Věřím, že mezi dvěma lidmi může existovat, něco co se nedá úplně popsat. Něco co není jen chemie, ale magie. Taková ta neviditelná síla, která tě přitáhne k někomu dřív, než si to sám dokážeš vysvětlit. Zažil jsem to pohled, který trval o vteřinu déle než měl. Ticho, které nebylo trapné, ale nabité významem.A najednou se ocitneš ve světě, kde všechno působí jako sen. Krásný, ale trochu nebezpečný…

Zamilovanost. To vzrušení, co tě rozbije a poskládá znova. Někdy to přijde nečekaně. Jeden pohled, úsměv, pár vět a najednou máš pocit, že ti někdo právě odemkl úplně nový svět. Svět, ve kterém i tramvajová zastávka vypadá romanticky. Najednou máš chuť poslouchat pomalé písničky, dívat se do blba a usmívat se jako blázen. Zamilovanost je trochu jako droga. Nevidíš realitu takovou, jaká je.…

Zamilovanost: ten šílený stav, kdy ti mozek hodí výpověď Tak jo. Řekněme si to narovinu – zamilovanost je stav totálního šílenství. V jednu chvíli si žiješ klidně, máš svoje rutiny, víš, kdo jsi… a pak BUM. Něčí pohled, hlas nebo pitomej smích a tvůj mozek prostě… odejde. Zamává ti, sbalí kufry a řekne: „Teď šéfujou hormony, čau.“ A najednou se přistihneš, že půl hodiny zíráš do telefonu, čekáš…

Petr maloval jen v noci. Ve tmě byl sám sebou. Ticho mu dávalo svobodu, barvy z něj tekly jako dech – syté, vášnivé, někdy bolestné. Plátno bylo jeho zpověď. Ve dne byl někým jiným. Lidé ho brali jako nástroj. Jako někoho, kdo dá rozkoš, kdo je vyslechne, potěší, uspokojí. V jeho očích viděli hlubinu, ale nikdy se v ní nezastavili. Jen se v ní zhlédli. „Jsi jako zrcadlo,“ řekla mu jednou žena,…