Ctenarsky pohled na Zasadni otazku Zasadnim tematem zivota amaterskych blogeru zda se v poslednich tydnech byti odpoved na otazku proc ano ci ne. Za sebe mohu rici, ze je mi uplne ukradene, proc tu kdo je nebo neni, pripadne co zde dela, nedela nebo by mel delat… :) Z pohledu ctenarskeho by se jevila zajimavejsi odpoved na Zakladni otazku zivota, vesmiru a vubec, ovsem tomuto problemu se…
Dnesni den je - zda se - venovan blokacim neboli bannum.. Mam za sebou hned dva, prvni na nejvetsi socialni siti vsech siti. Zablokoval mne Tomio prezdivany Pitomio... Druhy zde, po deseti vetach a dvou pozdravech... Oba maji neco spolecneho...duvody ani jednoho nechapu... :)) A neni kde se ptat.. ;) Jeste, ze v realnem svete muze clovek misto bannu dostat facku, pusu, panaka, vynadano,…
.... nebo ne? Mam ruce na klavesnici, pisi tenhle text. Mozek, ktery formuluje tyto vety. Oci, ktere vidi slunce, tvar jenz citi jarni teplo i chlad. Nohy, ktere budou za chvili kracet pres moje namesti, kolem kostela kam nechodim pro utechu. A hlas, ktery uz nedolehne k jeho sluchu. Ziju, jinak bych nevnimala tu zkurvenou bolest.
Milacku chytni me, vem na me bic! Milacku vem si me, nez budu pryc...! Driv nebo pozdeji budeme tlit, z tyhlety predstavy chce se mi blit. Milacku oziv me, a pak ....
Miluju houpacky, takovy ty s dlouhym retezem na kterych mam pri houpani pocit, ze za chvili odletim nekam do vesmiru. Podobnej pocit, kterej jsem zazivala ve chvilich nejtesnejsiho spojeni nas dvou... muzsky silny telo a zensky ladny krivky, svetla a tmava, jako obraz bychom byli nadherny. Sedim na jedny takovy uprostred noci, posloucham sum myho mesta, z nehoz obcas vystupuji zvuky siren a skoro…
Rano, ktery prislo moc brzo. Sedim na okennim parapetu a sleduju tu zvlastni naruzovelou barvu, kterou ma muj obzor. Jeste tady vonis, nechci te smyt z myho tela, a nechci zpatky ten kus mne samy, kterej pred chvili odesel i s tebou... Strih. Mestska holka sedi na kostelnich schodech, pije kafe, kouri cigaro a za obrovskejma slunecnima brejlema schovava unaveny oci, ktery vidi jen tu rozestlanou…
Every Night & every Morn Some to Misery are Born Every Morn and every Night Some are Born to sweet delight Some are Born to sweet delight Some are Born to Endless Night We are led to Believe a Lie When we see not Thro the Eye Which was Born in a Night to perish in a Night When the Soul Slept in Beams of Light God Appears & God is Light To those poor Souls who dwell in Night But does a Human Form…
Ten prazdnej bilej ctverec, kterej bych mela naplnit slovy, na me sviti uprostred noci myho zivota. Vytvorila ho nadeje, ze ty slova budou mit moc proniknout do tvoji noci, a vratit nam noci spolecny. Nenapisu je, nemam slova ktery by dokazaly prenest moji touhu, my srdce, a pocity, kterejm sama nerozumim, podstatu myho zenskyho ja k Tobe, chlapkovi kterej volal moje jmeno ve chvilich spolecny…
