Tiše jsem se za svitu pochodně vyplížil z komnaty. Všude byla tma, louče ve velké chodbě již byly zhasnuty, jen vánek pronikal otevřeným oknem a hrál si s tmavě červenými závěsy. Barva naší země hrála všemi sály, všemi chodbami paláce. V kombinaci s honosnou zlatou…
Publications
Prodloužená dovolená - Soutěžní povídka
Je mi poněkud vedro, je mi takové vedro, že cítím kapky potu stékat po mém obličeji až na brýle a brání mi ve volném výhledu na moře. Vlastně ani nevím, jestli jsem tady chtěl být. Dovolenou jsem bral jako last minute, protože už jsem potřeboval vypadnout z…
Soutěžní povídka - Možná to není nevěra
„Zlato nech mě, musím to dodělat a za chvíli přijde Andy,“ odsekla jsem a hleděla si své práci na laptopu. „Proč bych tě měl nechat? Jsem tady od toho, abych do tebe ryl. Pojď za mnou.“ Zavrčelo mi do ucha a mně nezbylo nic jiného než poslechnout. Otočila jsem se na…
Zlobivá princezna
Vyšla jsem ze sálu a bratr naopak vešel dovnitř a zavřel za sebou dveře. Ticho a sladký polibek. Opřel si mě o zeď a tlačil na mě svůj rozkrok. „Tady ne, zlato.“ Zavrněla jsem. „Pročpak ne? " Zašeptal při tom, co mě kousal do krku. „Brácha, víš?" „Tak mě doveď do…