Desítky tisíc let vycházel pocit štěstí u člověka z toho, ze se najedl a rozmnožil. Evoluce je maratonec, nikoli sprinter. Tak proč si myslíme, že náš pocit štěstí má jiný základ? Připadá nam to nízké? Zvířecí? Ano, ale do posledního genu to máme v sobě. Co s tím?