Ze všední rutiny běžného nudného pracovního dne mě vyruší zvonění telefonu. Klárka... Copak má dnes asi za lubem, říkám si a kvapně zvedám telefon. "Ahoj Jendo, co děláš? Makáš ještě?", ozve se. Co asi, sedím tu v práci na hajzlu a honím si péro, říkám si v duchu. "No makám ještě, ale brzy už asi půjdu. Nějak mi to dnes nejde...", povídám umírněně do telefonu. "Je krásně a já jsem celá nadrbaná…