Fuj, zas jeden horkej den..mam volnou chvíli, sedam pod pergolu a projíždím zprávy na Seznamu..ale myšlenky mi utíkají.. utíkají zpátky, v tom horkém dnů se samy vrací do doby, kdy tu se mnou sedávala moje žena..samy mě nesou zpět časem... "Káva!".. slyším volání zvenku. Utahuju poslední vrut ve dveřích skříně, sbírám nářadí a vycházím z domu. "Pojď, kafe je hotový".. usmívá se žena.. moje žena…

Procitám. Vracím se zpět na Zemi. Zvolna přistávám v naší pergole. Otevírám oči, přede mnou klečí moje žena a laškovně se usmívá.. pomáhám jí vstát, a jak se zvedá, jazykem rychle stihne olíznout stále tvrdý žalud. Malé, žertovné, erotické gesto. A přece mi opět způsobí šimrání v podbřišku.. "Teď jsi na řadě ty, zlato" šeptnu jí do ucha. Jen se na mě podiva přivřenýma očima a špičkou jazyka si…

Sleduji, jak tentokrát procitá žena. Otvírá oči, dívá se na mě, zhluboka oddechuje a křečovitě k sobě tiskne stehna.. znám tenhle stisk, tuhle křeč.. snaží se tim sevřít kundičku, po orgasmu je rozevřená a nateklá.. pomalu se narovná, zhluboka vydechne a usměje se. Oba víme co přijde. Milování. Takové milování, kdy vzrušení začíná narůstat pozvolna. Od šimrání v podbřišku, přes vzrušení jež…

Procitám. Tentokrát úplně. Vše zmizelo. Žena. Vlahá noc. Hvězdy. Sedím tu sám, s vystydlou kávou a otevřeným Seznamem v mobilu.. Ptáte se, kde je moje žena? Zkrátka tu není..byla součástí mého života, ale už není. A jiná.. sotva kdy bude. Takže dnes je jen další obyčejnej, horkej den. Fuj..

Objevila se. Objevila se zcela nečekaně. Zcela náhodou. Nehledána, neoslovena. Náhle je tady... Ta zpráva na muj mobil přišla někdy odpoledne. Pár slov, slušný pozdrav. Reakce na moji odpověď v debatě na sociální síti. Soukromá odpověď. Že nerada píše veřejně. Zprávu jsem nejprve nechal být..az druhý den jsem po chvíli přemýšlení odpověděl. Za pár minut odepsala.. vtipně a mile. Nedalo se mlčet,…

.. a jak se objevila, tak zmizela. Ne tedy tak náhle, ale z domluvené schůzky sešlo.Rozplynula se jako ranní mlha když vyjde slunce.. Nevím jestli se tady nemám rozplynout taky..

Procitnutí byly jen vzpominky. Zasnění..doufal jsem. Marně. Uz nedoufam a nesním.Nemam o čem.A nebaví mě jen řadit za sebe prázdný slova.Aspoň zatím...

Dvaačtyřicet. Věk..nijakej věk.Mladej nejsem. Starej nejsem. V práci uz jsem nějakej ten pátek. Ale zase ještě moře let přede mnou. Mladý holky už mě nechtěj.Moje vrstevnice jsou vdaný, zadaný maminy.Starší se na mě dívaj pořád jako na cucáka.Mladý lidi mi vykaj. Starší zas říkají.. "jojo, to je malej(jméno)".. Takže nezbývá asi nic jinyho, než se s tím věkem smířit a nekazit si tím dny.. ..…

..nebo spíš kolik kg.. je moc a málo. Námět na tenhle blog mě napadl nedávno při brouzdání po sociální síti. A stále tam probihaji debaty a příspěvky ohledně baculek.A rozum mi zustava stát nad názory - nebo spíš stylem, jakým jsou prezentovány - některých mužů. Jistě, každý člověk má vkus. Ale to nikoho neopravňuje k tomu, aby se o lidech, jež právě do jeho gusta nespadaji, vyjadřoval tak, jak…

.. aneb Souvislé věty. Nemám teď na mysli komunikaci pouze tady, ale všeobecně, na sociálních sítích, seznamkach.. Stalo se mi to několikrát.Nebudu říkat kde a uz vůbec nemyslím nikoho konkrétně. Pouze všeobecně. Hodně žen ma u profilu něco jako "pište pouze souvislé věty, jinak se neobtezujte".. nemam se za úplnýho idiota, tak jsem párkrát nějaké ženě zkusil napsat. Nejen tady..a na moji zprávu,…