Měla jsem na sobě černé krajkové prádlo, jemné a přitom nebezpečně svůdné. Krajka se lehce dotýkala mé kůže a obepínala mé tělo tak, aby zvýraznila každý pohyb, každý nádech, každý nepatrný detail. Nebylo vulgární — právě v té eleganci bylo něco mnohem dráždivějšího.…

Když ke mně přišla, její přítomnost naplnila místnost zvláštním druhem napětí — tichým, jemným, ale nepřehlédnutelným. V jejím pohledu bylo něco, co nešlo přeslechnout. Směs očekávání, zvědavosti a skryté touhy. Posadila se pomalu, jako by už vnímala, že tohle nebude…