V Praze je život rychlý, hlasitý a občas trochu neosobní. Je mi pětadvacet, mám kariéru před sebou a kufr v předsíni mám v podstatě pořád sbalený. Moje cesty na Slovensko se staly pravidelným rituálem. Bratislava má v sobě jiný klid, jinou vůni – a pro mě má i tvář…

Ve městě, kde jsou ulice dlouhé a prázdné, jsem vstoupila do malé kavárny s temným dřevem a tlumeným světlem. Mám šaty těsně obepínající boky, podkolenky, podpatky, a vlasy uvolněně spadlé přes ramena. Rty lehce přetřené leskem, oči zvýrazněné tmavou linkou. Usadím se…

Byla jsem zpátky v Brně po dvou měsících. Vzduch byl večer teplý, voňavý po podzimních deštích, a já se těšila na oslavu narozenin své kamarádky. Oblékla jsem si jemně přiléhavé šaty, které zdůrazňovaly křivky, a make-up jen lehce zvýraznil rty a oči. V duchu jsem se…

Byla to poklidná sobota. Den, kdy mě čekala oslava narozenin jedné blízké kamarádky. Všechno začalo docela nevinně – pár přátel, smích, decentní hudba a několik skleniček rumu s colou, které jsem upíjela skoro bezmyšlenkovitě. Připadala jsem si lehce omámená, příjemně…

Byl to dlouhý den za volantem, už jsem měla v nohách stovky kilometrů. Kabina kamionu voněla po kávě a energetácích, rádio hrálo potichu, když to přišlo – rána, škubnutí a kontrolka. Souprava se rozvlnila, musela jsem sjet ke krajnici. Zastavila jsem, vydechla, a v tu…

Bylo dusné odpoledne. Teplý asfalt se leskl, slunce opékalo kapotu a moje Alfa si spokojeně vrněla po okresce. V reprácích hrála Sabina Carpenter, okno stažené, ruka volně položená na řadicí páce. Měla jsem chuť na něco sladkého. Třeba studený airwaves… nebo pálivou…