„To je nádhera!“ zašeptáš a vrhneš se k oknu. Z nejvyššího patra našeho domu byl nádherný výhled na Prahu. „A představ si, jak tu vypadá Silvestr. Ohňostroj po celém horizontu, trvající desítky minut.“ Řeknu, zatímco obejdu manželskou postel a přijdu za tebou. Jednou…

„Zajímalo by mě…“, řeknu se značným úsilím v hlase, když od tebe přebírám látkovou tašku plnou knih všech možných žánrů, „…který knihovník ti schválil tolik knih na půjčení.“ „Někdy stačí jen hezky poprosit.“ Odpovíš a prohlédneš si, jak se mi napne košile, zatímco…

Je chladné sobotní odpoledne, slunce se marně snaží dostat se skrz mlhu, a já vystupuji z vlaku. Nepřívětivým pohledem pozoruji šedé nástupiště a v davu, který na něm stojí, se snažím najít jedinou osobu. Můj černý kabát s šedou šálou perfektně zapadá do podzimní…

„Ahoj, pojď dál“, řekla Míša a s úsměvem si vzala od Honzy květiny. Honza se zul a pomalu za ní vešel do nového bytu. „Máš to tu parádní…“ řekl tiše a rozhlédl se po pokoji. „Jo, to jo. Bylo to vážně štěstí. Posaď se. Dáš si něco?“ „Čaj, ovocný, dva cukry. No vidíš, a…

„Ahoj, pojď dál.“ Zářivě ses na mě usmála a vpustila mě do bytu. „Ahoj, sluší ti to.“ Řeknu a vejdu dovnitř. Zatímco ty odcupitáš pro dvě sklenky a něco na osvěžení v horkém letním dni, já se jdu usadit na známé místo. S úsměvem si vyhrnu rukávy na košili, protože jsem…

Honza nevrle strčil klíč do zámku kanceláře. Skvělý, pomyslel si, nařízená práce v sobotu, to se může stát jenom mně! Klíč se otočil do čtvrtiny a pak se zasekl. Dveře byly odemčené. Honza je otevřel a zvědavě nahlédl dovnitř. „Ahoj, ty jsi tu taky?“ ozval se dámský…

„Ahoj, zlato, promiň, nepřijdu. Kup něco k večeři…“ Jana si přečetla SMSKu a v žilách se jí vařila krev. Taková drzost! Nejdřív zavolá, pak pošle povídku na „zkrácení pracovní doby“. Bože, jak byla nadržená. Chtěla si to ale nechat a nalákat ho k sobě. Chtěla, aby…

„Zlato? Zlato! Tohle je Štěpán, dnes mi v práci pomohl s jedním problémem, tak jsem ho pozvala na kafe. Nevadí?“ Jana se dívala Honzovi do očí s mírnou nervozitou. Přeci jen chtěli dnes jít do kina. Honza se jen usmál, pokrčil rameny a potřásl Štěpánovi rukou. „Ok,…

Seděl jsem na kamenném chrliči vysoko nad ulicemi rušného města a dalekohledem jsem pozoroval nedaleké sídlo. „Jaký je plán?“ proneslo zrzavé děvče za mnou, zatímco si utahovalo pásek na tmavém oblečení. „Vejdeme tam, najdeme to, co náš klient chce, a doneseme mu to.“…

„No skvěle! Tuhle služební cestu mi byl čert dlužen! Nejdřív mě pošlou přes celou republiku, pak mi ještě oznámí, že svátek prvního května mi nebude proplacen extra, a teď mám ještě poruchu!“ Říkám si a vylézám z auta do chladného večera. Jarní déšť, jindy tak teplý a…