Chovatellisek

Lišky jsou od přírody divoký živel a je nutné si je ochočit. Zaujmeme-li jejich pozornost kouskem pamlsku či hračkou, odváží se udělat krok blíže. A s každým krůčkem se tvoří důvěra. Kráčet po krůčcích blíže, podrbkat za oušky, pod bradičkou, chytnout za vlásky jako matka liška své mládě, které chce přenést. To jako lusknutím poslušně změkne a nechá se...

Ovšem nesmíme zapomenout, že správný chovatel, ať už je jakýkoli, se o svou lištičku v chovu vždy dobře stará... Spokojená lištička se více mazlí, lépe poslouchá a přináší chovateli vždy jen radost... Navzájem se tak doplňují a vzniká určitý druh symbiózy. O toto spojení se snaží spousta chovatelů, avšak se zapomíná právě na spokojenost lištičky. Chovatel je samozřejmě vždy ten kdo velí, avšak lištička je ta, kdo mu přináší radost, svou společnost a uspokojení...

Ovšem ten nejlepší chovatel dokáže lištičku cvičit i vzdáleně, nehledě na dálku mezi nimi... Dokáže ji zaujmout a navnadit ji k tréninku sportovních figur, či drobnému agility ať už na hřišti, či v pelíšku..