Podpantofel
Uslyšel klíč v zámku a pak klapnutí dveří. V předsíni světlo. Slyšel ji, jak chodí po bytě a občas klapne dvířky nějaké skříňky, občas někde něco odloží. Pozpěvovala si. Už se nemohl dočkat, až na ni pohlédne. Měla takové ty krásné křivky krev a mlíko. Žádné vychrtlé pavoučí nohy a ruce. Mohl na ní oči nechat. Zato ona si ho vůbec nevšímala, jako by neexistoval. Sehnula se a našpulila na něj…