Město pod nimi vypadalo jako rozbitý šperk, rozházený na černém sametu noci. Vysoko v proskleném ateliéru, kde vzduch voněl starým papírem, drahým tabákem a slabým kovovým nádechem, stál On. Architekt. Oděn v černém hedvábném rouchu, které splývalo jako tekutý stín, sledoval odraz ženy stojící uprostřed místnosti. Byla to ona. Jeho Lilith. Jeho Nula. "Otoč se," přikázal hlasem, který nebyl…