Napsala mi na papír vzkaz, že mě miluje, natáhla džíny, sedla na motorku a prej „Měj se, brouku“. Zůstal mi po ní jen zmuchlanej papír a kalhotky zahrabaný hluboko v polštáři. Až pak jsem pochopil, že mě Beáta moc bavila a že bych si měl ten polštář vyměnit. Je už…

Nazí v peřinách v penzionu nedaleko Protivína. Ležím v jejím klíně, prohlížím si ho. Po sexu je vždycky nejkrásnější. Jazykem se dotýkám ještě vlhkého klitorisu. Mám rád vlhký klitoris a ten její nejvíc. Na pravém stehně má tři malé pihy. „To má někde každá holka,“…

Byla jedna hodina ráno. Její manžel byl nahý, což znamenalo, že se pomiloval. Ne s ní, ale s kamarádkou od vedle. Ploužila se po bytě. Sama nedokázala usnout. Na mobilu jí zapípala zpráva. Obvinil jí, že se mu nevěnuje, že mu nevaří, nežehlí, že s ním vůbec nešuká. …

Byl jsem ještě mladej kluk, bylo mi třicet pět, když jsem napsal svůj první amatérskej blog. Svět byl barevnej, jako plavky osmnáctek u splavu, kdesi nad Římovem, byl barevnej jako duha, jako kaleidoskop plnej sklíček, která se z něj najednou vysypala a já je pošlapal.…

Vzpomínám na pravěk, na dobu, když jsem byl ještě mladý, padesátiletý kluk a bydlel v jeskyni se zarostlými spolubydlícími. Pak jsem si tu jeskyni pronajal a bydlel v ní se sexy prehistorickou opicí, která mi nakonec zdrhla s nějakým opičákem z Mydlovar. Byla to hezká…

Nebyl jsem náročnej a stačilo mi, aby byl můj blog zábavnej, aby vypadal a četl se dobře. S blogerkami a blogery jsme se na sebe usmívali, brali se za ruce, někdy se i tajně plácli po kundách, nebo vytahali za pindíky. Bylo nám dobře. Byli jsme nadržení. Pochodovali…

Nehledám dokonalost, dokonalost fyzickou, ani dokonalost v písmu. Hledám něco nedokonalého, něco, co budu schopen vzít si za své, co budu schopen pojmout. Není to však žádná prdel, protože na ženy, potažmo blogerky jsem náročnej. Ale i vzhledem k tomu, že jsem…

Možná z úcty ke štěstí, který v životě mám, protože není zadarmo. Možná ze strachu, že zase někoho naseru, pobouřím, nebo že budu milován. Ano, mám strach a také vím, že bez něj život není životem. Na konci každého dne se bojím, co přinese ten příští a zároveň se na…

Je jí už pár let, ale nemůže spát. Otevírá oči. Má strach. Strach ze tmy, z ticha, z noci. V blogu plném lidí se nemusí bát, přesto šeptá tichou modlitbu. Ztratila se v čase nabitém virtualitou. Chybělo tak málo a už by nemilovala, sebe, druhé, nikoho. Leží v posteli,…