Když jsem přijel k nim domů, uvítal mě on – manžel. Nervózně se usmál a rychle mě uvedl do obýváku. Na stole už stála otevřená láhev vína a dvě sklenky. Bylo jasné, že je připravený na to, co přijde. „Ona… je nahoře. Připravuje se,“ řekl tiše a sklopil oči. Měl jsem chuť se usmát. Věděl, proč mě pozvali. Chtěli, abych jí dal něco, co on nedokázal. Když sešla po schodech, skoro jsem ztratil dech…

Znala mě jen z internetu, ale stačilo pár dnů dopisování, aby mi odhalila své největší tajemství – tiché, chladné manželství, ve kterém už měsíce, možná roky, chyběl jakýkoliv náznak vášně. Její muž ji sice zabezpečil, ale v ložnici zanechal prázdno. Vyhledala mě jako záchranné lano, jako někoho, kdo by do jejího stereotypního života vrátil oheň. Naše první osobní setkání naplánovala na odpoledne…

Pokračování po několika měsících Její zpráva přišla nečekaně, ale hned jsem věděl, že k tomu stejně dřív nebo později dojde. > „Můžu tě vidět? Dnes… sama. On tu nebude.“ Později jsem se dozvěděl, že to byl paradoxně její manžel, kdo ji k tomu znovu postrčil. Řekl jí, že nechce, aby byla neuspokojená, že chápe, že její tělo teď touží víc než dřív – a že já jsem jediný, kdo jí to dokáže dát.…

Domluva proběhla přímo zde na stránkách. Napsal mi tehdy zprávu s naprosto přesnou představou toho, co by chtěl zažít, a jakým způsobem mám naložit jeho ženě. Nevěra, která byla předem schválená, okořeněná jeho kandaulismem – touhou vidět svou ženu v náručí (a pod tělem) jiného muže. Přišel jsem na smluvené místo do privátního masérského salonu, kde už atmosfera doslova houstla. Když jsem tiše…