Někdy o tobě přemýšlím. Ne jako o někom, koho bych mohla potkat v ulici. Ne jako o těle. Ale jako o přítomnosti, která se mi vkradla pod kůži.Jsi jako vzpomínka na něco, co se vlastně nikdy nestalo — a přesto ve mně zůstalo. Nepotřebovala jsem tě vidět. Stačilo, že…

Deník – zápis jedenáctý Úterý, těsně před usnutím Dlouho jsem nevěděla, co napsat. Měla jsem pocit, že cokoliv řeknu, bude málo.A přitom jsem ti chtěla říct všechno.Viděla jsem tě.Ne tvář, ne oči, ne výraz… ale tebe.To, jak držíš tělo, jak ho neseš… bez záměru, bez…

Deník – zápis první Pondělí večer Dnes jsme si psali. Jako pokaždé. A přesto mi něco zůstalo v dlaních, když obrazovka zhasla.Nebylo to slovo. Nebyla to věta. Bylo to… něco mezi.Něco, co se mě dotklo zevnitř a nepustilo.Přemýšlím, proč na něj tak často myslím.Možná…

Určitě to znáte, někdo se vám mihne životem a okamžitě získáte pocit, že jediné co v životě má smysl, je být s tím někým. Jak snadné je přijít o rozum. Jen tak tu sedím a pomalu citím, že ty vykřiky v minulosti, kdy jsem opravdu věřila na něco hezkého, pomalu odcházejí…

To co se během sexu děje s našimi těly je naprosto úžasné. Bouře hormonů, pot, občas slzy, vzdychy, emoce, řev.. je toho opravdu spoustu co nás tímto aktem doprovází k onomu očekávanému a slastnému vrcholu. Samo o sobě se ale stane stereotypem. Sex bez lásky, je totiž…

Svět se točí a točí. My spěcháme a spěcháme. Kam? Víš to? Já ne. Nevidím do budoucnosti. Chci ji znát? Někdy možná. Vědět, jak to bude za rok, co budu cítit. Na začátku je vždy všechno „růžové“, krásné, barevné, bezstarostné, plné očekávání, i když nic vlastně nečekáš.…

Zvuk drnčícího mobilu ji vytrhl ze vzpomínání. Rychlejším krokem zamířila po sluchu zvonění. Ani se nepodívala kdo volá. Vydala ze sebe jen jedno slovo: ,,Prosím?“ Vypadala vyděšeně. Nahá uprostřed obývacího pokoje, obklopená vyhořelými svíčkami. Rozhlížela se, jako by…

Když od sebe roztáhla dva temné závěsy vínové barvy, oslnilo ji vycházející slunce. Od čerstvě napadlého sněhu se odráželo oranžovočervené světlo. V místnosti byly vidět ve svitu lehce poletujícísmítka prachu. Na podlaze bylo pohozené něco, co mělo sloužit k přikrytí.…

Ona ležela úplně nahá. Od chladné země jí dělila pouze tenká deka. Byla nervózní, ale zároveň tak klidná. Vzduchem se šířila vůně svíček a jejich světlo dodávalo místnosti jemné obrysy. Když vedle ní pomalu ulehl, byl velmi opatrný. Jako by byla z písku a mohla se…