Šla se mnou. Vedle mě. Najednou odbočila. Někam vedle. Zahlídnul jsem to koutkem oka. Než se má hlava otočila, byla pryč. Byla se mnou vůbec? Moje duše mi říká, že ano intenzivně byla. Můj rozum, křičí, že nebyla. A zase je to tady. Ten rozpor co způsobuje frustraci, úzkost, nechutenství. Co zachraňovat dříve? Duši nebo rozum? Už je mi lépe. Žaludek se ozve už né tak často. Už jen při bleskové…