdy nestagnuji. Plná vášní touhy a lásky k životu i když někdy deprese si musí taky odbít svojí robotu. Jeden velký protiklad si v sobě nosím někdy bílá jindy černá ale žádnou barvu nikdy neodložím. V barvách duhy mě můžeš najít a bude se ti dech tajit. Budeš se třást touhou nebo hnusem, to záleží na každého vkuse. Nehodlám se zavděčit všem a vlastně téměř nikomu, mým vládcem je jen velikost vesmíru.