Přátelé, kamarádi... Nikdy bych nevěřila, jak láska dokáže s člověkem zacloumat. Nemyslím ted lásku fyzickou, takovou tu vypichovací, ale lásku jako takovou, takovou tu, co o ní básní básníci. Co se vznáší všude kolem. Takové to zaplavení city, ze kterých totálně zblneš. Kdysi mě Klaus pravidelně nasíral, když mi posílal ráno na WA romantické GIFY, přestřeně barevná blikající srdce a takové…
Aneb - jak se Dalibor naučil housti Tak, jak známo, nouzové stavy vyžadují nouzová řešení. Vztah na dálku je naprd, to je jasný, fyzický vztah na dálku je vražedný. Bylo to fajn, dokud jsme si tak lebedili na nemocenský spolu, takový volný, tu tam, tu onde, bez nějakých větších starostí, co kde se musí stihnout, nebylo tak nějak vůbec co, bylo to takové hezké hippie období. No, ale všechno…
Jsou věci na mužích, které mi spolehlivě zatemní mozek a přepnou mé racionálno do modu slint... Jako třeba - dlouhé stehenní kosti, stíhlé, upravené ruce, inteligentní výraz v tváři, trochu aristokratické vystupování, ne nadřazené, ale sebevědomé. Tohle všechno můj chlapec vyvolený nemá :-) Kdybych ho měla ve zkratce popsat, řekla bych medvídek Pú. To by ho vystihlo asi nejlíp. Je zkrátka…
Jak jsem už psala, vůbec se mi tam nechtělo, byla jsem z toho doslova a do písmene na psychické sračky. O zádech raději nemluvě. Nejraději bych skočila do rakve a zaklapla za sebou víko, no ale co už, když musíš tak musíš. Příjezd na místo určení byl tragický, potřebovala jsem se svalit do postele, ale ne, to mě museli ještě vláčet po různých přijímacích pohovorech a prohlídkách, level…
Musím začít trochu zeširoka, aby laskavý čtenář neřekl že jsem úplně vymaštěná. Takže Klaus, předpokládám že vládne alespoň nějaké obecné povědomí o tom, jak se můj vztah k němu vyvíjel a jak nehezky skončil. Jak jsem si k němu vypěstovala skoro čistou nenávist a jak se mu teď chechtám a přeju mu z celého srdce jeho štěstí :) Tak, já jsem se vypravila do těch lázní. Měla jsem z toho fakt…
Za posledních pár týdnů se toho stalo tolik, že nevím vůbec kde začít. Tak asi tím nejčerstvějším. Včera mne navštívil Jednička :) tyvole! Předvčírem mi jen tak poslal svou fotku, vlastně dvě. Na první měl nasazené sluncové brýle, myslela jsem si hee? jebe mu? Na druhé měl ty brýle sundané, chvilku mi trvalo, než mi došlo že to modrofialovozelené jsou monokly :-))) No božánku... Napsala…
Milé děti, jsem retardovaná kundička, ale to není pro nikoho z vás žádná novinka :-) Včera jsem, jen tak ze zvědavosti, jestli se tu něco náhodou nezměnilo, nakoukla na blog a první, na co pohlédlo mé svůdně jiskrné mrdavé oko, byl Heháčkův fňukací blogísek :-) Ty kecy o staré stodole a nešukacím materiálu, jsem jako nečetla :-) ju? Musím se vám přiznat, měla jsem potřebu vypnout a opravdu…
Já jsem, ještě jako aktivní řidič, z duše neměla ráda cyklisty. Ne ty, co si vyjedou někde po stezce krajinou, aby utužili zdraví, zpevnili sval, najezdili své kilometry, ty ne, ty naopak obdivuju, neboť sama jsem lemra líná. Mám na mysli ty městské, kteří se rozhodli že budou dělat všechno pro to, aby skončili přejetí nebo nabouraní, takové ty, kteří si dělají z pravidel silničního provozu…
Po mám čelním setkání s Jedničkou jsem se fakt nad sebou zamyslela. Nejsem už nejčerstvějčí roštěnka na krámě, to si musím sebekriticky přiznat. Takže, ve světle tohoto vzrušujícího nového objevu, jsem si musela přenastavit své nároky na potenciálního partnera. Byly doby, kdy jsem se chtěla děsně vdávat, ale během pár pokusů o společné soužití s jedincem opačného pohlaví jsem od této…
Já jsem si říkala, když jsem si odtruchlila ten rozchod s Jedničkou, že by bylo dobrý najít si někoho, kdo by ze mne smazal jeho stopu. Zároveň jsem si byla jistá, že to nebude vůbec jednoduché, protože laťka je nastavená hodně vysoko, ale byla jsem i tak nějak vnitřně smířená s tím, že bych i slevila z... vlastně nevím ani z čeho. Protože jsem neměla v úmyslu si začínat zase nějaký vážný…
