K tomuhle příspěvku mě malinko nakopl sinful svou otázkou, v čem asi může být, že se nám někdo jeví přitažlivý a jiný ne - někdo zaujme a jiný ani ťuk, jiskra nevykřísne. U mně je to na první pokuk v očích a asi to mají i jiní / jiné - proto třeba si myslím, že tady může mít hodně mužů smůlu u žen, oči tu vidět nemají. Živý oči (jasně, mrtvé oko má užší cílovou skupinu), jedno zda malý nebo…

<!-- /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0cm; marg in-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-siz e:12.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:595.3pt 841.9pt; margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt; mso-header-margin:35.4pt; mso-footer…

Pokračování - poněkud chaotické - minulého blogu. <!-- /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0cm; marg in-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-siz e:12.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:612.0pt 792.0pt; margin:70.85pt 70…

"Maminko, nebudu mít nádor? "To se mě ptalo dítě. Je drobná a často se bouchne do hlavy o nějaký vyčnívající roh nebo v metru dostane do obličeje něčím batohem. Tam, kde by se jiný drkl ramenem, ona to má přímo mezi oči. "Nebudeš, proč bys měla mít sakra nádor?" (Proč to sakra - moje dítě mívá tuhle obavu skoro každý den. Když ne nádor, máme na dosah jiné smrtelné radosti, dítě má zásobu …

Jela jsem večer z Brna vlakem. "Jednou Prahu", řeknu v pokladně. Dostanu lístek, zaplatím a přebíhám na nástupiště. Ve vlaku vždycky mám takový blbý pocit do doby, než přijde štíplístek a potvrzenou jízdenku mi spojkojeně nevrátí zpět. Mívám fobii (nikdy se to nestalo, ale vše se stává jednou poprvé), že jedu opačným směrem. A bingo - mé černé vlakové můry teď přicházejí - vlak se rozjíždí jinak…

Hubnu. Tedy nehubnu, jen nejím jak děravá a cvičím. A přišla jsem na to, že hubnutí je pekná diskriminace žen. Hubnou-li muži jen tak, nejezením, nepřijdou o prsa. Hubnou-li ženy jen tak, prsa se jdou dolů podívat, proč ten hajzl bok dole drží jak přibitý a už tam zůstanou na dlouhodobý pozorování. Tohle a moci čůrat ve stoje, tohle máma příroda nadělila líp mužům. Ale jinak: čím zraju,…

Čtu si mužské sny z povídek. Poznala jsem, že existují místa, kde mlha v hlavě je tak hustá, že by se dala krájet. A tam žijí ženy, co si rukama přivozují hlasitý orgasmus ve chvíli, když jim muž vráží nalitého (tedy správněji pulsujícího, k prasknutí nalitého, tvrdého a žilnatého, lesklého, ztopořeného, nedočkavého, mocného, zběsilého, tyčícího se, krutopřísného) ptáka až po koule …

Jak stárnu, více si vážím zralých mužů, zde je několik příkladů proč: - zralý muž je natolik sebevědomý, že tě klidně představí kamarádům, zralého muže totiž absolutně nezajímá, zda-li se ti jeho kamarádi líbí, protože on ví, že s těmi zatuhlými svaly, bolavou páteří, velkým pupíkem by to s tebou stejně nedali. A dali-li by, pak je to v pořádku: kdo orá pole jeho, šetří pluh jeho.... -…

ale ten můj dream nebyl tak ušlechtilý jako sen Martina Luthera Kinga. Mě se vám zdálo o mně. Což u takových sobestředných bytostí, jako jsem, je asi běžná věc, ale mě se vám zdálo o mé k...ehm, jak to kulantně napsat ... o mých stydkých pyscích. Měla jsme virozu a v noci přerušované spaní s horečnatými sny. A v jednom snu ležím nahá mezi svýma nohama a dívám se do svého klína. Ríkám si…

máme MDŽ! Řeklo by se rádo, že se slavit nebude, ale škoda každého svátku, který padne vedle. Takže všem holkám a těm, kteří se holkami cítí, všechno nej! Koupila jsme holkám v práci kytky, protože máme muže jen jednoho a takovému náporu jeho peněženku nevystavím. Karafiáty, protože ty za to nemohou, že teď nejlíp kvetou a někdo je zprofanoval. Syneček mi koupil kytku včera, muž na mě jako vždy…